Slovníček pojmů

Náš slovníček pojmů vám vše krásně osvětlí a pomůže vám stát se sofistikovaným třídilem nebo třídilkou.
a b c d e f g h ch i j k l m n o p q r s t u v w x y z
Počet výsledků:

a

Analýza životního cyklu (LCA, Life Cycle Analysis)

Jde o metodu, která posuzuje životní cyklus odpadu, včetně jeho využití. To je důležité především z hlediska dopadu na životní prostředí. Metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se dle mezinárodních norem. LCA je systematický proces, kterým byly posouzeny dopady recyklace jednotlivých tříděných odpadů (papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů) na životní prostředí ve všech fázích jejich životního cyklu od odložení odpadů do kontejnerů až po jejich recyklaci a využití, tedy náhradu primární suroviny.

b

Barevné kontejnery

Laický výraz, který označuje nádoby pro oddělené shromažďování využitelných složek komunálních odpadů = pro tříděný odpad. Rozdělení jednotlivých barevných kontejnerů se liší podle druhu materiálu tříděného odpadu. Barva v tomto případě slouží k vizuálnímu rozeznání druhu odpadu, který do kontejneru patří. V České republice rozeznáváme žlutý kontejner na plastový odpad, modrý kontejner na papír, zelený kontejner na barevné sklo a bílý na sklo čiré, oranžový kontejner na nápojové kartony. Hnědé nádoby slouží pro sběr bioodpadu, červený pro sběr drobného elektrozařízení a baterií. Ve městech a obcích můžeme najít kontejnery také pro sběr kovů i textilu. Jejich velikost a tvar se mohou lišit, nejčastěji jde o plastové, sklolaminátové či kovové nádoby. Mohou být speciálně upravené, aby vyhovovaly specifikům tříděného druhu odpadu. Obvykle bývají označeny samolepkami, na kterých je uvedeno, jaký odpad se do kterého kontejneru třídí a jaký nikoli, příp. jsou tam uvedena místní specifika.

Biologická úprava odpadů

Se rozumí řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti, kterou je infekčnost.

Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad)

Jde vlastně o jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů. Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie. Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve a slupky od ovoce a zeleniny. Odpady živočišného původu, zejména pak zbytky jídel, kompostovat nelze.

c

Černá skládka

Černá skládka je definována Zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. Velmi stručně řečeno jde o nelegálně nahromaděný odpad. Přesněji je třeba černou skládku vnímat jako lokalitu, kde jsou po určitý čas shromážděny odpady různých druhů či kategorií, která není pro tento způsob nakládání s odpady technicky vybavena a tento způsob nakládání s odpady zde není povolen. Zpravidla se rovněž jedná o případy, kdy osoba či osoby odpovědné za navezení odpadů nejsou známy a je více než obtížné, nebo prakticky nemožné, je následně zjistit.

d

Domovní odpad

Pojem není zaveden zákonem ani jinou normou. V praxi se ale toto slovní spojení běžně používá pro označení odpadů, které vznikají v domácnostech. Domovní odpad v sobě zahrnuje využitelné složky, jako jsou třeba papír, plasty či sklo. Patří sem také bioodpad, nebezpečné složky a směsný (zbytkový) odpad. V domácnostech vznikají i další skupiny odpadů (viz další text), které ale nejsou pod pojem domovní odpad zahrnovány, jako např. objemné odpady, použité výrobky podléhající zpětnému odběru apod.

Druhotná surovina

Pojem druhotná surovina není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Název napovídá, že jde o surovinu, kterou se rozumí látky a předměty, získané různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností) – vznikly tedy lidskou činností a to je odlišuje od primárních surovin, které vznikly samy přírodními procesy bez lidského zásahu. Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu – druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET láhve nebo upravené skleněné střepy. Každá druhotná surovina ale musí splňovat náročné kvalitativní podmínky zpracovatelů, aby se dala dále použít.

e

Ekologická likvidace odpadu

Stejně jako pojem „druhotná surovina“, také pojem „ekologická likvidace odpadů“ není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ovšem toto slovní spojení často používá a mnohdy jde o „marketingové označení“ způsobů a forem nakládání s odpady tak, jak je definuje zákon o odpadech. Likvidace odpadů je dříve používaný pojem, který v současnosti nahradilo tzv. odstranění odpadů. Jde tedy vlastně o činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Nejčastěji je pojem „ekologická likvidace odpadů“ spojován s likvidací vozidel s ukončenou životností (autovraků) či nebezpečných odpadů obecně. Ostatně v případě celé řady kapalin a náplní ve vozidlech mluvíme právě o nebezpečných odpadech. Jsou to látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti definuje zákon o odpadech a patří mezi ně například hořlavost, žíravost, dráždivost a toxicita. Nebezpečné odpady mohou při neopatrné nebo neodborné manipulaci poškodit zdraví lidí či zvířat nebo poškodit životní prostředí. V praxi se dále za nebezpečné odpady považují zbytky barev, laků, rozpouštědel, ropných látek, léků, hnojiv, čisticích prostředků atd. Nakládání s takovými odpady je velmi složitý proces. Nebezpečné odpady, které nám případně v domácnostech vzniknou, musíme přinést na sběrný dvůr, ze kterého pak putují tzv. „oprávněné osobě“ – jednoduše řečeno firmě, která má povolení (a patřičné zázemí a vybavení) ke shromažďování a ekologické likvidaci těchto druhů odpadů. Nebezpečné odpady se musí před odstraněním dále upravovat pro eliminaci svých nebezpečných vlastností a k tomu jsou určena další specializovaná zařízení.

