10.01.2017
ReCyklace
ReStyl

TŘÍDĚNÍ V KLUBECH: KABINET MÚZ

Po prvním klubovém zastavení v pražské MeetFactory se nyní podíváme mimo naše hlavní město. A kam jinam zavítat, než do výspy alternativní kultury moravské metropole, do pestrobarevného Kabinetu Múz? Koncertů, divadel, experimentálních produkcí a dalších akcí se tady za rok odehraje bezpočet. O radostech i strastech promotérství v Brně jsme se bavili se zakladatelem a majitelem klubu Tomem Kelarem a PR managerkou Terezou Kalábovou.

 

 

Kabinet zahájil činnost v roce 2012, ve městě tehdy chyběl podobný prostor, ať už kapacitou, nebo programem. Kultovní původní prostory HaDivadla navíc byly tou dobou opuštěné a nepřístupné veřejnosti, a tak se do nich znovu přivedl život.

Jak moc je důležité, aby měl klub dobrý program, ale i dobře vypadal? Eventuálně kolik přestaveb je potřeba, aby byli všichni spolumajitelé a kolegové spokojeni? Možná si říkáte, že běžný klubový provoz je rutina. Experimentální prostory v menších městech to ale mají těžší – publikum je užší, vyprofilovanější a žádá si konkrétní druhy akcí.

 

 

SS: Začal nám Nový rok. Přeji hodně úspěchů a spoustu vyprodaných akcí! Můžete nám prozradit, co chystáte a na co se těšíte nejvíc?

Tom:

Workshopy pro děti a dospělé Orana Etkine počínaje, přes experimentální přesahy elektronické polské taneční scény v podobě Tien Lai a Iron Noir, po skvělého Astronautalise a středoproud Midi Lidí. Očekáváme, že tento rok očekáváme, že bude skvělý. Jsme rádi, že se stále zapojuje hojný počet pozitivních lidí do našeho dění, kteří mají kulturu rádi rozmanitou a mírně vybočenou ze středoproudu, ať jsou to hosté, nebo partneři. To mě osobně asi těší nejvíc. Dále mimo to, že jsme čerstvě nekuřácký prostor, se nám daří rozjet 100% veganské bistro „Die Küche“ a doufám, že tento projekt se podaří rozvíjet i nadále.

Téra:

Tom ještě zapomněl na Kabinet filmúz, co se programu týče – to jsou pravidelné projekce s odborným úvodem nebo diskusí (koncept se celkem opakuje, takže jako ochutnávka něco málo z uplynulých: projekce živáku Talking Heads, dokumentu o pornoprůmyslu nebo dokumentu o LSD). Baví mě, jak jsme se z klubu zaměřeného na elektronickou hudbu proměnili na klub multižánrový, z velké části je to díky současnému osazenstvu týmu Kabinet. Co se jara týče, tak se těším na Astronautalise taky. Pamatuju si jeho x koncertů a zajímá mě, jak se proměnil, zároveň se bojím náporu fanynek na backstage, podobně jako naposled. Navíc letos slavíme pětileté výročí existence!

SS: Jak je pro vás důležité, aby klub měl i přesah do jiných rovin? Vím, že se snažíte angažovat v lokálním i globálním měřítku.

Tom:

Lokální dopad je pro nás asi nejdůležitější, bez podpory místní scény bychom nemohli jít naším směrem, který není úplně nejjednodušší. Snažíme se dávat prostor mladým lidem pohybujícím se v Brně, aby realizovali a prezentovali svoje projekty. Dramaturgie zahraničních projektů je pouze zrcadlo převážně lokálních kulturních chutí, které jsou v Brně relativně odvážné. Snad se nám to daří. Všechno je to o důvěře hostů.

Téra:

Z globálnějšího hlediska takto – nevím jak Tom, ale já hodně vnímám polohu Brna v její pozitivní i negativní rovině. Hodně blízko je Bratislava, Praha i Vídeň. Hrají u nás kapely z mnoha států a rády se k nám vracejí, protože se o ně snažíme starat co nejlépe. Když se ale přestaneme bavit o kapelách a začneme řešit publikum, s tím je to jako vždy komplikovanější díky relativní blízkosti dalších velkých měst, která oplývají kluby podobného ražení.

 

 

 

SS: A teď k odpadu – kolik toho průměrně takový klub s denním provozem vyprodukuje? A snažíte se třídit? Je to pro vás téma?

Tom:

Mohlo by být větší. Občas spolupracujeme s NickNack, který nám dodává vratné kelímky, tímto způsobem jsme schopni minimalizovat plastový odpad u větších akcí na minimum. Dále třídíme sklo. Zatím se nám to nedaří s papírem. Kdybychom byli ve vlastních či městských prostorech, dokážu si představit i větší angažovanost a optimalizaci prostoru mnohem víc k ekologii, ale jsme v pronájmu a větší změny nejsou možné. (Chcete-li vědět víc o vyvracení recyklačních mýtů, mrkněte se sem, pozn. redakce).

Téra:

Ráda bych, abychom dělali víc, ale souhlasím s Tomem, v současnosti to je složité nebo nereálné. Já si upřímně při téhle otázce vzpomenu na moment z jednoho festivalu, kde jsme s Kabinetem byli. Při svážení odpadu stejně dali vše na jedno auto a s pošklebkem vše uzavřeli větou, že vše se bude stejně zpracovávat dohromady.

