10.08.2018
ReTřídění
ReStyl

Kolik odpadu vyprodukuje „kancelářská krysa“

Tentokrát budu nastavovat zrcadlo nejen sama sobě a svým běžným každodenním návykům, ale taky vám všem. Tedy nám všem – našim životům plným konzumu a obalů. Podstoupila jsem týdenní test. Proč to bláznovství, ptáte se? Zajímalo mě, kolik odpadu asi tak za těch pár dní vyprodukuju – podotýkám v běžném týdnu, kdy se nestěhuju, nekupuju nic velkýho a tak, a ono hle. Tak se pojďme společně podívat, kolik může být takový standardní týdenní obalový průměr. A na uklidnění – abych nezněla hned na začátku extra eschatologicky – obaly se u nás dají pohodlně třídit a recyklovat.

 

Tenhle týden je počasí k nesnesení. Teploty neklesají pod třicítku, a když už, tak tak nenápadně, že si toho půl stupně bohužel naše tělo ani nestihne všimnout.
Je to týden, který já, jakožto obyčejný pracující člověk střední třídy, tzv. „člověk kancelářský“, tráví střídavým nadáváním na nesnesitelně silnou klimatizaci u pracovního stolu, ofouknutím, migrénami a propocenýma košilema a tichou rezignací doma, kde přestal fungovat větrák i klima ještě před nástupem „horúčav“.


Většina z nás tak během podobných období konzumuje převážně nanuky, sorbety, zmrzliny, ovoce a osvěžující nápoje – ať žije studená kuchyně!
A k tomu saláty, pomazánky, smoothies – ani já nejsem výjimkou.

To, co jíme, samozřejmě ovlivňuje to, co skončí v našem nákupním a následně i odpadkovém koši. Respektive to, co následně vytřídíme do barevných kontejnerů na tříděný odpad.

Na internetu a v nejrůznějších magazínech se můžete dočíst o různorodých experimentech, pokusech, statistikách. Začít se v něčem zlepšovat ovšem na začátku vyžaduje zjistit proč.
Napadlo mě: Kolik asi tak za týden vyprodukujeme domovního odpadu? Jen tak, aniž bychom konzumovali vědomě víc nebo míň, než je náš běžný standard.

Kolik ho asi vyprodukuje běžná „kancelářská krysa“ – tedy někdo jako já? Protože „může“ a taky proto, že nad obaly prostě třeba v běžném pracovním „provozu“ nepřemýšlí.
Nebo zrovna nestíhá!
Nebo má kocovinu, kterou vyléčí jen kola a ve večerce ji ve skle nemají.
Nebo by mě ani nenapadlo ji hledat!

 

 

Jaká je týdenní produkce odpadu?
V takovým horku člověk obvykle nemá moc chuť pojídat nadívaný kachny s dvěma druhy knedlíků.
Proto můj týdenní nákup sestával spíše z čerstvých věcí – fresh džusy k snídani (plastové láhve), hotové smoothies do kabelky (zase plastové lahvičky), ovocné kapsičky (hliníkové kapsičky nebo skleničky s kovovým víčkem), ovoce, zelenina (občas v plastovém obalu nebo na plastovém tácku, výjimečně v potravinové fólii nebo celofánu.

TŘÍDICÍ OKÉNKO

Celofán bývá někdy nesprávně řazen mezi plasty, nicméně se jedná o produkt z regenerované celulózy – je to její polymer, který obsahuje uhlík, kyslík a vodík.
Ač se při jeho výrobě používají nebezpečné chemické látky, samotný celofán je zdravotně nezávadný a biologicky plně degraduje.
Je to tenká, průhledná fólie, která nepropouští  vodu, vzduch, oleje ani bakterie, proto je ideální k balení potravin nebo třeba cigaret.

V naší tříčlenné domácnosti s kočkou máme hodně rády nejrůznější variace na hummus, ale čas na to, stoupnout si ke kuchyňskému robotu, máme během pracovního týdne opravdu málokdy. Alternativou se tak stává plastová krabička s již hotovým výrobkem – v mnoha případech, nejen u již vyrobeného hummusu.
Může se jednat i o praktický obal na přenášení, který pak můžeme opakovaně používat (určitě, jakožto odborníci třídění znalí, pro toto znáte pojem re-use).

 

Co dalšího bylo v nákupním košíku?
Zmrzlina – polárkový dort a luxusní nanuk od jedné „lepší“ značky, které jsou většinou zabaleny v plastovém pytlíčku.
Když si koupíte zdravější alternativu nanuků, tzv. raw nanuk, obvykle na vás čeká v papírové krabičce (patří ji vytřídit do modrého kontejneru na papír) a ještě v plastovém pytlíčku.
Přesně jako ten, co mi skončil v nákupním košíku i tentokrát. Ups. Kdo by myslel na obaly, když je tak dobrej, chápete…

Žádným nadstandardem v průběhu týdenních nákupů není ani mléko nebo jeho různé alternativy (mandlové, sójové, rýžové). U nás doma se tak za týden nahromadí dobrých pár nápojových kartonů (mrkněte níže na týdenní seznam).

V horkých dnech u nás nechybí ani minerálky – kupujeme ty ve skle i v PET láhvích.

Během týdne navíc spotřebujeme průměrně 1–2 skleněné lahvičky vymačkaného bio citronu. Ano, z plastové citronky jsme se zmohli na tu z německého drogistického řetězce s bio certifikací a ve skle. Životní úroveň u nás stoupá jako zlatá horečka v televizní loterii. Haha. A teď zase vážně.

