Zdroj: Shutterstock.com

Infografika: zajímavosti o biologicky rozložitelném odpadu v datech a číslech

Téma biologicky rozložitelného odpadu je po celém světě z mnoha důvodů velmi aktuální. Podle výsledků dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu realizovaných v českých domácnostech tvoří bioodpad cca 25 % hmotnostního objemu popelnic. To je ohromné množství nevyužitých zdrojů. Proč a jak zacházet s bioodpadem a další zajímavosti a fakta přináší článek a infografika na Samosebou.cz!

Člověk odjakživa produkuje biologicky rozložitelný odpad – patří k životu člověka na Zemi stejně jako to, že k životu potřebuje kyslík, vodu nebo jídlo.
I jako sběrači bobulí či lovci mamutů, středověcí rytíři, prvorepublikové dámy, kojenci nebo jako mileniálové produkujeme (bio)odpad a zanecháváme za sebou tzv. uhlíkovou stopu.
Její velikost ovlivňuje celá řada faktorů, na které my vliv nemáme, některé ale svým přístupem ovlivnit můžeme.

V průběhu času došlo k dramatické změně ve složení (bio)odpadu, ale také ve vyprodukovaném množství a mění se i přístup k nakládání s odpady.

Víte, co je bioodpad?

Pojmem „biologicky rozložitelný odpad“ označujeme všechny druhy odpadu, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné.
V souvislosti s komunálním odpadem se jedná o odpady vyprodukované při údržbě sadů, parků či sídlištní a uliční zeleně, zahradní odpad apod.
Dále do této kategorie patří také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (tzv. gastroodpady) a potravinový odpad z domácností.
Stejně tak tam patří odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů atd. Podrobněji ve Slovníku pod pojmem bioodpad (biologicky rozložitelný odpad).

V současné době představuje produkce a (ne)nakládání s bioodpadem komplexní a celosvětový problém – někde je zdrojů přebytek a i přes možnosti a vyspělé technologie chybí dostatečná snaha o prevenci a předcházení jeho vzniku, stejně tak systematický přístup k jeho efektivnímu využití.
Jinde na světě lidé trpí akutním nedostatkem potravy a absencí systému, který by jim pomáhal či umožňoval situaci s odpady jakkoli řešit, o edukaci nemluvě.

Že je situace týkající se produkce bioodpadu celosvětovým problémem, dokládají čísla v infografice Samosebou.cz. (Zdroj: Samosebou.cz)

Bioodpad – kde ho produkujeme nejvíce?

Z hlediska produkce uhlíkové stopy představuje největší zátěž nakupované zboží (spotřeba potravin), spotřeba energií (bydlení), doprava a nemalý podíl tvoří také náš přístup k nakládání s odpadem.

Většina z nás žije standardním konzumním způsobem života, při kterém produkujeme odpady a zanecháváme na Zemi uhlíkovou stopu. To ale neznamená, že bychom neměli jíst, jezdit do práce či na dovolenou nebo že bychom měli spát pod širákem v kůžích.

Pro zajímavost se můžeme v grafu níže podívat na skladbu uhlíkové stopy obyvatele Prahy.

Jaká je průměrná skladba uhlíkové stopy obyvatele Prahy, můžete vidět v grafu. (Zdroj: Samosebou.cz)

I díky jen drobným změnám ve svých zvycích můžeme zmenšit svoji uhlíkovou stopu. Je důležité si uvědomit, že ohleduplnější přístup každého z nás může být v součtu velkým přínosem pro přírodu.

Potravinová uhlíková stopa

Každý obyvatel ČR ročně vyprodukuje v souvislosti s potravinami průměrně přibližně 2 tuny CO2 ekv., nejedná se ale o finální hodnotu.1

Z hlediska podílu jednotlivých druhů potravin má na celkovou hodnotu uhlíkové stopy největší dopad zejména spotřeba masných a mléčných produktů, která představuje cca 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin. Důležitou roli v zátěži pro životní prostředí hraje intenzita chovu zvířat, krmivo a způsob chovu a další proměnné.

Z hlediska produkce uhlíku následují obiloviny a rýže, ovoce a zelenina a pak další potraviny.

