Zdroj: Samosebou.cz

Reportér Janek Rubeš: Praha je mou matkou a mým prokletím

Janka Rubeše zná snad každý, kdo má připojení na internet. Jako tvůrce videí začínal v roce 2006 a vypracoval se na renomovaného reportéra. Stojí za pořady pro Stream a později pro Seznam zprávy. Asi nejviditelnějším počinem byla jeho série reportáží Praha versus prachy, ve které se mu podařilo mimo jiné odhalit praktiky taxikářů, kteří si účtovali nepřiměřené ceny. A díky tomu se mu podařilo dát věci do pohybu.

Později vznikl videoprůvodce Honest Guide, který upozorňuje zahraniční turisty na tzv. turistické pasti a dává jim tipy na netradiční místa i praktická doporučení.
Na YouTube ho odebírá více než 600 000 uživatelů. Rozhovor s Jankem nemohl probíhat jinde než v centru jeho nejmilejší Prahy v kavárně Skautského institutu.
Tu jsme si společně pochvalovali nejen kvůli příjemnému servisu a hezké lokaci hned vedle Staroměstské radnice, ale také proto, že se tam dá pohodlně třídit odpad. Samosebou, že jsme s Jankem Rubešem probrali spoustu témat, o která se podělíme v následujícím rozhovoru.

 

Otázka ze široka na rozehřátí a taková obligátní – jak jsi začal s dokumentaristikou?

Točím videa o Praze, Praha je takovou mou matkou a mým prokletím (smích).
Mám ji moc rád a baví mě o ní natáčet ať už z pozitivního hlediska, nebo ji kritizovat a snažit se ji trošku zlepšit. Hlavně mě baví ji ukazovat lidem, protože vypadá na první pohled jinak, než třeba jaká ve skutečnosti je.

To je základní myšlenka Honest Guideu?

Určitě. Každopádně teď je specifická doba, takže je trošku složitější na to odpovídat, ale v zásadě chci, aby se tady turisti cítili dobře a aby my jsme se tady s nimi cítili dobře. Mám pocit, že jsme tu s nimi dlouho žili vedle sebe a ne spolu, a myslím, že je varianta, že tu budeme žít spolu a že to bude fungovat.

JANEK RUBEŠ
Já jdu ještě o krok dál, logicky, a říkám, že odpad se nemá vytvářet.

Tím, co děláš, jsi k tomu určitě do jisté míry přispěl. Jsou třeba změny, které jsou díky tomu, co děláš, vidět?

Podařilo se nám to, že nějaké podvody, o kterých jsme točili, zmizely. Je to tím, že se nám na ně podařilo dostatečně upozornit. Samozřejmě, když v Praze bylo na 10 milionů turistů, tak jsme nemohli zasáhnout úplně všechny, ale i pokud jsme pomohli jednomu, tak to považuju za dobře odvedenou práci.

Kromě takových drobných radostí jsem narážela spíš i na nějaké systémové změny, které se týkají pražského centra města, které má dost ambivalentní pověst.

Asi jediná systémová změna, o které vím, že se podařila, a neříkám, že je moje, ale dlouho jsme na ni upozorňovali, byly směnárny, kde má teď člověk možnost při špatném kurzu do tří hodin od transakce odstoupit.
To já považuju za normální věc, že když si v obchodě něco koupíš a nerozbalíš to a zjistíš u pokladny, že jsi to nepotřeboval, tak není důvod, aby ti to ten obchod nevzal zpátky. Tak jsem moc rád, že to teď funguje u směnáren.

S Jankem Rubešem jsme probrali spoustu témat od trdelníků, přes odpadkové koše v centru města až po krásy spaloven. (Zdroj: Samosebou.cz)

Jedna věc, která je také ukazatelem toho, jak se v centru města žije, je i odpad a nakládání s ním. Ty jsi dokonce jednu reportáž věnoval tomu, že ses pustil do průzkumu odpadkového koše na Malé Straně. Překvapilo tě tam něco?

Nejvíc mě překvapilo, že se mi za to lidi smáli: „Ty seš blbeček, ty se hrabeš v popelnici!“, „Fuj, proč to děláš?!“, majitelé směnáren mi psali, ať se radši vrátím k odpadkům.
Jak tohle video vůbec vzniklo? Andrej Babiš vyfotil fotku plného koše a řekl: „Pane primátore, měl byste si tady uklízet.“ Pan primátor řekl, že koše se vyvážejí, a mě na tom překvapilo, že oba tihle vrcholní politici k problému přistupovali stylem „když je koš plný, tak se vyveze“. A vůbec je nenapadlo přemýšlet třeba o tom, proč je plný a jestli by tak plný třeba vůbec nemusel být. A najednou bylo vidět, že ten odpadkový koš, který má sloužit veřejnosti, aby se tam odhodila třeba žvýkačka, je využívaný pro jeden konkrétní stánek, který tam házel svůj soukromý komerční odpad. Hodně podniků si neplatí svoz svého odpadu a využívají k jeho likvidaci tyhle veřejné koše.