Nakonec během mého týdenního nákupu došlo i na „guilty-pleasures“: kolu a mraženou pizzu!
Dobře, přiznávám se bez mučení, že ty pizzy byly dvě! A to znamená 2 papírové krabice a 2× plastový přebal.
U koly toho taky bylo víc, prostě proto, že mě přemohla lenost a nechtělo se mi tahat velkou a těžkou dvoulitrovku, a tak jsem postupně přikoupila k první půllitrovce další… dvě. Ehm.

 

Takže sumář podle účtenek mi pro tento týden vytvořil za běžný týdenní nákup tohle všecko:

  • 3× PET láhev od koly 0,5 l
  • 2× papírová krabice od pizzy
  • 4× plastová krabička s víčkem od hummus pomazánky
  • 1× plastová vanička s hliníkovým víčkem od žervé pomazánky
  • 2× nápojový karton od mandlového mléka 1 l
  • 3× nápojový karton kokosové vody 500 ml
  • 2× kelímek od sójového jogurtu 500 ml
  • 1× mandlový nápoj ve skle 500 ml
  • 1× mandlový jogurt ve skle 500 ml
  • 2× sáček salátového mixu „party mix“
  • 2× plastový sáček od špaget 500 g
  • 1× papírová krabice těstovin 500 g
  • 2× pytlík chipsů
  • 1× plastová krabička s víčkem, polárkový dort
  • 2× plastový sáček na nanuk
  • 2× papírová krabička s plastovým sáčkem uvnitř na nanuk
  • 1× kočičí konzerva 400 g (kovová plechovka)
  • 1× papírový pytel kočičího steliva 10 l
  • 2× kočičí kapsička 100 g (kombinovaný materiál)
  • 1× bio zeleninová polévka v plechové konzervě 400 ml
  • 1× cizrna ve sklenici 350 ml
  • 1× panenský olivový olej 1 l
  • 1× kostka balkánského sýru v plastovém sáčku
  • 2× mozzarella v plastovém sáčku 125 g
  • 1× marinované tofu v plastovém sáčku
  • 1× plastový sáček směs pražených solených semínek (dýňové, slunečnicové, lněné) 100 g
  • 1× skleněná lahvička bio zázvorového koncentrátu 200 ml
  • 1× skleněná lahvička bio citronové šťávy 200 ml

Když to tu vidím, taky se mi z toho protočily panenky! Spousta dobrot, ale taky toho odpadu! Ach jo…
A to se nejednalo o žádný extra velký nákup, kdy člověk řeší prací a čisticí prostředky, kosmetiku, koupí si třeba novou elektroniku nebo nábytek, stěhuje se a já nevím co ještě.
Naštěstí ani ovoce a zeleninu teď v sezoně (kromě ready-to-eat salátů v pytlíku, které vidíte na seznamu) naštěstí nemusím řešit balené.
I v obyčejném obchodě naproti domu nebo na trzích nakoupím květák, svazek mrkve, pár cibulí a česneků, řapíkatý celer, chilli papričky, citron, jablka i oblíbené avokádo, nebalené ať už v plastu, nebo jiném druhu obalu.
Myslím, že nedávat si ovoce a zeleninu do mikrotenového sáčku už u mě není ani tak póza, jako spíš zvyk. A stejně tak to mám s pečivem.

Nemusela jsem řešit ani koření – dlouhodobě doplňujeme plastové kořenky na více použití, ovšem tento týden bylo všeho dost a pepř, provensálská sůl ani další koření nám doma nedošly!

Když juknu na seznam výš a vzpomenu si, jaká hromada odpadu za mnou za ten týden zůstala, odhaduju to celkově na opravdu vrchovatý 12l pytel na odpadky.

 

Obaly, odpady a recyklace – jedeme v nekonečné smyčce
Naše domácnosti se stávají překladištěm odpadků. Ale netřeba panikařit. Víte, co je třeba?
Mít trpělivost hlavně sami se sebou a najít způsob, jak ty obaly zase pěkně poslat tam, kam patří.

U nás doma se s nekonečnou leností (zvlášť během horkého léta) bojuje dnes a denně a každý správně vytříděný obal je malé vítězství nad námi samými, ale bojujeme!
Třídíme odpad, protože víme, že to má smysl!
Protože věříme, že se nám ty naše obaly od pizzy po recyklaci vrátí v podobě dvouvrstvého (máme úroveň, ne?) toaletního papíru nebo vystřelený růže z pouti.

 

Týden pokusů podstoupila Jana – redaktorka samosebou.cz.

TIP NA ZÁVĚR

U nás naštěstí můžeme pohodlně třídit odpad díky tzv. integrovanému obalovému systému. Slouží nám k tomu více než 350 000 nádob na třídění odpadu, které jsou rozesety po území celé ČR, a odpad tak může třídit 99 % obyvatel.

Více o tom, jak jsme na tom s tříděním odpadu v ČR, najdete v článku „Den životního prostředí klepe na dveře“.

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
štítky
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Řecké „báje“ o třídění odpadu, aneb čeho si všímá Evropská unie, ale i český turista?
01.08.2018
Jak řeší nakládání s prázdnými spreji čeští sprejeři?
31.07.2018
Srpnová rekapitulace Ekonovinek se dvakrát podívá do Indie a objeví zázrak v Amazonii.
15.08.2018
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Řecké „báje“ o třídění odpadu, aneb čeho si všímá Evropská unie,...
10.08.2018
Jak řeší nakládání s prázdnými spreji čeští sprejeři?
10.08.2018
Srpnová rekapitulace Ekonovinek se dvakrát podívá do Indie a objeví zázrak...
10.08.2018
Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.