Zdroj: Pixabay.com

Covid-19 a jeho vliv na životní prostředí a naše životy

Pandemie covidu-19 ještě stále není za námi. Prozatím nevíme, zda a za jak dlouho se ji naučíme zkrotit, nebo zda budeme muset s koronavirem žít a jak. Faktem je, že celosvětově vládnou od jara nejrůznější typy omezení a vládních nařízení právě v souvislosti s tímto zákeřným protivníkem. Ty mají vliv nejen na každého z nás, ale také na životní prostředí. Jak prožívá pandemii příroda?

Nečekaná korona-mise a snížené emise!

Podle BBC Future se snížily ke konci dubna v New Yorku emise oxidu uhličitého o 5–10 %, v Číně dokonce o 25 %. 
Emise během jara poklesly celosvětově, a to díky omezení průmyslové výroby a dopravy během nejpřísnějších koronavirových opatření.
Výzkum více než 40 expertů, kteří se podíleli na rozsáhlé studii zveřejněné v odborném žurnálu Nature Communications, došel k závěru, že obdobný nevídaně nízký počet emisí jsme zažili naposledy v roce 1945, tedy s koncem 2. světové války.

Tehdy byl zaznamenán pokles oxidu uhličitého o 790 milionů tun, během první půlky letošního roku byl pokles ještě větší – o 1 550 milionů tun.
Nejvýrazněji se projevil právě v dubnu s nejpřísnějšími omezeními. Pak se množství emisí opět začalo zvyšovat spolu s obnovou ekonomických aktivit v Číně a v části Evropy, ovšem pokles emisí navázaných na dopravu přetrval.

Kde ty jarní vody jsou?

Na jaře se také v souvislosti s covidem mluvilo o efektu čistějších vod – svět obletěl příklad Benátek. Itálie měla tou dobou světově nejhorší covidová čísla.
Díky nulovému turismu a snížení dopravy napříč kanály se vody „města na laguně“ vyčistily natolik, že bylo na mnoha místech v centru Benátek vidět na dno, kde se proháněla hejna rybek. Ne, žádný delfín – to byl jenom hoax.

Moře plastů a jednorázových pomůcek 

Bohužel má koronavirus na přírodu i negativní dopady. Především se týkají nárůstu jednorázového a plastového odpadu v oceánech.

Na jednorázové zdravotní pomůcky, které se začaly objevovat v mořích, upozornila francouzská neziskovka Opération Mer Propre (Operace čisté moře), která na svém Facebooku zveřejnila znepokojující fotku roušek, rukavic a lahviček od dezinfekce ve Středozemním moři se sugestivním popiskem „Jak by se vám líbilo si letos v létě zaplavat s covidem-19?“.
Nejde pouze o evropský problém. Na stejné trable upozorňují i organizace v Asii nebo ve Spojených státech. 

Přírodu po celém světě zaplavuje jednorázový zdravotnický odpad.
(Zdroj: Facebook.com/Opération Mer Propre)

Dobré vědět

Už na jaře informovalo Samosebou.cz o nepříjemné situaci jinde ve světě, která v souvislosti s bezpečnostně-zdravotními opatřeními postihla mořské vody.
Jako by světové oceány a moře nebyly už dost zkoušeny zátěží v podobě různého druhu odpadu. Oceány začíná v té době zaplavovat „vlna“ jednorázového zdravotního odpadu, zejména roušek.
Jak s rouškami správně naložit tak, aby nebyly hrozbou pro přírodu a naše okolí? To najdete v článku Svět bojuje s koronavirem, oceány s rouškami – kam je vyhodit?. 

Mořský biolog Gerardo Pena pak upozorňuje, že nejde jen o jednorázové roušky, ale i o další zdravotnické pomůcky, jako jsou např. latexové či vinylové rukavice, které si rozhodně nezadají s PET láhvemi nebo igelitkami. 

Podle neziskové organizace Plastic Oceans je řešením používání roušek na více použití – například těch bavlněných.