No a pak mě překvapila ta jednota toho odpadu, že to byly z většiny nedojedený trdelníky a plastové láhve, ty takový malý koš zaplní hrozně rychle a v centru je třídění odpadu složitější, nejsou všude na hlavních turistických tazích kontejnery na třídění odpadu.

To je přesně moje další otázka, jak je na tom centrum města s vybaveností nádob na třídění?

Ten malý městský mobiliář není. To znamená, že nejsou malé koše na třídění, takové, kde máte vedle sebe tři nebo aspoň dva, kde jeden je třeba na plastový a skleněný odpad, láhve a směs. Ale v centru města tohle není.
My jsme pak v rámci toho videa udělali z toho odpadu takovou výstavku, vysypali jsme ten koš a působilo to až neuvěřitelně. Hodíš tam prostě pár láhví a ten koš je plný.
Na to samozřejmě navazuje spousta dalších věcí: kdyby někdo chtěl být chytřejší než já, tak naváže s dalšími tématy.
Třeba přes Karlův most musí víc jezdit popeláři, kteří to vyvážejí, takže i tím se produkuje nějaký odpad. Já se s těma klukama, co s těmi malými popelářskými vozy jezdí, vždycky pobavím, jsou strašní sympaťáci a říkali mi, že v létě se s tím malým autem musí otočit třeba čtyřikrát, v zimě jen jednou, protože v létě je to mnohem rychleji plné, lidé vyhazují daleko víc odpadků…

No a proto mi přišlo, že dva vrcholní politici by se k takové problematice měli postavit úplně jinak než jen že „koše jsou plný, tak je budeme častěji vyvážet“. To podle mne není řešení.
To je, jako když si uvědomím, že tloustnu a jako řešení zvolím pořízení větších kalhot. To přece není řešení toho problému.

Máš tedy pocit, že co se týče otázky třídění odpadu, tak úřad, který toto v centru řeší, by se na to měl víc zaměřit?

Já myslím, že by měli víc naslouchat těm popelářům (a doufám, že se to děje), kteří z terénní zkušenosti vědí nejlépe, jak to je – mají to v merku, je to jejich každodenní práce.
A rozhodně není třídění odpadu v centru města v tuhle chvíli vyřešené, konkrétně na tzv. Královské cestě, mluvím hlavně za zahraniční turisty.
Ale já jdu ještě o krok dál, logicky, a říkám, že odpad se nemá vytvářet. Pro příklad: v jednu dobu ti stánkaři s trdelníkem začali plnit trdelníky zmrzlinou (možná to můžou být nudné detaily, ale právě tohle mě baví) a začali ten trdelník dávat do plastových kelímků.
Takže to hned znamenalo, že s každým trdelníkem dostal zákazník nejen ubrousek, ale ještě plastový kelímek. No a když se v Praze denně takových trdelníků prodá na tisíce, tak to hned udělá odpad, který tu předtím nebyl. 
Takže to mne vede k myšlence, že bychom měli najít cestu, jak takový odpad nevytvářet. 
Třeba jako když řekneme turistům, aby si nekupovali PET láhve s vodou, protože tady všude jsou pítka, a nejen rozprašovače s vodou, v centru města má být veřejně dostupná pitná voda.

JANEK RUBEŠ

Já dost plýtváním jídlem trpím, fakt mě to štve úplně nejvíc.

A je v centru Prahy dostupná pitná voda v pítkách?

Není. A je to asi ten druhý nejhledanější dotaz na Prahu – když jsme o tom točili: jestli je voda pitná.
Další rychlý příklad: ve Zlaté uličce na Pražském hradě je ve zdi kohoutek, pokaždé, když tam jdu, tak otočím kohoutkem, napiju se a tím vzbudím pozornost turistů a všichni začnou pít – protože sami nevědí, že ta voda je pitná.
Já vím, že všude, kde je přístup k vodě, tak musí být pitná, a pokud není, tak to tak musí být označeno.
A ještě malý příběh k Mostecké ulici. Jak se různé typy podniků starají, aby byla Praha čistá. V Mostecké kousek od náměstí je známý řetězec rychlého občerstvení, a když mají plný koš před provozovnou, někdo ze zaměstnanců vyjde s pytlem a sami si ten komunální odpad vysypou. 
Takže takový opak některých jiných obchodníků, kteří tam ještě navrch házejí svůj komerční odpad. Mají v obchůdku plný koš, tak to hodí ven do komunálního koše. A to mi sami popeláři říkali, že je problém – koše plné svázaných igelitek komerčního odpadu.

