Zdroj: Pixabay.com

Jaká je skladba uhlíkové stopy obyvatel v ČR?

Šetření je v současné době pro mnoho z nás téma číslo jedna. Při změnách v našem přístupu bychom neměli zapomínat šetřit také přírodu. Možností, jak to udělat, je celá řada. Během života za sebou zanechává každý z nás svou uhlíkovou stopu. Co se na ní podílí nejvíce? Jak je to se složením uhlíkové stopy a další zajímavosti prozradí článek na Samosebou.cz

Uhlíkovou stopu v průběhu života produkuje každý z nás a její skladba i velikost se liší, vliv na ni má celá řada faktorů.

Co je uhlíková stopa?

Atmosféra Země obsahuje tzv. skleníkové plyny. Jejich nejběžnějším zástupcem je oxid uhličitý (CO2). Právě proto se v souvislosti s pojmem „uhlíková stopa“ používá jako ustálená konstanta „oxid uhličitý“, který zastupuje všechny skleníkové plyny – jinými slovy jsou různé skleníkové plyny převáděny na CO2.
Každý člověk je původcem různého množství skleníkových plynů, a to jakoukoli realizovanou aktivitou, a zanechává tak na Zemi svoji „uhlíkovou stopu“.
Ovlivnit ji můžeme například stravou, cestováním nebo i přístupem k nakládání s odpady, které vyprodukujeme.
Výpočet uhlíkové stopy se provádí tzv. potenciálem globálního ohřevu (GWP).

Výpočet uhlíkové stopy je náročný a komplexní proces, ve kterém je mnoho proměnných a ne vždy známe veškeré potřebné informace.

Při psaní článku byla použita jako zdroj studie „Moje uhlíková stopa“ od Ing. Milana Havla. Níže jsme se zaměřili na čtyři oblasti, ve kterých podle této publikace produkuje každý z nás největší uhlíkovou stopu.

Jak jsme na tom se složením uhlíkové stopy v ČR?

Jak již bylo řečeno, uhlíková stopa každého z nás se skládá z různých položek, i v rámci nich se ale může značně lišit (jinou uhlíkovou stopu zanecháme, pokud pojedeme do práce sami autem, nižší bude, pokud pojedeme MHD).

V průměru vyprodukujeme největší uhlíkovou stopu v souvislosti s jídlem, následuje bydlení, doprava, pak produkce odpadů, oblečení a textilní výrobky.1

Jaké položky se nejvíce podílejí na naší uhlíkové stopě, je možné vidět v grafu. (Zdroj: Samosebou.cz)

Uhlíková stopa potravin obyvatel ČR

Nejvyšší uhlíkovou stopu produkujeme v souvislosti s jídlem, ročně se u nás pohybuje průměrně okolo 2 tun CO2 ekv. na obyvatele.

Nejedná se ale o konečnou hodnotu, výpočet totiž zahrnuje pouze uhlíkovou stopu potravin a jejich distribuci do velkoskladů, nezapočítává například domácí energii potřebnou na skladování, služby restaurací apod.2

Zajímavost

Největší vliv na velikost uhlíkové stopy potravin představuje konzumace masných a mléčných produktů, které tvoří 75 % emisí skleníkových plynů. Důležitou proměnnou je způsob chovu a krmení zvířat.

Pro lepší představu: strava, která je bohatá na maso a mléčné výrobky, tvoří průměrně v přepočtu na obyvatele na rok přibližně 2 624 kg CO2 ekv., ta, která z masa obsahuje pouze ryby, cca 1 427 kg CO2 ekv. a vegetariánská pak přibližně 1 391 kg CO2 ekv.3

Podrobněji o uhlíkové stopě potravin a bioodpadu v článku Infografika: zajímavosti o biologicky rozložitelném odpadu v datech a číslech.

Uhlíková stopa bydlení obyvatel ČR

Bydlení tvoří průměrně roční uhlíkovou stopu 1,5 tuny CO2 ekv. na obyvatele. Ve výpočtu je zahrnuta spotřeba elektřiny, plynu, teplé vody a tepla pro domácnosti.

Výpočet je vztažen na Prahu,4 například spotřeba elektrické energie obyvateli Prahy činí cca 25 %, největší uhlíkovou stopu produkují obchody a služby.

Dobré vědět

Celorepublikově v krajích je spotřeba elektrické energie na obyvatele vyšší, průměrně připadá na obyvatele 3 120,5 kg CO2 ekv.; je to dáno spotřebou elektřiny v průmyslu.5

Uhlíková stopa dopravy obyvatel ČR

Doprava tvoří ročně cca 1 tunu CO2 na každého z nás. Emise skleníkových plynů v ČR tvoří doprava z 15 %, k největšímu nárůstu v poslední době došlo u individuální automobilové a nákladní silniční dopravy – od roku 1990 to je nárůst o 75 %.

