Zdroj: Samosebou.cz

Náklady obcí na směsný a tříděný odpad

15.11.2023 – 4 min. čtení

Podle nejnovějších údajů třídí své odpady tři čtvrtiny obyvatel ČR. Zajisté tomu napomáhá i veřejně dostupná síť třídicích hnízd, ve kterých můžeme do barevných kontejnerů třídit odpady. Tento systém je u nás doplněn nádobami pro individuální sběry nebo systémem door-to-door. Další možností pro třídění vyprodukovaných odpadů jsou sběrné dvory či místa zpětného odběru. Třídění odpadu je u nás dostupné, ale jak ukazují analýzy směsného komunálního odpadu měst a obcí, i přesto ještě máme rezervy, které se promítají do rozpočtů měst a obcí. Více v článku na Samosebou.cz!

Směsný komunální odpad (SKO) obsahuje různé druhy odpadu, které v domácnostech vyprodukujeme. V poslední době si města a obce nechávají dělat analýzy SKO s cílem zjistit, jak jejich obyvatelé třídí odpad, a podle toho se snaží hledat různé cesty, jak situaci zlepšit.

Důvodů je hned několik – SKO často obsahuje odpad, který by bylo možné přeměnit na zdroje ať materiálovým využitím (recyklací), nebo energetickým využitím (například k výrobě tepla).
V opačném případě se jedná o plýtvání zdroji – směsný komunální odpad totiž končí většinou na skládkách odpadu a to stojí obce nemalé náklady.

Poplatky za ukládání SKO se navíc budou, v souladu s cíli EU, zvyšovat. Tyto změny mají vést k tomu, aby se společnost chovala ekologičtěji a více udržitelně a z tzv. lineární ekonomiky přešla na oběhové hospodářství (tzv. cirkulární ekonomiku).

Nakládání s odpadem v duchu trvalé udržitelnosti

Cílem legislativy platné v EU je odstranit z odpadu putujícího na skládku či k energetickému využití odpadu (EVO) recyklovatelné složky, jako je sklo, papír, plasty, nápojové kartony, kovy atd., a odklonit je směrem k recyklaci.
Časový rámec a cíle pro města a obce z hlediska vytřídění využitelných odpadů z SKO – rok 2025: 55 %; 2030: 60 % a rok 2035: 65 %.

Legislativa stanovuje také limity pro skládkování komunálního odpadu – rok 2030 ukládá zákaz skládkování využitelných odpadů a v roce 2035 bude možné skládkovat max. 10 % z celkové hmotnosti komunálního odpadu, přičemž energeticky využít bude možné nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů.

Pravděpodobně v důsledku těchto změn dojde k úpravě výše „skládkovacího poplatku“, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady.
Nutno ale podotknout, že tlak na města a obce, potažmo jejich obyvatele, bude i formou dlouhodobě avizovaných rostoucích nákladů na ukládání za tuny směsného komunálního odpadu (aktuálně je to 1 000 Kč za tunu uloženého odpadu na skládku, v roce 2030 a dále by to mělo být 1 850 Kč).

Nakládání s odpady tvoří významnou část rozpočtů měst a obcí, kterou by obce v případě efektivnějších řešení mohly využít jinak: ušetřené peníze by mohly využít na svůj rozvoj (obnova a údržba veřejných prostranství, podpora sportovního a kulturního života, rozvoj vzdělávání atd.).

Každý z nás produkuje odpad a je to právě přístup k odpadům, kterým může ovlivnit i jeho další cestu a výši nákladů pro obecní rozpočty.

Dobré vědět

Třídění odpadů je totiž prvním a nejdůležitějším krokem k jejich úspěšné recyklaci. Díky tomu mohou putovat odpady svozovým autem na třídicí linku, kde jsou upraveny na druhotnou surovinu – odpady se k nám tak mohou vrátit v podobě nových výrobků. Některé vytříděné odpady ale nelze recyklovat, ty se pak mohou použít na výrobu certifikovaných alternativních paliv nebo jsou využity energeticky k výrobě tepla.

Aktuality

Jaký je správný přístup k odpadům? Mrkněte na hierarchii

Jaká je ekonomika odpadového hospodářství v ČR?

Přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství připravuje každoročně Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., na základě dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 5 682 obcí, jež zastupují téměř 99 % obyvatel ČR.¹
Náklady na odpadové hospodářství v dané obci určuje několik faktorů, jako například: množství a struktura odpadů, pro které je služba zajišťována, rozsah a způsob poskytovaných služeb a mandatorní výdaje odpovídající platné legislativě (například poplatky a daně).

Významnou roli hraje také životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustota osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurence firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.

Co označujeme „celkovými náklady obcí za odpadové hospodářství“?

Jedná se o součet veškerých nákladů, jež obce v dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele je díky tomu možné porovnat celkovou výši nákladů vynaložených na odpadové služby.

Největší náklady tvoří sběr a svoz směsného komunálního odpadu (49 %), poté jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů (23 %).

Cca 15 % tvoří například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.

Jaká byla průměrná skladba nákladů na odpadové hospodářství obcí v ČR v roce 2022, ukazuje procentuální poměr v koláčovém grafu. (Zdroj: Samosebou.cz)

Z hlediska vývoje celkových nákladů v čase dochází ke konstantnímu růstu. V roce 2022 hradily obce v ČR za odpadové hospodářství průměrně 1 319 Kč za jednoho obyvatele, což ve srovnání s rokem 2006 představuje zvýšení o 621 Kč.

Náklady obcí v ČR na tříděný sběr

Výdaje obcí zahrnující sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu na obyvatele rostou zejména v posledních sedmi letech. Stojí za tím zejména výrazný růst inflace a všech navázaných nákladů.

Za pozornost stojí i srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr podle krajů. Průměrný náklad na sběr jedné tuny je 6 157 Kč.

Náklady na tříděný sběr odpadu na tunu činí nejvíce v Praze, kde průměrně dosahují 8 177 Kč za tunu. (Zdroj: Samosebou.cz)

Náklady obcí v ČR na směsný komunální odpad

Zahrnují sběr a svoz SKO a tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Obsahují i náklady spojené s dalšími způsoby nakládání s odpadem (odstraňování, energetické využití odpadů).

Níže je vidět regionální srovnání průměrných nákladů na SKO. Průměrný náklad pro celou ČR na jednu tunu činí 3 466 Kč.

Jaké byly průměrné náklady v krajích ČR v roce 2022 spojené s nakládáním se směsným komunálním odpadem, ukazuje mapa. (Zdroj: Samosebou.cz)

Příjmy obcí ČR plynoucí z odpadového hospodářství

Poplatky od občanů za odpady tvoří zpravidla největší část příjmů obce na odpadové hospodářství. V této souvislosti je ale důležité připomenout, že odpad odložený na území obce je majetkem obce a je za něj zodpovědná.

Mezi další příjmy mohou patřit úhrady za odpady od rekreantů či majitelů rekreačních objektů, ale i poplatky od živnostníků zapojených v odpadovém systému obce.

Obce ale mohou také získávat finanční odměnu za sběr textilu, z prodeje druhotných surovin, od kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení). Obce mohou také získávat úhrady jiných obcí za možnost využívání sběrného dvora, mohou také získávat tzv. kompenzační platby za umístění skládky odpadu ve svém katastru.

Dobré vědět

Nemalou část příjmů získávají obce jako odměny od systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů a obalů.
Celkem obce v roce 2022 získaly v průměru 918 Kč na obyvatele, z toho činily příjmy z poplatků od obyvatel 606 Kč na osobu, příjmy ze systému EKO-KOM byly 181 Kč na osobu.

Ve většině případů obce doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 31 % finančních prostředků, které potřebují na zajištění odpadového hospodářství.

Nakládání s odpady je náročný proces po všech stránkách. Důležité je se vždy řídit tzv. hierarchií přístupů k odpadu – kdy je nejlepším řešením předcházení vzniku odpadu a nejhorším jeho skládkování.

A držet se toho, že vyprodukovaný odpad má smysl třídit!

Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2022 [online]. 2022 [cit. 2023-11-15]. Dostupné z: https://www.ekokom.cz/ekonomika-odpadoveho-hospodarstvi-v-roce-2022/