Našel jsi v tom „tvém koši“, který jsi analyzoval, něco fakt bizarního, co tě třeba vážně překvapilo? Kromě množství trdelníků?

U nich mne fakt překvapilo, že je lidé nedojídají. Já dost plýtváním jídlem trpím, fakt mě to štve úplně nejvíc.
Plus ten trdelník není úplně snadné upéct, spotřebuješ na to neuvěřitelný množství energie, kterou pak zahodíš, protože to poslouží jen jako nádoba na zmrzlinu.
Já si uvědomuju, že tohle celý může působit vlastně hrozně směšně, ale když to srovnám třeba s tím, jak se teď řeší plastová brčka, tak tohle mi přijde jako mnohem větší problém. Vyrobit trdelník a pak ho celý vyhodit má přece ten dopad znečištění daleko vyšší.

Když Janek vysypal koš v centru Prahy, překvapilo ho hlavně množství nedojedených trdelníku. (Zdroj: Samosebou.cz)

Přílišná spotřeba plastů i plýtvání jídlem jsou obojí problém. Obojí je jistě jak o osobní edukaci, tak o nějakém systému, který to koriguje…

Jasně, nemůžeme regulovat počty prodejců trdelníků a tak dál. A pak je to na tom turistovi. Ten si ho koupí a vyhodí. Je to jeho volba.

K tomu městskému mobiliáři – máš nějaký příklad ze zahraničí, kde ti to přišlo chytře vymyšlené?

Asi bych zmínil Tokio, kde jsem měl možnost pobýt. Tam nejsou na veřejnosti koše – odpadky si lidi nosí s sebou domů a tam si je každý vytřídí tam, kam patří.
Na druhou stranu vůbec nevím, co by tohle způsobilo tady. Jestli by byla ulice čistá, nebo naopak zahlcená odpadky. Jasně, naučit lidi, že si mají nosit odpadky domů jako v Tokiu, je na dlouhý lokte. Ale asi, jak jsem už zmiňoval, třeba to, že na celé Královské cestě není možnost vytřídit láhev, je podle mě šílený. Na druhou stranu, když to srovnám, ne že bych byl bůhvíjaký cestovatel, ale třeba s New Yorkem, tak Praha je čistá, udržujeme to tu.

JANEK RUBEŠ

Zbytečná doprava je za mne stejně špatná jako plýtvání jídlem a zbytečný odpad.

Jak jsi zmínil, situace se teď docela změnila, turistů ubylo. Je ten rozdíl vidět hodně?

Je to brutální! Za prvý se ukázalo, že Praha (a nemyslím jen město, spíš jako celek) pracovala s tím, že centrum je přizpůsobené jenom turistům. Například teď sedíš v hospodě na Andělu a je tam narváno. A pak jdeš kolem hospod a restaurací v centru a jsou prázdný!
Teď se bavíme a je říjen a ta situace je skoro stejná, jako byla v dubnu, s tím rozdílem, že ty podniky jsou otevřené (pozn. redakce: rozhovor probíhal v době, kdy ještě neplatila nová vládní nařízení omezující fungování gastronomických provozoven).

Zajímavá věc s odpadem, zrovna dneska jsem se o tom bavil s jedním pánem, co bydlí tady na Praze 1. To množství jídla, který musí chybět holubům, to si neumíme představit! Ti pojídali to, co padalo turistům od ruky. Souvisí to s tím, že jídla, které se běžně vyhazuje u stánku tady na Staromáku, je strašně moc. To je místo, kde cpou turistům na váhu jídlo, šunku, halušky… Takže, turista si dá šunku, která stojí 99 korun za 100 gramů, a oni mu dají půl kila. To přece nesežereš, půl kila šunky! A to věděli i bezdomovci, ti si tam chodili brát do koše šunku. 
To mi přijde odporný, ti prodejci chtějí na turistovi vydělat co nejvíc a je jim jedno, že se to pak vyhodí.