Ekologičtější varianty ochranných roušek

Pokud ještě někdo bavlněné roušky nemá, může se inspirovat velmi snadnými návody na domácí výrobu roušek v článku #ROUSKYVSEM aneb jak si vyrobit roušku pomocí upcyklace.
Existují i alternativy – malonákladové roušky od lokálních tvůrců, které se vyrábějí ze zbytkových látek, nebo roušky z recyklovaných textilních materiálů (např. recyklovaný polyester).
Dostupné jsou i roušky z biobavlny nebo z chemicky neošetřovaného hedvábí.
Roušek vyrobených z různých materiálů je na světě v tuto chvíli doslova moře a skvělá zpráva je, že si můžeme vybrat takové, které budou ohleduplné k životnímu prostředí a budou nám vyhovovat.

Odpad z roušek trápí i českou přírodu

Jednorázový odpad v podobě roušek zaplavuje i české luhy a háje. Nedávno s tímto zjištěním přišel Denik.cz, který uvedl, že se jich v přírodě, včetně národních parků, nacházejí stovky.
Jedná se o nový problém, který může přírodu zatížit až na 200 let, než dokáže pohozené roušky rozložit. O tak dlouhou dobu rozkladu se jedná u jednorázových roušek, které jsou složeny z netkané textilie a filtrační vrstvy meltblow (tavenina polymeru, např. polyesteru, nanesená nástřikem či foukáním).
Oproti tomu bavlněné roušky se mohou v přírodě rozložit i za několik měsíců.
V každém případě je třeba s rouškami zacházet nanejvýš opatrně a za dodržení určitých opatření je vyhazovat do směsného odpadu.

Jaký je dopad koronaviru na odpad?

V České republice například takový, že svoz odpadu, tak jako některé jeho další formy zpracování, patří mezi činnosti, které nebyly ani v době nouzového stavu výrazněji omezeny. 
Společnosti nakládající s odpadem ovšem musely přijmout řadu nejrůznějších opatření – např. vybavit zaměstnance rouškami, dezinfekcí, proškolit je a upravit směny tak, aby se zaměstnanci nepotkávali kvůli možnému riziku šíření nákazy.

V souvislosti s pandemií se zvýšilo množství odpadu produkovaného domácnostmi.
Je to způsobeno vlivem změn pracovních návyků, kdy lidé čerpali různé druhy volna, pracují na home office nebo měli omezený výkon práce a tráví tak více času doma. Různá omezení se týkají i dětí.
Produkce odpadu z firem se tak zčásti přesunula právě do domácností, a tedy do veřejně přístupné sítě sběrných nádob na odpad.

Současně došlo ke změně nákupního chování, kdy čím dál více lidí nakupuje online, a to jak elektroniku, oblečení či obuv, tak i potraviny, léky a hotová jídla.
Tento trend s sebou přináší nárůst obalových odpadů, jako jsou krabice od zásilek, fólie, do nichž jsou zásilky baleny, výstelky balíčků, jednorázové plastové tašky, sáčky apod.
O tom mimo jiné svědčí častěji plné nádoby na tříděný odpad. Z hlediska tříděného druhu materiálu se pak jedná zejména o plasty a papír, přičemž tyto informace potvrzují i svozové společnosti.

Omezení provozu v pohostinství přineslo nárůst rozvozu hotových jídel a tím vzrostlo i množství jednorázových obalů na jídlo.
(Zdroj: Facebook.com/Downtown Wichita)

Jak nakládat s odpadem v době koronavirové?

V současné době bychom měli dbát na správné nakládání s odpadem, a to proto, že viry a bakterie dokáží přežít na odpadech i mnoho hodin. Jaké jsou základní zásady správného nakládání s odpadem v době covid-19?

  • Neměli bychom odkládat odpad mimo popelnice a kontejnery. 
  • Jednorázový zdravotní odpad (např. roušky a rukavice) vyhazujme vždy zabalený v plastovém sáčku a zajištěný tak, aby s ním nepřišli do styku pracovníci odpadových služeb (svoz odpadu, třídičky apod.) nebo další odpad. 
  • Snažme se více než kdy dříve minimalizovat odpad, neplýtvejme potravinami a odložme větší úklidy, které znamenají větší objem odpadu. 
  • Lidé v karanténě by neměli třídit odpad, i zde je tedy nutná osobní zodpovědnost a snaha o redukci odpadu.