Ovoce a zelenina se podílí společně na potravinovém odpadu zhruba ze 40 %, což souvisí s vysokým objemem oddělování nepoživatelných částí, ale i s jejich vysokou mírou kazivosti právě ve srovnání s jinými skupinami potravin.2

Pro porovnání strava bohatá na maso a mléčné výrobky představuje průměrně v přepočtu na obyvatele na rok cca 2 624 kg CO2 ekv., strava, která z masa obsahuje pouze ryby, pak cca 1 427 kg CO2 ekv. a vegetariánská strava přibližně 1 391 kg CO2 ekv.3

Velikost svojí uhlíkové stopy můžeme do značné míry ovlivnit výběrem toho, co a kdy jíme. To ale neznamená, že se z nás musí stát vegani – k tématu se vrátíme dále v článku.

Velmi důležitou roli v produkci potravinového odpadu hraje také neznalost některých pojmů.

Jaký je rozdíl v datu spotřeby a minimální trvanlivosti?

Při předcházení vzniku odpadu je podstatnou informací pro spotřebitele označování potravin „datem spotřeby“„minimální trvanlivosti“, což je povinný údaj, který musí výrobci uvádět na obalech potravinových produktů.

Zajímavost

Data spotřeby výrobků se začala používat v 70. letech 20. století, cílem bylo usnadnit supermarketům kontrolu zásob a čerstvosti potravinářských produktů. Dnes jsou především pomůckou na podporu dodavatelských funkcí výrobního řetězce, a zejména pak pomáhají spotřebitelům realizovat bezpečná rozhodnutí o nákupech a použití potravin.

Podle odhadů studie realizované v EU stojí za zhruba 10 % potravinového odpadu nesprávná interpretace údajů o datu spotřeby ze strany spotřebitelů. Proto je dobré vědět, že:

  • datum „minimální trvanlivosti“
    je datum, do něhož si potravina zachová při správném skladování specifické vlastnosti;
  • datum „spotřebujte do“
    vymezuje lhůtu pro spotřebu potraviny, po jejímž uplynutí nebude považována za bezpečnou pro lidskou spotřebu, a to i za předpokladu, že byla po celé předchozí období správně skladována.

Obaly jsou v mnoha případech nedílnou součástí produktů a plní několik důležitých funkcí. Tady také stojí za zmínku, že jsou obaly vyráběny z různých druhů materiálů (podrobněji v článku Co je obal? Jaké jsou druhy a funkce obalů?).
I díky jejich vhodnému výběru a nakládání s nimi ve chvíli, kdy se stanou odpadem, se tato rozhodnutí promítají do velikosti naší uhlíkové stopy.

Pokud bude maso zabaleno v masivním jednorázovém obalu z plastu, bude představovat větší zátěž než jednorázový plastový vakuový sáček. Zcela jistě svoji uhlíkovou stopu budeme zvyšovat netříděním odpadu, protože tak neumožníme jeho materiálové využití.

Jak předcházet potravinovému odpadu?

Z hlediska obecného nakládání s odpady, tedy i s bioodpadem, se uplatňuje obecně platná hierarchie pro nakládání s odpady, která se opírá o principy environmentální udržitelnosti.
Největší preference v přístupu k odpadům patří prevenci vzniku odpadu. Následuje opětovné použití, recyklace a využití a nejméně žádoucí je odstranění odpadu.

Hierarchie environmentálního přístupu k odpadu, tedy i bioodpadu, klade největší důraz na prevenci. (Zdroj: EKO-KOM, a.s.)

Můžeme si myslet, že náš přístup nic nezmění, ale není to tak. My, jakožto spotřebitelé, jsme důležitou hybnou silou a vlastně ani není potřeba radikálních kroků – rozhodnutí žít o vodě a vzduchu opravdu nejsou na stole.

Předcházet plýtvání potravinami můžeme například takto:

  • Plánování nákupu potravin
    Pokud si naplánujeme, co budeme v týdnu vařit, a podle toho si nakoupíme, pak je přesně tohle efektivní způsob, jak je možné se vyhnout plýtvání potravinami
  • Pestrou stravou
    Pomohou i drobnější změny v našich návycích, které odpovídají zásadám pestré a zdravé stravy. Na světě je tolik dobrých jídel – nemusíme přece jíst masné výrobky každý den. To přispěje nejen ke snížení naší uhlíkové stopy, ale taková úprava jídelníčku značně prospěje i našemu zdraví a navíc ušetří naši peněženku.
  • Nákupy u lokálních producentů
    Pokud máme v okolí možnost nakoupit maso, mléčné výrobky, vajíčka, ovoce či zeleninu od lokálního chovatele, je to nejlepší volba. Můžeme se doptat na chov a krmení zvířat, vybrat si přesně takové maso, jaké chceme, a ušetříme i nemalé množství obalů, které jsou potřeba pro bezpečnou přepravu produktů na dlouhé vzdálenosti.