Ještě mě napadá a za to jsem opravdu rád, protože to považuju za největší zlo, který v Praze existuje: zmizely hop-on-hop-off autobusy. To jsou autobusy, které jsou většinou prázdné a jezdí centrem města. Je to Nesmysl! 
My tady máme vybudovanou jednu z nejdokonalejších sítí MHD, která je levná, spolehlivá, čistá a tady firmy provozují to, že za 30 euro jezdí autobus přes most Legií! To jsem dost čuměl. A za to jsem velice rád, že tohle zmizelo. Zbytečná doprava je za mne stejně špatná jako plýtvání jídlem a zbytečný odpad.

Takže řešíš i otázku regulace dopravy v centru?

V otázce regulace dopravy v centru města bych se odpíchl právě od takových zbytečností. Hop-on-hop-off autobusy jsou zbytečná doprava, takový autobus nemá žádný přínos pro nikoho, jenom pro firmu, co to provozuje.
Vždyť ani ti uživatelé ve finále nikdy neřeknou, že to byla jejich nejlepší projížďka, lidi nejsou spokojení, stojí v zácpě, a ani ten autobus nemůže třeba přes Staroměstské náměstí, kam pěšky v klidu projdou. Nebo můžou jet tramvají, která je skvělá, a město by mohlo navrhnout aplikaci s audioprůvodcem, což jsem už párkrát s městem vymýšlel. A přesně takhle odškrtneš zbytečnou dopravu.

Janek samosebou třídí odpad, ale raději se snaží ho vůbec nevytvářet.
(Zdroj: Samosebou.cz)

Vím, že kromě vlastních pořadů spolupracuješ na pořadu o architektuře s Adamem Gebrianem. Řešili jste někdy v rámci toho ekologii v architektuře, ve stavebnictví?

Měl jsem to štěstí, že jsem se jako kameraman právě takhle dostal na dobrý místa. Točili jsme spalovnu v Dánsku. To je neuvěřitelný místo. Většinou, když se řekne „spalovna“, tak to prostě nechceš mít před domem. No a tohle je nádherná budova, na kterou česká firma dělala obklad, a je to architektonický skvost. Je na ní postavená lyžařská sjezdovka. Je to stavba, která je vidět už z dálky a je neuvěřitelná. A co si tak pamatuju z toho natáčení, tak oni dokonce zjistili, že nemají dostatek odpadu, aby ji mohli spustit!
Takže začali odpad kupovat od Švédů. Líbí se mi, že na takovém příkladu je vidět, že k odpadu a nakládání s ním se nemusí přistupovat, jako že to je „ten odpad“, takže to bude hnusná budova někde daleko, ale že to je opravdu hezký. A vidět to byl fakt zážitek.

CopenHill je nejhezčí provozovna energie z odpadu (Waste-to-energy) na světě. Lze na ní i vylézt a lyžovat. (Zdroj: Instagram.com/architecture_outinside)

Prozradíš nám, na čem teď pracuješ? A vůbec… Co dělá Janek Rubeš, když je Praha bez turistů?

Chodí a čumí (smích). Ne, vážně, plevel roste nejrychleji, tak i ty podvodníčci se vrací. Dělali jsme teď reportáž o řetězcích s cukrátky v centru města. Snažili jsme se ukázat, že často ta jediná přidaná hodnota je, že je hezky vystaví. Prostě je někde za levno koupí a hezky naaranžují. Hlavní důvod byl, že tu bylo hodně českých turistů a ty babičky s dětma pak byly při placení překvapený, když si holčička naložila hrst bonbonů a babička zaplatila 200 Kč. O tohle se ostatně snažím tak nějak pořád, nemám rád, když se říká, že „v Praze je draze“.
A „v Praze na nás byli hnusní“, protože tady není draze, je tu draze stejně jako v jakémkoli jiném městě.

No, ale co se mi teď povedlo! Já o tom moc nemluvím, tak to říkám jen takhle „pokoutně“, protože jsme o tom ještě netočili, ale asi mě přemluví (smích). 
Během jarní karantény jsem si na Jiráskově náměstí u Tančícího domu všiml, že jak se turisti fotili na tom trávníku, tak ho vyšlapali, ale úplně, až na beton. Tak jsme si s kámošem, když odletěli všichni turisti, řekli: „Pojď, zasadíme tu trávník.“
Naivně jsme si mysleli, že to bude lehký, ale nebylo! Museli jsme si půjčit vertikutátor, zorali jsme celý náměstí. Mimochodem, když v Praze chcete něco takového udělat, stačí si vzít oranžovou vestu a nikdo vás nezastaví. Ten trávník jsme zaseli a vypadá to tam naprosto super!

