Zdroj: ktech.cz

Podzemní kontejnery aneb když třídíme odpad „pod zem“

Češi jsou národem třídičů! Podle dostupných dat své odpady třídí tři čtvrtiny z nás. Aby také ne, když máme k dispozici hustou sběrnou síť tvořenou více než 540 000 sběrných nádob. Naše odpady můžeme díky promyšlenému systému nakládání s odpady třídit různými způsoby, zdaleka se už nejedná jen o odkládání vytříděného odpadu do sběrných dvorů či nadzemních kontejnerů. Zjistěte více o podzemních a polopodzemních kontejnerech v článku na Samosebou.cz.

Zpětný odběr obalových odpadů zajišťuje v Česku přes dvacet let systém EKO-KOM. Za tu dobu se v oblasti třídění odpadů mnohé změnilo.

Zajímavost

V České republice funguje tzv. integrovaný obalový systém, který nám umožňuje třídit společně komunální odpad i obalové odpady.
Tento systém třídění zvyšuje, v kombinaci s vysokým počtem veřejně přístupných kontejnerových stání či možností individuálního sběru odpadu přímo u domů, komfort třídění.
V roce 2019 vytřídil do barevných nádob průměrně každý z nás více než 65 kg odpadu, z hlediska uhlíkové stopy jsme do ovzduší nevypustili 1 000 000 tun CO2.

Jednou z věcí, které prošly značnou proměnou, jsou i možnosti třídění odpadu, které mají obyvatelé ČR k dispozici. Stále častěji se v obcích objevují podzemní a polopodzemní kontejnery.
Jaké jsou u nás druhy a jaké mají výhody a nevýhody?

Druhy a další specifika podzemních a polopodzemních kontejnerů

V současné době se u nás můžeme setkat s několika řešeními. Základní dělení je na podzemní a polopodzemní kontejnery. Cíl ale mají stejný – uklidit odpad pod zem.

Podzemní (zcela zapuštěné) kontejnery

Tyto sběrné nádoby na odpad jsou zcela zapuštěné pod zemí, nad zemí je pouze pochozí plošina a vhozové otvory, kterými do nich vhazujeme tříděný odpad.
Pod zemí se nachází sběrná nádoba v tzv. silu (otvor v zemi).    

I zde se ale kontejnery ještě drobně liší, a to podle specifikací jednotlivých výrobců. Rozdíly jsou například ve vhozových sloupcích a otvorech, systému ukotvení, technického řešení výsypu a také v použitých materiálech.

  • Vhozové šachty: ční cca do 1 metru nad terén. Mohou být například kovové, sklolaminátové, z nerezu či jiných odolných materiálů.
    Z hlediska řešení se může jednat o klasickou vhozovou šachtu s odklápěcí částí, můžeme se setkat i s nášlapným či bubnovým systémem.
    Mohou mít různý tvar, velikost i barevnost.
  • Pochozí plošina: i zde se mohou jednotlivá řešení lišit a přizpůsobit prostředí a požadavkům.
    Použitý materiál na povrchu může být z gumového recyklátu, přírodního kamene, zámkové dlažby či s povrchem z plechu.
  • Nádoby na odpad: mohou být vyrobeny z různých materiálů – třeba ze sklolaminátu nebo z plechu, který může mít protipožární povrchovou úpravu. Nádoby mají různý tvar i objem, ten může být od 2 až do 5 m3.
  • Systém výsypu: v principu se jedná o nádoby se spodním výsypem, obdobně jako „menší zvony“ běžně umístěné v ulicích. Lze tedy říci, že se jedná o „zvon zakopaný do země“.

U nás je možné se setkat i s řešením, kdy je kontejner spojen s pochozí částí a vhozovým sloupkem. Při jeho výsypu se pak vyzvedne společně vhozová šachta, pochozí plošina i samotná nádoba.

Setkat se můžeme i se systémem, kdy je podzemní kontejner rozdělen na dvě části. První je pochozí plošina s vhazovací šachtou, druhý sběrná nádoba na odpad. Při vývozu dojde k odklopení pochozí plošiny s šachtou, přičemž ven se vytahuje jen odpadní nádoba.

Podzemní kontejnery, kdy nad zemí zůstávají jen sloupky s vhozovými otvory, jsou často instalovány v historických částech obcí a měst. (Zdroj: Reflex Zlín).

Polopodzemní (částečně zapuštěné) kontejnery

Tyto typy kontejnerů mají sběrné nádoby částečně zapuštěné do země, cca 1 metr nádob s vhozovým otvorem zůstává nad povrchem terénu.
V tomto případě se kromě pevných nádob můžeme setkat s konstrukčním řešením, kdy je pod vhozovým otvorem umístěn pevný velkokapacitní textilní vak nejčastěji o objemu 3 nebo 5 m3, ve druhém případě se jedná o maximální objem.

Hnízdo polopodzemních kontejnerů – při tomto řešení je část s vhozovým otvorem a nádobou na sběr tříděného odpadu nad zemí, větší sběrná část na odpad je zapuštěna do země. (Zdroj: Meva.eu)

Co mají podzemní a polopodzemní kontejnery společného?