Největší zátěž v rámci dopravy představuje individuální automobilová doprava, která činí v přepočtu na obyvatele přibližně 680 kg CO2ekv. za rok (více než 61 %, průměrná ujetá vzdálenost je 3 600 km).6

Uhlíková stopa odpadů obyvatel ČR

Zde se uhlíková stopa pohybuje průměrně okolo 750 kg CO2 na každého z nás za rok. Přibližně 85 % je spojeno s produkcí obalů a zboží, které putují do odpadu, přitom pouhých 15 % vyprodukuje nakládání s odpady a jejich recyklace.

Nejvíce se na uhlíkové stopě v tomto směru podílí nakládání s textilem a plasty.

Podrobněji v článku Uhlíková stopa – co to je a můžeme ji ovlivnit? v části Jaká je uhlíková stopa našich odpadů?

Dobré vědět

Ukládání odpadu na skládky je nejméně efektivní způsob nakládání s odpady a představuje značnou zátěž pro přírodu a životní prostředí.
Z hlediska produkce uhlíkové stopy je problematický zejména metan, který vzniká při rozkladu odpadu a nekontrolovaně se přitom uvolňuje do atmosféry. Metan je jedním z významných zástupců plynů, které označujeme souhrnně pojmem „skleníkové plyny“.

I využití odpadu ve spalovnách odpadu je efektivnější, protože se jeho uhlíková stopa sníží alespoň tím, že je odpad přeměněn na energii, kterou můžeme použít například k ohřevu vody či k vytápění domácností.

 Z hlediska produkce odpadů, tedy i velikosti uhlíkové stopy, kterou za sebou zanecháváme, je nejlepší řídit se tzv. hierarchií nakládání s odpady, kterou dokresluje graf níže.

Graf hierarchie v přístupu k nakládání s odpady ukazuje, jak bychom měli k produkci odpadů ideálně přistupovat. (Zdroj: Samosebou.cz)

Vždy bychom se měli snažit předcházet vzniku odpadu (nakupovat, co stihneme sníst, upřednostňovat výrobky, které nejsou baleny ve zbytečných jednorázových obalech, ideálně nakupovat produkty v opakovatelně použitelných/plnitelných obalech apod.
Vyprodukované odpady bychom měli vždy třídit, pokud je to možné podle zásad správného třídění odpadů, protože tím umožníme jejich recyklaci, příp. energetické využití, a až na posledním místě by mělo být vyhazování odpadu do popelnic se směsným odpadem.

Dobré vědět

Například použitím střepů z vytříděného skla při výrobě nových produktů můžeme ušetřit až 95 % energie a 65 % sklářských písků!
Díky recyklaci železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie, 90 % primárních surovin a 40 % vody.
A věděli jste, že třeba 1 tuna vytříděného papíru vede k úspoře přibližně 2 tun dřeva a 31 000 litrů vody a jen v loňském roce jsme v ČR díky třídění papíru nemuseli vykácet v přepočtu na 2 200 000 stromů?

Je potřeba si uvědomit, že velikost své uhlíkové stopy má každý z nás ve svých rukou. Neznamená to, že bychom neměli jíst, co nám chutná, museli žít v zimě, svítit svíčkami a nejlépe se pohybovat pěšmo v okolí našeho domova.

Stačí, když budeme nakupovat to, co stihneme sníst, a budeme předcházet zbytečnému vyhazování prošlého jídla, uvědomíme si, že v zimě nemusíme nutně každý den jíst jahody, které k nám putují ze skleníků z Afriky, a hovězí steak od regionálního zemědělce nás zasytí a bude chutnat stejně dobře jako z hovězího z Argentiny. Že abychom měli doma čerstvý vzduch a neměli plísně, nemusíme mít celé dny otevřené ventilačky, ale stačí větrat efektivně s minimálním únikem tepla.
Mnohdy postačí v přístupu každého z nás drobné změny… 

 

A předcházení vzniku odpadu a jeho třídění, to je opravdu to nejjednodušší, co může každý z nás udělat. K nebližším kontejnerům to máme totiž průměrně necelých 89 metrů!
Jen v loňském roce nebylo v ČR díky třídění obalových odpadů vypuštěno do ovzduší téměř 990 000 tun CO2 ekv. a podařilo se nám díky tomu uchránit v přepočtu 30 km2 přírody. Více v osvětové kampani Tříděním odpadu snižujete uhlíkovou stopu.

 
1. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 18–20 [CIT. 2022-02-12]. str. 6. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
2. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 16–17. [CIT. 2022-02-12]. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
3. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 20–22. [CIT. 2022-02-12]. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
4. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 18–20 [CIT. 2022-02-12]. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
5. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 16–18. [CIT. 2022-02-12]. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
6. HAVEL, MILAN, MOJE UHLÍKOVÁ STOPA, [ONLINE]. str. 18–20. [CIT. 2022-02-12]. DOSTUPNÉ Z: HTTPS://ARNIKA.ORG/MOJE-UHLIKOVA-STOPA
Nastavení souborů cookie

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, které jsou nezbytné k poskytování služeb. S vaším souhlasem budeme používat i další soubory cookie pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Pro další informace nebo doplnění nastavení klikněte na odkaz „Nastavení cookies“. Souhlas s využitím všech souborů cookie vyjádříte kliknutím na tlačítko „Přijmout vše“. Můžete jej kdykoliv odvolat nebo upravit otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.