21.02.2017
ReCyklace
ReStyl

Udržitelný životní styl není trendem, ale stává se normou

Rozhovor s autorkami Prague Green City Guide: od ekoadresáře lokálních obchodů a bioobchodů k prvnímu průvodci Prahou v anglickém jazyce, který mapuje i specificky ekologická témata Prahy. Taková byla cesta tvůrkyň Prague Green City Guide, s nimiž jsme měli tu čest si popovídat.

Jenny a Aneta spolu vytvořily společného průvodce po dvouletém mapování pražského prostředí, nejsou tedy v objevování osvědčených míst žádnými nováčky. Doufají, že se toto téma rozšíří napříč společností a nepůjde jen o turisty. Při rozhovoru z obou autorek sálá klidná a vyrovnaná síla, a proto v momentu, kdy vysloví přání, aby lidé obecně zpomalili a zamysleli se nad plýtváním a zbytečným utrácením, nám nezbylo než fascinovaně přikyvovat. Co podle autorek Prague Green City Guide doopravdy nepotřebujeme a jaký je jejich průvodce?

 

 

Začínaly jste s blogem Greenglasses; můžete nám na úvod povědět něco o něm?

A: Jde o platformu sdružující informace o udržitelném životním stylu v Praze, kde najdete tipy na podniky v Praze napříč všemi kategoriemi od jídla přes oblečení až po dopravu. Zjistily jsme, že tuto tematiku by bylo dobré sdílet v rámci cestovního ruchu, protože přijíždějící turisté pražské podmínky v tomto ohledu neznají a nevědí, jak tato místa hledat. Současně jsme se nechtěly limitovat pouze obchody a produkty, ale chtěly jsme sestavit komplexního průvodce s maximem informací. Ubytování, stravování, nakupování, doprava, třídění odpadů, vše spojené s tématem udržitelnosti a šetření životního prostředí. Adresář, který nám vznikl během tvorby Greenglasses, jsme využily a měly jsme také možnost jednotlivé subjekty vzájemně propojovat, aby komunita mohla růst – obchody s výrobci recyklovatelných obalů se propojily s kávou či restaurace s firmou nabízející ekoobaly apod. Tímto se nám také postupně otvírala další témata a získávaly jsme i tipy na další podniky.

A to propojení zafungovalo?

A: Rozhodně! Od biokosmetiky jsme se dostaly až ke květinářství, k jídlu, ke cateringu, dopravě… Díky této komunitě jsme dostaly další doporučení jak na jednotlivce, tak i na podniky, protože zelení podnikatelé se ve většině případů skutečně o tuto tematiku zajímají a je to kromě podnikání i jejich osobní zájem.

Jaký je podle vás vliv věku? Myslíte si, že váš průvodce osloví spíše mladšího turistu, nebo to není otázka věku?

A: Myslíme, že jde hlavně o průřez všech generací, ale mladí lidé více cestují. Neberemo to jako trend, ale nový standard. Ve společnosti jde dnes o nutnost se zajímat o ekologii, o přírodu, která nám to dává najevo. Mladí lidé, ale třeba i matky, které se více zajímají o dopad na přírodu kvůli dětem a zajištění jejich budoucnosti. V místech, jako je třeba Berlín a Vídeň či celá Skandinávie, tam všude je velmi důležitý tento mindset – myšlenkové nastavení společnosti, a tak by to mělo být u všech.

 

 

A jaký je mindset v Praze? Zkuste porovnat podle svojí zkušenosti.

A: Praha samozřejmě není špičkou v tomto žebříčku, ale hodně se to zlepšilo. Pohybujeme se v oboru dva roky a vidíme neskutečný nárůst podniků a lidí, kteří takto uvažují. Je to z toho cítit… jak méně a pečlivěji nakupují, jak se rozrůstá tato komunita, co se píše v tisku anebo i kolik se prodalo našich knížek – není to rozhodně otázka žádné minority!

J: Jestli navštíví Prahu 6 milionů turistů a ti mají takové priority, tak takové číslo má rozhodně možnost ovlivnit nabídku. Taková poptávka už má rozhodně sílu!

Co osobně preferujete za změny vy s ohledem na cestovní ruch?

J: Osobně vidíme jako důležité snížení spotřeby masa. Dále plýtvání vodou a elektřinou v hotelech. Takže více ekohotelů, kterých v Praze zatím není tolik. Z hlediska dopravy je ale Praha skvělá! MHD tady funguje a většina turistů ji aktivně využívá, což je super. Cizinci žijící v Praze to na nás tady opravdu oceňují v kontrastu třeba s místními, kteří bohužel „sockou“ nejezdí tolik.

 


Jaký je váš postoj k třídění odpadu? Jaký odpad třídíte, jaký ne a proč?

A: Snažíme se třídit všechno. Tedy, všechno, co je možné třídit. Problém je u kovu, který třídíme zvlášť, ale často si nevíme rady, kam s ním (pozn. redakce – rady zde). Červených kontejnerů je málo. Velký důraz se snažíme klást na kompostování, jehož podpora by měla být ze strany magistrátu větší a zásadní. Jako například ve Vídni, kde je v každém domě komunitní popelnice na bioodpad. Ze všeho odpadu je 40 % právě bioodpad. V případě kompostéru můžete pak vše využít na zahrádce. Musíme si uvědomit, že to není jen o třídění, ale i o pěstování a propojení. Mít neustále na mysli cirkulární ekonomiku a vnímat okolí jako celek. Ale i odvětví designu by mělo už ve fázi navrhování myslet na recyklovatelnost materiálu a jeho rozložitelnost. Například Praha 6 podporuje kompostéry, můžete si zažádat na městském úřadu a myslím, že nabízejí finanční pomoc při pořizování kompostéru. Je důležité to nastartovat z oficiálních míst. Nás hodně inspirovala iniciativa Kokoza, která vytvořila mapu komunitních zahrad a kompostérů. Snažíme se propojit tyto iniciativy a s Kokozou spolupracujeme v prezentaci jejich organizace i v rámci našeho průvodce.