SS: Jaké je to v Brně s návštěvností? Máte nějaké triky, jak mít vždycky plno? (Třeba nedělat koncert o víkendu, sázet spíš na známější česká jména, …)

Tom:

Spoléháme na kombinaci faktorů. Zatím bychom velice rádi přesvědčili, že v Kabinetu se lze i dobře a zdravě najíst, což se zčásti daří, ale chceme nabídnout i větší výběr, což současně, kvůli omezením interiéru, nelze. Programově – máme štěstí na hosty, ti nám důvěřují a chodí se bavit k nám, ať je to experimentální koncert, či divadlo nebo audiovizuální večírek taneční hudby. Máme relativně pestrou žánrovou škálu a po dobu 4 let se daří nezklamat či neodradit. Aspoň ne v takovém množství, které by nám bránilo v pokračování.

Téra:

V Brně je četnost hudebních klubů relativně velká. Sama vnímám přehlcenost Facebooku / sociálních sítí různými pozvánkami. Tím pádem je hlavním trikem utvořit si přes kamarády a známé svoje fanoušky a přes takzvanou šeptandu šířit promo. Když se ještě vrátíme k ekologii našeho klubu, celkem nás děsí četnost letáků na koncerty, výstavy a další kulturní akce. Brněnské kavárny nebo vysoké školy občas připomínají sběrnu na papír. Většina letáků se jednoduše vyhodí, pokud se nejedná o nějaký grafický skvost, pochopitelně. Kabinet jako takový už produkuje letáků minimum.

 

 

 

SS: Pamatuji si, jak jste před lety psali všechno velkými písmeny s mezerami mezi nimi. Zároveň vaše plakáty dlouhodobě považuji za ty z nejlepších, co u nás na klubové akce jsou. Je důležité mít zajímavý program a u toho i zajímavě vypadat? Inspirujete se někde?

Tom:

Tehdy mohl člověk celkem vyniknout s postováním na FB. Dnes už tam panuje relativně striktní řád a po těch letech evoluce zjistíte, že okupujete restriktivní prostředí. U osobních účtů je vývoj totožný, dřív byla spousta volnosti, teď si každý dává celkem pozor. Ale abych nepřeháněl, vždy se dá něco vymyslet, i s tou současnou formou FB a dalšími online prostředky.

Pro kulturní prostory je velice důležité vynikat, ať je to směrem grafické prezentace, nebo i ve volbách koho, kde a jakým způsobem oslovovat. Tento fakt je samozřejmostí, ale ta opravdová alchymie je v těch správných volbách. Opět jsme měli štěstí na skvělé talentované lidi, co působí v Brně a spolupracují s Kabinetem.

Téra:

To psaní velkým písmem s mezerami jsem měla tehdy na starosti já. Jsem ráda, že už je to za námi a někam jsme se posunuli. Tehdy to bylo opravdu vidět v té směsici různých postů. Postupem času to bylo ale nepříjemné. Za grafiku jsme hodně rádi, mám několik favoritů za ty roky. Mrzí mě ale, že je děláme v menším nákladu a nemůžu si je archivovat doma.

SS: Otázka na Tomina: jezdíš hodně po republice. Všiml sis, že by se v klubovém prostředí začala víc řešit ekologie? (Klidně u nás i na Slovensku.)

Tom:

Tím, že jezdíme s kapelou po festivalech, tak to lze sledovat. Ti lepší se posunuli celkem razantně k ekologickým řešením, nejvíc je to patrné na Pohodě. Je to ale i tou cílovou skupinou, kterou oslovují. Ta tomuto festivalu pomáhá udržet se na úrovni jednoho z nejpříjemnějších, a ekologicky progresivních, festivalů ve střední Evropě.

 

 

 

SS: Vím, že poměrně často prostor přestavujete. 🙂 Je tahle podoba finální, nebo se můžeme těšit na další změny?

Tom:

Přední část, ano, je tam neustále co zlepšovat. Finanční omezení nám zatím celou naši existenci neumožnily docílit toho, co chceme. Takže většinou jsou to spíš malé úpravy, které vedou k většímu pohodlí. Mezitím designově jsme z prostoru asi nejvíc smutní. Poslední investor si prosadil změny, které opravdu nebyly moc trefné, ale doufáme, že v této oblasti ještě zapracujeme přes léto 2017. Ale zase já nejsem moc na čistý design, mám radši přeplácanost všeho, takže předpokládám, že se u další rekonstrukce budeme hodně hádat se všemi spolumajiteli, i s celým týmem Kabinetu :-))))

Téra:

Rekonstrukcí jsme měli hodně – pamatuji si, když byl ještě sál bez baru a naopak přední část s jedním barem, následně se dvěma, což ale nebylo úplně vhodné řešení. Doteď se občas baru na sále řekne „třeťák“, i když už máme bary pouze dva. Změn bylo a bude dost, každý prostor potřebuje po roce náročného provozu rekonstrukci. Se zákazem kouření se snad zminimalizuje potřeba vymalovat přední část na bílo (a snad už ne na šílenější barvy) po každé sezóně. Chybí mi ale trošku zašívárna, která byla tvořena z balkonové části nad barem v přední části. 🙂

SS: My Kabinetu Múz držíme palce a doufáme, že bude ještě dlouho svítit na mapě našich nejzajímavějších kulturních prostor, které je potřeba pravidelně navštěvovat.

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Jako obvykle to stálo za to, zjistěte víc...
22.09.2017
Střípky štěstí jsou ty vytříděné
20.09.2017
Aneb když máš pod čepicí...
11.09.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.