To je krásný! Tak to může být třeba tip, kdyby byl další lockdown, že by lidi mohli zasít!

Bylo to v době, kdy nějaký poslanec řekl, ať studenti jdou radši dělat do polí, a my tam pak s kámošema s motyčkama sázeli tu trávu a smáli jsme se, že přesně to teď děláme! Nevím, jestli z toho bude nějaký video, asi mne přemluví, ale já si to rád dělám jen tak pro zábavu.

Ještě bychom se rychle vrátili k třídění odpadu – třídíš od malička, nebo jak jsi s tím začal?

Haha! Skrze finanční ekologii! Můj otec by si pro korunu nechal vrtat koleno, má hluboko do kapsy.
A ten, když zjistil, že popelnice může být menší a dá se odvážet jen jednou za dva týdny, tak to okamžitě udělal. Jinými slovy nám tím řekl: „Už nebudete produkovat žádný odpad, děti, a ten, co vyprodukujete, se bude recyklovat.“ 
A já si myslím, že tohle je taky cesta. Ta inspirace asi nebyla, že by můj otec chtěl zachraňovat planetu, ale chtěl ušetřit. A myslím, že to byla dobrá cesta, a já se samozřejmě snažím ten odpad spíš nevytvářet.

Takže jsi typ konzumenta, co studuje obaly a přemýšlí nad nimi?

Spíš takhle: když si kupuju třeba kečup, tak bych si nikdy nekoupil kečup v malinký lahvičce, protože proč? A kdyby pastu nebo šampon prodávali v pětilitrových obalech, tak to přesně bych si koupil, to se mi přece nezkazí, to můžu mít doma dlouho. Nechodím do bezobalových obchodů, to zas ještě třeba neumím. 

Nebo ještě jiný příklad, jednou za rok lítám za rodinou do Ameriky a myslím, že za ten měsíc tam vyprodukuju odpadu jako za celý rok tady v Praze. Protože to, jaký je tam přístup k obalům, je něco neuvěřitelnýho!
Když jdu tady do hospody na pivo, tak jediné, co mám, je ten půllitr, ten jim pak dám, umyjou ho a nevyprodukoval jsem žádný odpad mimo nějakou špinavou vodu. 
Ale když si sednete v Americe, tak nedostanete podtácek, ale ubrousek, pak dostanete jednorázový ubrousek na umytí rukou, když si dáte jídlo, to jídlo je v plastových obalech, i když jsme v restauraci nebo na baru, a je toho tam takhle neuvěřitelné množství! „Můžu dostat ubrousek?“ a následuje: „Jasně, tady jich máš tucet.“ To samé kečup, dostanete jich třicet v jednorázových pytlíčcích. 

Přijde mi samozřejmé touhle logikou, že jsou zpoplatněné igelitové tašky, to by měla být samozřejmost. Američani na to občas koukají jak puci: „Proč mám platit za tašku?“ A já říkám, no proto, že jich tady přece nechceme mít bambilion!

RYCHLÁ PALBA

Kočka, nebo pes?
Pes!

Řízek, nebo smažák?
Smažák! Protože je prostě lepší!

Trdelník, nebo palačinka?
Trdelník!

Fakt, to se ti to ještě neznechutilo? Nejsi toho z reportáží přejedený?
Já jsem to měl jen jednou v životě! (Smích)

Kam se třídí PET láhev?
Ta patří do žlutého kontejneru! A spíš patří znova naplněná do batůžku, ona vydrží!

Kam třídit alobal?
Do stříbrnýho kontejneru! Na kovy, na Kovyho (smích)!

Kam vyhodíme porcelánový hrnek?
To nevím, to bych se musel podívat… ale asi bych ho nehodil do skla.

Super, tam totiž nepatří, patří do směsného odpadu.
Aha!

Kam patří stará účtenka?
Tu bych hodil do papíru… to je špatně, co?

Je to špatně, protože je to termotisk a ten patří do směsi. A kam patří kávová sedlina alias lógr?
Nikdy jsem takový odpad neměl, takže nevím (smích).

No vidíš, tak kdybys někdy potkal lógr, tak ten ideálně patří na kompost.
Já mám kompost, na zahradě… tak to mám hodit tam? No ty bláho, tak jo!

A na závěr tedy prozradíš konkrétněji, co chystáš?
No, furt budu točit o Praze! Ono se vždycky nějaký téma objeví!

 

Budeme se tedy moc těšit, děkujeme za skvělý rozhovor a držíme palce!

Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.