Hierarchie nakládání s odpady
V Zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech, je v základních ustanoveních v paragrafu 3 stanovena hierarchie způsobů nakládání s odpady, která by měla být v rámci odpadového hospodářství dodržována v pořadí: předcházení vzniku odpadů, příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, jiné využití odpadů (například energetické), odstranění odpadů.
Zjednodušeně řečeno je nejlepší odpad nevytvářet a ten vyprodukovaný vždy vytřídit, aby měl šanci na recyklaci či například na energetické využití. K tomu se přistupuje například u výmětu, bioodpadu či u některých obtížně recyklovatelných typů plastů, které se používají k výrobě tzv. TAP (tuhých alternativních paliv) nebo elektrické energie.
Poslední možností by mělo být odstranění odpadů, tedy v kontextu hierarchie nakládání s odpady je tím myšleno jeho uložení na skládku. V případě, kdy odpad skončí na skládce odpadu, není šance na jeho další efektivní využití – kromě toho, že skládky zbytečně zabírají přírodu, mají i jiné negativní dopady na životní prostředí (při tlení odpadu se uvolňují skleníkové plyny apod.).
V některých případech je možné se od hierarchie nakládání s odpady odklonit, jednotlivé případy jsou posuzovány na základě celkových dopadů životního cyklu od vzniku odpadu na životní prostředí.
Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady se bere v potaz celý životní cyklus výrobků a použitých materiálů, především pak s ohledem na co nejmenší dopad na lidské zdraví a životní prostředí.
Tato problematika úzce souvisí s tzv. odpadovým hospodářstvím, které je na této hierarchii založeno.