Jak zcela zapuštěné, tak částečně zapuštěné kontejnery jsou opatřeny speciálními mechanickými systémy – např. k ovládání výsypu.
Jedná se o konstrukce sloužící k manipulaci s nádobami, kdy se k uchycení nádob používají oka či háky. Díky nim lze nádoby vyzvednout a vytříděný odpad vysypat do svozových aut.

V České republice se používá nejčastěji dvouoký úchyt, v případě „duálních“ podzemních kontejnerů, které slouží k dvousložkovému sběru odpadu (např. čiré a barevné sklo), se pak používá tříoký systém.

Kontejnery mají ještě speciální řešení k zabezpečení proti pádu do sila, ke kterému by mohlo dojít při výsypu vytříděného odpadu. Jde o různé bezpečnostní podlahy, klapky nebo „ohrádky“. 

Pro obsluhu těchto kontejnerů se používají speciální svozové automobily s tzv. hydraulickou rukou, která dokáže kontejner vyzvednout do výšky až 6 metrů a jeho obsah vysypat na korbu.

Zajímavost

I u tohoto typu kontejnerů je možné řešení tzv. chytrých kontejnerů, které jsou osazeny ultrazvukovými čidly. Tato zařízení umožňují sledovat míru zaplnění sběrných nádob.

Výrobci se neustále snaží podzemní kontejnery zdokonalovat a přizpůsobovat poptávce. Pro vhoz odpadu např. existuje hygienické řešení, kdy se lidé nemusí vhozového otvoru vůbec dotýkat. Otevřeme jej díky nášlapnému systému pomocí pedálu.

Výhody a nevýhody podzemních kontejnerů

Tak jako vše mají i podzemní a polopodzemní kontejnery své klady i zápory.

Mezi výhody podzemních kontejnerů patří například:

  • Kontejnery mají pevné místo, mohou s nimi manipulovat jen oprávněné osoby.
  • Nádoby nelze jednoduše odcizit.
  • S vytříděným odpadem mohou manipulovat jen oprávněné osoby – odpad nelze z nádob jednoduše zpětně vybírat.
  • Pohled na takové hnízdo bývá často estetičtější ve srovnání s běžnými kontejnery.
  • Odpad v nádobách díky chladnějšímu prostředí méně zapáchá.
  • Existuje menší riziko požárů, odpad díky omezenému přístupu vzduchu méně hoří.
  • Menší vhazovací otvory vedou k požadovanému zmenšení objemu tříděného odpadu – celkově se maximalizuje využití objemu sběrné nádoby a může tak dojít ke snížení frekvence svozů odpadu.

Mezi nevýhody podzemních kontejnerů patří například:

  • Vyšší pořizovací cena samotných kontejnerů a další náklady na nutné stavební a instalační práce.
  • Vyšší náklady na údržbu a servis.
  • U některých typů sběrných nádob malý vhozový otvor, který může některé občany přimět k odložení odpadu vedle těchto kontejnerů.

Podzemní či nadzemní kontejnery?

Každé rozhodnutí je třeba zvážit. Obecné výhody a nevýhody je vhodné vidět v kontextu „života a zvyklostí“ dané obce.

V současné době mohou obce na pořízení podzemních a polopodzemních kontejnerů čerpat dotace, které pokryjí pořizovací náklady. I tak je ale vhodné tuto investici dobře zvážit a zhodnotit všechny faktory.

Například by obec měla ověřit, zda disponuje svozová společnost zajišťující svoz odpadu na jejím území potřebnou svozovou technikou. Kolik bude jeden takový svoz stát? Jak často bude svoz potřeba?
Pokud má obec jedno stání podzemních kontejnerů a několik dalších je osazeno klasickými nadzemními kontejnery s horním výsypem, opět může dojít k nemalému navýšení ceny za svoz odpadu, protože bude potřeba rozdílná svozová technika.
Nezanedbatelnou roli může mít také umístění kontejnerů nebo „zvyklosti“ v třídění v dané obci. Jiný druh odpadu třídí obyvatelé, příp. turisté, v centrech velkých měst, jiný druh odpadu budou třídit lidé na sídlišti. Stejně tak se pravděpodobně setkáme s jiným druhem a poměrem složení odpadu v „Horní Dolní“, kde se bude jednat o zemědělskou oblast, jiné to bude tam, kde je chatařská či zahrádkářská kolonie.

Zajímavost

V České republice je v současné době rozmístěno více než 2 990 podzemních nebo polopodzemních kontejnerů. Zhruba 1 100 kontejnerů slouží pro sběr skla, více než 860 je použito pro sběr papíru, přes 870 kontejnerů pro plasty, cca 100 ks je vyhrazeno pro nápojový karton a téměř 30 pro sběr kovů.


Jinou optikou na danou věc pohlížejí obce a jinou jejich obyvatelé, je ale důležité si uvědomit, že systém
třídění odpadu v dané obci by měl sloužit především jejím obyvatelům a jejich potřebám.
Tříděním odpadu zásadním způsobem snižujeme množství odpadů ukládaných na skládky a kompenzujeme tak náš konzumní způsob života, při kterém produkujeme nemalé množství odpadu.
Třídění odpadu má smysl!

Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.