GASTROODPAD: CO TO JE A KDE SE BERE?

29.03.2019

Gastroodpady – tímto pojmem je v praxi označována biologicky rozložitelná hmota, vzniklá z nedojedených zbytků v restauracích a jídelnách a ze zbytků při výrobě a úpravě potravin. Tímto termínem lze označit také prošlé potraviny z obchodů. Tak se tedy pojďme na gastroodpad podívat zblízka.

V poslední době se plýtvání potravinami stále častěji věnují i média. Vznikají tak nové pojmy (např. gastro-waste) a iniciativy, které se snaží plýtvání jídlem předcházet. Tentokrát se zaměříme na pojem gastroodpad – co vše si pod ním můžeme představit?

DOBRÉ VĚDĚT

Co je gastroodpad?

Gastroodpad (dříve označovaný pojmem „pomyje“) je biologicky rozložitelný odpad živočišného či rostlinného původu z kuchyní a stravoven.
Jak lze tušit, jedná se především o nejrůznější zbytky – ať už zbytky nedojedených jídel, nebo ty, které vznikají při jejich přípravě.
V širším slova smyslu můžeme do gastroodpadu zahrnout i prošlé potraviny z velkoobchodů a obchodních sítí.

Jaký je rozdíl mezi pojmy gastroodpad, bioodpad a kompostovatelný odpad?

Gastroodpad jsme si popsali výše. Bioodpad je zkrácený název pro biologicky rozložitelný odpad. Dle zákona č.185/2001, o odpadech, je to odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu.
V případě, že kompostovatelný organický materiál zpracováváme svépomocí, materiál se odpadem nestává – domácím a komunitním kompostováním tak předcházíme vzniku bioodpadů.

Kompostovatelný odpad je, na rozdíl od gastroodpadu, do kterého patří rostlinný i živočišný odpad, převážně rostlinného původu (můžeme tam ale třídit i jiný druh biologicky rozložitelného odpadu, např. i sáčky od čaje, sedlinu od kávy apod. – více v článku Bioodpad – jak a do čeho třídit?).
Tento druh odpadu lze kompostovat na domácím kompostu, ve vermikompostéru v bytě či na balkóně nebo třídit do hnědých nádob na bioodpad či na sběrné dvory a obecní kompostárny.

TŘÍDICÍ OKÉNKO

Domácnosti a třídění „gastroodpadu“ – co dělat?

V případě domácností se pojem „gastroodpad“ nepoužívá. Hovoříme spíše o tzv. kuchyňském odpadu. Jde tedy o nejrůznější zbytky z našich kuchyní, ať už z vařených jídel, či nejrůznější slupky zeleniny a ovoce apod. Zbytky vařených jídel mohou domácnosti v omezeném množství odkládat do směsného komunálního odpadu.
Kompostovatelnou složku je ideální vytřídit do hnědých nádob na bioodpad nebo na domácí kompost.

Nakládání s gastroodpadem má pro jeho producenty přísná pravidla hry

Potravinové zbytky jsou specifickým druhem kuchyňského odpadu a pro nakládání s ním platí pravidla, kterými se musí producenti těchto odpadů řídit.

Původce odpadů je musí, mimo jiné, zařazovat podle druhů a kategorií a zajistit přednostní využití odpadů v souladu s předpisy (např. předávat odpady jen oprávněné firmě, ověřovat nebezpečné vlastnosti, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií atd.).
Je povinen vést průběžnou evidenci a zasílat hlášení, umožnit kontrolu a zpracovat plán odpadového hospodářství atd.

Větší množství gastroodpadu způsobuje komplikace při skládkování, protože při jeho rozkladu vznikají plyny a výluhy.
V ČR je také zakázáno drcení nebo vypouštění gastroodpadu do kanalizace.

Bioodpad tvoří průměrně pětinu objemu odpadu z domácností. (Zdroj: Shutterstock)

Bioplynová stanice, bioplyn a digestát – co to je?

Gastroodpad je druh odpadu vhodný pro další využití v bioplynových stanicích. Biologický rozklad bioodpadu je ovlivňován přístupem kyslíku a může probíhat dvěma způsoby: hnitím a tlením (princip tlení je využíván při kompostování).

V případě vzniku bioplynu v bioplynových stanicích je využíván princip hnití, kdy v podmínkách bez přístupu kyslíku dochází k anaerobnímu rozkladu – na tomto procesu se podílejí především anaerobní bakterie.

Bioplynová stanice

Bioplynová stanice není nic strašidelného!
Jsou to, podobně jako třeba ZEVO (zařízení energetického využití odpadu) , průmyslové provozy, kde se ve speciálních typech nádrží (fermentorech) mění bioodpady na bioplyn (energii) a zbytkovou hmotu (např. hnojivo).

Produkty bioplynových stanic – bioplyn a digestát

Bioplyn
U hnití je při hnilobných procesech vedle organické hmoty významným produktem rozkladu skleníkový plyn metan (CH₄), který se využívá v reaktorech bioplynových stanic.
Metan je elementární složkou bioplynu a jeho spalováním v kogeneračních jednotkách je vyráběna elektrická energie a teplo.
Digestát
Zbytkovou hmotou je tzv. digestát – organická hmota, která je dalším produktem bioplynové stanice. Ta by měla být následně kompostována a pak může sloužit jako organické hnojivo pro zapracování do půdy.

Bioodpad je v poslední době často diskutovaným tématem. Z rozborů obsahu popelnic, kdy byla sledována produkce různého druhu odpadu z domácností, vyplynulo, že bioodpad tvoří průměrně pětinu objemu.

Vzhledem k rostoucí celosvětové populaci roste spolu s konzumním stylem života a nadprodukcí i zvýšená zátěž pro životní prostředí a přírodu právě i v podobě odpadu.

Jednou z cest, jak Zemi ulehčit, je správné třídění odpadu, ale také určitá změna myšlení a životního stylu – to jsou velké výzvy pro každého z nás…