    Podrobnější informace v článku Jak správně nakládat s odpadem v době koronaviru?.

 

Teď tomu velí covid-19 – co bude dál?

V tuhle chvíli je svět v nejistotě. V ČR se již začíná mluvit o 3. vlně koronaviru, která by nás mohla zastihnout v lednu či únoru 2021.
A jaký může mít koronavirus vliv na změny klimatu a životního prostředí? I tady žijeme otázkou s nejistou odpovědí. 

Pokud se zaměříme na snížení emisí, je třeba vidět věci v souvislostech.
Jedním z faktorů, které vedly k jejich snížení, byly celostátní lockdowny, díky kterým se omezilo cestování a které zahrnovaly i největší globální ekonomiky: Čínu, Indii, Velkou Británii, Španělsko nebo Francii.
Doprava (především pak ta letecká) totiž tvoří až čtvrtinu celkových emisí oxidu uhličitého.

Dalším faktorem vedoucím ke snížení emisí byla omezení týkající se průmyslu, který tvoří až pětinu emisí skleníkových plynů na světě.
S uzavřením nebo omezením těchto provozů padala i čísla emisí jako hrušky.
Celosvětově klesla i spotřeba ropy, a to až o 10 %, což znamenalo pro spoustu měst čistší ovzduší. V některých městech dokonce nejlepší, jaké kdy měla.

Opatření se samozřejmě projevila i ekonomicky – omezení průmyslové činnosti s sebou neslo ztráty pracovních míst, snížení životní úrovně a má i další negativní dopady.

Podle vědců, o jejichž tvrzení se opírá dubnová reportáž BBC Future, bychom mohli být s pomalým návratem k obnovení ekonomiky svědky poklesu emisí oxidu uhličitého o 0,3 % oproti standardu do konce letošního roku.

Dobré vědět

Finský výzkumník Lauri Myllyvirta z Centra pro výzkum energií a ovzduší (Centre for research on energy and clear air) dává jako negativní příklad finanční krizi z roku 2008. I během ní totiž došlo k rapidnímu poklesu emisí, což souviselo s problémy napříč průmyslovými odvětvími v návaznosti na burzovní krizi.
Následkem co nejrychlejší snahy o ekonomickou obnovu, a to především mezi průmyslovými giganty, jakým je např. Čína, bylo ovšem další zvýšení emisí. Právě v Číně se po krizovém roce 2008 průmysl obnovoval dosud nevídaným tempem s rozsáhlými dopady na znečištění životního prostředí.

Právě tento stav vede některé z teoretiků k závěru, že by se po skončení pandemické krize mohly emise ještě zvýšit.

Na druhou stranu, jak míní Myllyvirta, nemusí to tak být. Současná krize může naopak sloužit jako příležitost – ať už snížením počtu dojíždějících zaměstnanců a přechodem na home office, nebo větším přemýšlením nad jídlem, kterým se začalo méně plýtvat.

Svět se mění – přesouvá se rychleji a více do virtuálního prostředí (ať jsou to jednání nejvyšších zástupců společností, obří kongresy, nebo i kulturní akce jako představení divadel, premiéry filmů, festivaly…). A my zatím jen můžeme odhadovat, kde a jak nakonec takhle výrazná proměna skončí.

Nejpozitivnějším efektem pak podle BBC je ovšem uvědomění si, že jsme jako lidstvo stále schopni empatie a sounáležitosti, kterou jsme prokázali právě v boji s koronavirem.
Pro mnoho lidí je to důkazem toho, že podobně snad budeme umět čelit například i krizím souvisejícím se změnou klimatu.

 

Skvělou zprávou nakonec zůstává, že i my, každý z nás, můžeme svým chováním pomoci planetě i našemu okolí – buďme i nadále zodpovědní a ohleduplní. Třiďme odpad hlavou a vězme, že to má smysl!

Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.