    Do uhlíkové stopy potravin je potřeba započítat i dopravu – hovězí z Argentiny představuje násobně větší zátěž pro životní prostředí než maso koupené od farmáře z Česka; pokud je z okolí, je to ještě lepší!

    Čím dál populárnější jsou také samosběry ovoce či zeleniny.

  • Sezónnost
    Jahody v lednu? Borůvky v únoru a broskve v březnu? Pohádka o 12 měsíčcích je v mnoha domácnostech běžnou realitou, a ano, proč by nebyla, když máme ty možnosti, které Maruška neměla. Z mnoha důvodů je ale ideální konzumovat sezónní produkty.

A velmi důležité je třídit správně odpad

Jaké možnosti třídění bioodpadu máme v České republice?

V ČR máme celou řadu možností, jak nakládat s bioodpadem. Pokud máme dům se zahradou, pak můžeme bioodpad využívat různě – některé potravinové zbytky můžeme využít při chovu zvířat, odpad rostlinného původu, popel ze dřeva či sáčky od čaje můžeme dát na kompost.
Alternativou pro ty, kdo žijí v bytě, může být pro část bioodpadu využití tzv. vermikompostéru.

Pokud nemáme výše uvedené možnosti, závisí řešení nakládání s bioodpady na konkrétní obci. Od roku 2015 mají obce povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, každý rok v měsících od 1. dubna do 31. října.

Způsob třídění bioodpadu je v kompetenci obcí – někde poskytují bezplatně či za poplatek domácí kompostéry či sběrné nádoby na bioodpad.
V některých obcích je na předem určeném místě možnost třídit bioodpad do přistavených velkoobjemových kontejnerů, jinde zase mohou obyvatelé odložit bioodpad do sběrných dvorů či kompostáren, příp. se jedná o kombinaci možností.

Informace o správném třídění odpadu najdeme na samolepkách, jimiž jsou sběrné nádoby označeny, nebo nám je poskytnou na příslušném obecním úřadě.

Dobré vědět

Rámcová směrnice EU o odpadech požaduje, aby byl biologický odpad do 31. prosince 2023 separován a recyklován u zdroje nebo aby byl zajištěn jeho oddělený sběr a bylo zajištěno, že nedojde k jeho smíchání s jinými druhy odpadu. Cílem je zvýšení jeho kvality a také množství druhotných surovin, které lze efektivně využít.
Od roku 2027 se kompost získaný ze směsného komunálního odpadu navíc nebude moci započítávat již ani do plnění recyklačních cílů stanovených pro komunální odpad. Další informace v článku Jaké změny přinese do života Čechů odpadová legislativa?

Vytříděný bioodpad je možné recyklovat v hodnotnou zeminu nebo energeticky využít k výrobě tepla, které pak může posloužit například k vytápění domácností.
Díky třídění a využití bioodpadu šetříme místo na skládkách a předcházíme při neřízeném hnití bioodpadu vzniku metanu.

 

Třiďte (bio)odpad, má to smysl!

 

1. HAVEL, Milan, Moje uhlíková stopa, [online]. [Cit. 2022-31-08]. Dostupné z: https://arnika.org/moje-uhlikova-stopa
2. PECKA, Aleš, VODIČKA, Viktor, Udržitelná spotřeba při nákupu potravin. Studie Rada kvality ČR. 2021.
3. HAVEL, Milan, Moje uhlíková stopa, [online]. [Cit. 2022-31-08]. Dostupné z: https://arnika.org/moje-uhlikova-stopa
Nastavení souborů cookie

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Vaše důvěra, pro nás moc znamená, děkujeme. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“. Na stejném odkazu můžete Vaši volbu kdykoli upravit (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů najdete v Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.