Samosebou.cz představuje seriál o plastech „Plastivěda“

Plasty, kam se podíváš – stačí se rozhlédnout kolem sebe a asi napočítáme hned několik věcí, které jsou vyrobeny z plastu. A pravděpodobně se nebude u těch různých výrobků ani jednat o stejný druh plastu. Svět plastů je plastický a rozmanitý a s tím naším se od převratného vynálezu v 19. století prolíná čím dál více. Pojďme společně proniknout do říše plastů v novém seriálu Plastivěda.

Kdysi převratný objev netradičního materiálu odstartoval nekončící výzkum a vývoj nových plastů. V dnešní době existuje celá řada různých druhů plastů, které se liší svými vlastnostmi, vzhledem, použitím i požadavky na jejich kvalitu.

Na úvod o plastech

Plasty se vyrábějí jako vedlejší produkt frakční destilace ropy – na výrobu plastů připadne cca 8 % její celkové produkce.

Kde se vzal pojem „plasty“? 

Vznikl na základě velmi typické vlastnosti plastů, kterou je plasticita. Mnoho plastů oplývá tepelnou a chemickou odolností a různou tvrdostí. Plasty se vyrábějí např. lisováním, vyfukováním či litím.

Výhodou plastů je i dobrá zpracovatelnost – k jejich výrobě stačí energeticky nenáročné technologie, a tím pádem lze snadno dosáhnout produkce pro masovou výrobu.

V současné době se plasty uplatňují téměř ve všech oblastech lidské činnosti. V mnoha ohledech jsou už tyto materiály nenahraditelné a jejich spotřeba neustále roste.
Možná jste zaznamenali pojem „doba plastová“, který bývá v současné době skloňován v souvislosti s (nad)mírou produkce plastů, které se časem promění v plastový odpad.
Proto pokud plasty z nějakého důvodu produkujeme, je důležité je správně vytřídit – jsou dobře recyklovatelné.

Letem plastovým světem – jaké jsou základní skupiny plastů?

Plasty rozlišujeme na tři základní skupiny, které mají základní specifické vlastnosti: termoplasty, duroplasty a elastomery.

• Termoplasty
  Tyto plasty reagují na působení teploty tak, že přecházejí z tvrdého stavu do měkkého.
  Ohřevem je tak možné je opakovaně dostávat do tvarovatelné fáze a následným ochlazením do stavu tuhého (sklovitého), kdy je požadovaný poslední tvar zafixován.

• Duroplasty (termosety)
  Typické je pro tento druh plastů značné množství síťových vazeb mezi molekulami. Příčné spojení makromolekul vytváří nerozpustnou, mechanicky i chemicky velmi odolnou strukturu. Tyto plasty nelze formovat teplem.

• Elastomery (pryže)
  Tvoří je zejména kaučuky prostřednictvím fyzikálního či chemického síťování. Elastomery není možné tepelně tvarovat, zato jsou schopny značných deformací (až 800 %).

Toto jsou ale pouze základní skupiny, do kterých spadá široká škála plastů – určitě znáte zkratky PET, PP, ABS, HDPE, LDPE, možná i PDK (nováčka mezi plasty) a mnoho a mnoho dalších.

Aby mohly být plasty recyklovány, je bezpodmínečně nutné jejich správné vytřídění do žlutých kontejnerů. V tom nám mohou pomoci recyklační symboly na obalech.

Stručně o třídění a recyklaci plastů

Vytříděné plasty putují do třídičky odpadu na dotřiďovací linku, kde jsou ručně dotříděny a rozděleny podle druhů na základní skupiny (PET lahve, duté plasty, fólie, polystyren a směsný plast) a současně se z nich vyberou nečistoty. PET lahve se pak ještě rozdělují podle barev. Takto roztříděné plasty se slisují do balíků a odvážejí k dalšímu zpracování.

U zpracovatelů se dále drtí, perou a upravují na požadovanou surovinu pro výrobu finálních produktů.

Proč vznikl seriál „Plastivěda“?

Mnoho z nás ale zajímá, jak se jednotlivé plasty od sebe liší, jak se dále zpracovávají, jaké je jejich nejčastější použití a mnoho dalších všetečných otázek.

Samosebou.cz se nám postupně pokusí odpovědět na co nejvíce otázek a poskytnout tak informace, které nám pomohou v lepší orientaci v plastech – je to totiž úplná „plastivěda“…

Nejdříve se podíváme na zoubek polypropylenu (PP), který se jako obal nejčastěji používá na výrobu kelímků od jogurtů, mléčných nápojů a šťáv. Ale o tom až příště…