Co je to likvidace odpadů?

Co je likvidace odpadů? Jak co nejlépe využít možnosti, které máme? A jak být co nejdůslednější doma nebo v práci, aniž bychom museli dělat kompromisy? Prosvištíme si různé možnosti, které se týkají nejrůznějších typů odpadu. Od rozbitého zrcadla po plastovou láhev. Od našeho bytu po to, co se s odpadem děje daleko od našich domovů.

Zdroj: Pixabay.com

Říká se, že žijeme v době neomezených možností. Jak moc to platí i u likvidace nebo dalšího nakládání s odpadem? Pravdou je, že možností máme v České republice v roce 2017 rozhodně více než před dvaceti lety.

Stali jsme se jedním z evropských lídrů, co se týče třídění a recyklace obalových odpadů. Nevěříte? Čísla mluví jasně – můžete se sami přesvědčit, v čem jsme v ČR nejlepší.

Třídit odpad se prostě stává čím dál tím normálnější a přirozenější součástí našich životů. Jestliže se třídění odpadu a ekologii naši rodiče museli pečlivě učit, my dnes vnímáme 4 základní třídicí kontejnery povětšinou jako běžnou věc. A to je prostě super! Jak to tedy vlastně je s tříděním odpadu, recyklací a onou likvidací? Mrkneme na to pod drobnohledem právě teď.

Když se odpad netřídí a když se odpad třídí

Asi vás nikoho nepřekvapí, když vám řekneme, že netřídit odpad je neefektivní a rozhodně to není ohleduplné k životnímu prostředí.
Možná, že máte pocit, že vás se to netýká, ale není to tak. Každá nevytříděná PET láhev nám to totiž vrátí – v dobrém i zlém. V dobrém třeba ve formě výplně ve spacáku.

Když nezačnete vytříděním recyklovatelného odpadu doma, tak už mu pak v dalším procesu nepomůže zhola nic… V popelnici na směsný odpad se všechno smísí dohromady a je konec. Směsný odpad pak končí ve spalovně – třeba v téhle v Malešicích – nebo na skládce (nedejbože na té černé).

I tak je škoda vyhazovat do směsného odpadu složky, které se dají vytřídit a využít dál. Ideální je množství směsného odpadu držet na minimu, mimo jiné je to obvykle i finančně výhodnější.

Jestliže pečlivě třídíte, vašeho směsného odpadu je méně a obsahuje pouze složky, které nelze využít dále. To je odpad zbytkový – podle legislativy nazývaný také směsný komunální odpad. I ten jde na skládku nebo do spalovny, aby posloužil jako energetický zdroj. Snažme se ho držet v co nejmenším množství, jak jen to jde. Třiďme odpad, předejdeme tím vzniku odpadu, který musí být odstraněn bez dalšího využití.

Zdroj: Pixabay.com

Recyklace a likvidace odpadu – jaký je rozdíl?

Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. z jejich dále zpracovatelných částí, umožňuje výrobu nových produktů, dochází k tzv. použití druhotných surovin na výrobu nových výrobků.

Prostě a jednoduše – je to celý cyklus, který se odehrává mezi vytříděním plastové lahve (například) a tím, že si ji koupíte znovu, tentokrát ale v obchodě s outdoorovými doplňky ve formě ultralight spacáku.
Jestli chcete znát každičký detail téhle fascinující cesty a procesu recyklace, tak se podívejte na Příběh plastu, jupí!

Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“. Při tomhle procesu se zbytkový odpad přeměňuje na tepelnou nebo elektrickou energii.

Energetické využití odpadu (přeměna na energii ve spalovnách) neboli EVO

Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu – tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Spalovny obecně nemají nejlepší pověst, ovšem moderní spalovny, které u nás máme, jsou ve finále daleko méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá. Podle současných zjištění lze říci, že jsou bezpečnější a šetrnější než uhelné elektrárny, teplárny nebo domácí pálení v kamnech.

Mimochodem, věděli jste, že první spalovna u nás byla uvedena do provozu v roce 1905 (za císaře pána), a to v Brně?!. Kdo by to řekl, co?

Věděli jste, že skoro polovinu směsného odpadu tvoří věci, které dobře hoří, ale nejsou vhodné k recyklaci (mastné papíry nebo znečištěný plast či bioodpad, který nejde kompostovat nebo využít v procesu třídění a recyklace jinak)?

Využití směsného odpadu přeměnou na zdroj energie je tedy vhodnější alternativou než skládkování. Jasná volba. Díky spalovnám se odpadky můžou přeměnit na energii, kterou si topíme, ohříváme vodu apod. Mimochodem, v moderních provozech, jako například tady v Malešicích, se dále zpracovávají dokonce i zbytky ze spalování – škvára a popílek.

Odstraňování (likvidace) odpadu

Jedná se o odstraňování (likvidaci) odpadu směsného (neboli zbytkového), tedy toho, co zůstává po vytřídění papíru, plastů, skla, nápojových kartonů, objemného, nebezpečného a biologického odpadu (případně dalších, jinak zpracovatelných složek).

Likvidace zbytkového komunálního odpadu, tedy toho, se kterým už dále nikdo nic jiného než likvidaci udělat nemůže, probíhá tzv. skládkováním.

Zdroj: Pixabay.com

Skládkování odpadu

Většina z nás si skládku představuje jako nahodilý hřbitov odpadků. Jako nekontrolovatelnou páchnoucí horu směsného odpadu. Opak je pravdou – skládky mají přísná pravidla, jejichž porušení je ošetřeno zákonnými sankcemi.
Bacha na to! Skládku si nelze vybudovat, kdy a kde se vám zachce.

Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí. To se rozumí.
Skládky, které přísná pravidla nesplňovaly, byly už před lety uzavřeny.
Za skladování odpadu na skládce se platí, i díky tomu by měli lidé, obce a firmy přemýšlet ekonomicky a ekologicky a dbát na třídění – sníží tak zbytkový odpad, jak jen to jde, což vede i k finančním úsporám.

A co nějakou zajímavost na závěr?

No jasně, že máme!
Šíření epidemií ve středověku mělo mimo jiné na svědomí špatné nakládání s odpady. Tehdejší města měla zanedbané nebo žádné systémy kanalizace, často žádný přístup k čisté vodě a vůbec dodržování základních podmínek čistoty. V takovém prostředí se nákaza šíří raz dva a hromadící se odpad na hygieně nepřidá.
To naopak ve starověku se dbalo na hloubení odpadních jam a ve starém Řecku a Římě, který měl velice sofistikovaný systém kanalizace a zdrojů vody, se prováděl pravidelný komunální generální úklid: skrápění vozovek a čištění kanalizace. Člověk si vždycky uměl poradit…

Dnes jsme na špičce, kterou posouváme stále dopředu. Hybnou silou jsou naše postoje, myšlenky a úsilí. S odpady se snažíme nakládat co nejlépe, jak to jen jde, teď už je na každém z nás, aby překonal pohodlnost a třídil odpad.

Příroda se nám za to odvděčí, proto třiďme odpad, má to smysl.

Zdroj: Samosebou.cz