 

 

A co porovnání s jinými městy, povězte, jaké příklady vás zaujaly?

A: Nemáme statistiky, čerpáme hlavně z našich osobních zkušeností. V některých místech v Rakousku funguje striktní třídění odpadu. Máte nařízenou podobu pytlů a nedodržování pravidel je přísně penalizováno.

J: Stejný systém je i ve Švýcarsku. Jelikož jsou ty pytle drahé, snaží se využít maximální kapacitu pytle. Takový systém motivuje lidi k vměstnání co nejvíce obsahu. Tak to je a jinak to nejde. Velmi to funguje, každý to dělá a třídí. Systém nedovolí lidem o tom pochybovat. V momentě, když za to lidé mají platit, tak už nejsou líní. Motivuje je šetření. Z Vídně máme další konkrétní příklad – komunitně vytříděný bioodpad se z kompostérů odváží na bioplyn.

A: Je mnoho názorů, jak se s odpadem doopravdy v Čechách zachází, ale to je už zodpovědnost provozovatelů. Lze to ověřit a není to omluva pro netřídění.

J: Jedna z úžasných věcí je zákaz plastových tašek. Dnes vidíte příklady z rozvojových zemí jako Indie, Rwanda, kde zakázali plast. Na co tady čekáme? Budoucnost je o snižování odpadu a my si to opravdu myslíme.

A: Vnímáme negativní vliv konzumu, kdy se nastaví nějaký standard a ostatní ho kopírují. Síla je ale v lokálních příkladech a ty se snažíme šířit.

Kam by se podle vás měl ubírat váš průvodce?

A: Doufáme, že ho budeme prodávat ve více městech. Máme online verzi, což je super, a měla by zasáhnout více publika (a bez spotřeby dalšího papíru).

J: Chceme nastartovat i blog a pravidelně aktualizovat. Knižní edice průvodce jsou na rok, ale blog by měl být svižnější a reagovat na momentální novinky. Chceme taky rozšiřovat témata a zkusit vypíchnout ještě více eko témat. Uvidíme.

 

 

Znáte nějaké guide obdoby z jiných měst?

J: Známe podobné iniciativy, ale ne v takovém rozsahu. Nesnaží se postihnout lokální komunity, spíš sdružují globální informace. Většinou tito lidé cestují, ale nežijí v komunitě, proto ty informace nejsou moc kvalitní. Tím, že známe dobře Prahu, dokážeme poskytnout maximum informací a stojíme si za nimi. Bylo by skvělé něco takového mít z každého města. Ale kdo ví, co přijde do budoucna.

Vidíte mezi turisty zájem o ekologii a environmentální témata silněji u některých národností?

A: Záleží spíš na lidech, ne na původu. Samozřejmě vliv kultury hraje roli, ale obecně tyhle generalizace nefungují… Japonec nebo Laponec, na tom ve vztahu k životními prostředí nezáleží.

J: Nechceme být ekoextremistky. Samy se pořád učíme. Myslíme, že každý má nějakou minulost a rozhodne se, co bude dál. Nemáme v průvodci jen veganské restaurace. Spíše podporujeme malé krůčky a ty jsou na každém z nás. Snažíme se být pro každého.

A: Přesně. I snížení spotřeby masa například na jednou týdně je skvělé a cokoliv se počítá. Někdo více řeší zdraví, někdo více soucítí se zvířaty… Je to jedno, čím člověk začne, ale uvědomuje si to postupně. Snažily jsme se v průvodci definovat, jaké kategorie definují udržitelný životní styl a co to pro nás vlastně znamená, tak je vlastně i edukativní a každý si může vybrat, čím chce začít.

A: Věříme ve snahu všech lidí, aby si to uvědomili, od měst po spotřebitele, aby dodržovali systém, aby byli poctiví, až pak to bude fungovat. Pochopitelně to souvisí i s kontrolou shora. Inspiraci rozhodně bereme ze zahraničí, kde jsme viděly několik fungujících příkladů, co se třídění týče, a vidíme hlavně sdílenou víru ve fungující systém. Ale určitě se musí zapojit i provozovatelé skládek a dělat svoji práci poctivě.

J: Malé lifestylové změny taky… třeba rozhodnutí nepoužívat plastové tašky. My jsme hodně pro jejich plošný zákaz. Myslím, že je důležité posunout veřejné mínění ohledně třídění. Potkávám hodně lidí v Praze, kteří jsou cyničtí a nevidí v tom smysl. Kdyby někdo mohl posunout veřejné mínění k pozitivnějšímu povědomí o podobě recyklace a třídění, aby v tom lidé viděli právě ten smysl.

A: Když vidíme, co dnes koluje internetem, třeba obrázky mrtvých velryb se žaludky plnými plastů, tak se ve vás musí něco probudit. Všichni cestujeme a jíme ryby a měli bychom si uvědomit propojení celé planety a celého systému. Jsme v tomhle všichni na jedné lodi.

Úvodní foto: Jaroslav Kvíz
Foto a rozhovor: Redakce Samosebou.cz
Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Jako obvykle to stálo za to, zjistěte víc...
22.09.2017
Střípky štěstí jsou ty vytříděné
20.09.2017
Aneb když máš pod čepicí...
11.09.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.