Elektroodpad

Je výrobek s ukončenou životností podléhající zpětnému odběru. Jedná se o vybrané skupiny výrobků, u kterých existuje zákonná povinnost výrobce nebo dovozce a distributora zajistit zpětný odběr použitých výrobků od občanů i jiných subjektů a následně pak využití nebo ekologickou likvidaci těchto výrobků. K takovým výrobkům patří např. přenosné baterie a akumulátory, elektrozařízení, pneumatiky atd.

Energetické využití odpadu (EVO)

Použití odpadů obdobným způsobem jako paliva, za účelem získání jejich energetického obsahu, nebo jiným způsobem k výrobě energie. Jedná se zejména o spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, to je dáno zákonem. Spalování odpadů se považuje za energetické využití pouze tehdy, jestliže použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob. Dále pokud se odpad použije jako palivo či jako přídavné palivo ve specializovaných zařízeních na výrobu energie, případně také na výrobu materiálů za podmínek stanovených právními předpisy o ochraně ovzduší.

f

Fyzikálně-chemická úprava odpadů

Se rozumí např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

h

Hnízdo kontejnerů

Skupina sběrných nádob určených ke shromažďování a sběru odpadů. V obcích se jedná nejčastěji o sběrné nádoby objemů 60 až 4 000 litrů, plastové, kovové nebo sklolaminátové, různého tvarového provedení s barevnou odlišností podle shromažďovaného druhu odpadu. Pojem není v legislativě odpadového hospodářství vymezen.

i

Integrovaný obalový systém

Systém společného nakládání s komunálním odpadem a použitými obaly, např. papírové obaly se třídí do jedné nádoby spolu s novinami, letáky atp. V některých zemích se používá tzv. duální systém, tj. systém, kdy se obaly a „neobaly“ třídí každý zvlášť.

k

Komunální odpad z obcí

Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a také podnikajících subjektů (drobní živnostníci a malé firmy), které jsou zapojeny do odpadového hospodářství obce. Patří sem tedy tzv. domovní odpad, dále odpad ze zeleně (ze soukromých a veřejných zahrad, parků a zelených ploch), odpad z údržby obce (odpady ze hřbitovů, odpady z čištění ulic a komunikací – uliční smetky –, odpad z odpadkových košů apod.). Komunální odpad zahrnuje také podobné odpady pocházející od podnikajících a právnických osob (komunální odpady z drobných provozoven a obchodů, kanceláří, institucí, úřadů apod.). Tyto subjekty by však měly mít s obcí nebo městem smlouvu o zapojení do systému obce.

Kontejnery na třídění nápojového kartonu

Kontejnery na třídění nápojového kartonu jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené oranžovou samolepkou s informacemi o dalších detailech třídění. Kontejnery nebo jejich části jsou také označeny oranžovou barvou, často se jedná například o oranžové víko, případně může být kontejner oranžový celý. Důležité je označení na kontejneru, v případě nápojového kartonu jsou to recyklační značky C/PAP, C/PAP 81 a C/PAP 84. Tyto údaje značí typ nápojového kartonu a kombinace materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. Vlastnosti složení ovlivňují další zpracování nápojového kartonu vč. procesu recyklace. Do tohoto kontejneru patří krabice od mléka, džusů nebo vína, mléčných výrobků (např. ochucených mlék) a dalších typů nápojů. Každý nápojový karton bychom měli před vytříděním do příslušného kontejneru vyprázdnit a sešlápnout. Podrobněji viz Zajímavosti o oranžovém kontejneru.

Kontejnery na třídění papíru

Kontejnery na třídění papíru jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené příslušným značením, případně odpovídající barvou. V případě papíru se jedná o barvu modrou. Běžně se setkáváme se značením formou samolepky nebo určité části kontejneru vyrobené z modrého materiálu (často se jedná například o modré víko, případně může být kontejner modrý celý). Samolepka se značením obsahuje informace o tom, co konkrétně do příslušné nádoby třídit, a také se symboly označujícími složení materiálu, ze kterého se obal skládá. Do kontejneru na tříděný papír patří obaly označené recyklačními značkami PAP: 20, 21, 22 a 39. Do kontejneru na třídění papíru patří: kancelářský papír, sešity, knihy bez vazby, krabice, papírové obaly, výrobky a obaly z lepenky, papírové obálky, letáky.

Kontejnery na třídění plastu

Kontejnery na třídění plastu jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad s příslušným značením, případně odlišené použitou barvou. V České republice používáme v souvislosti s tříděním plastů žlutou barvu. Může se jednat o značení na kontejnerech formou žluté samolepky nebo určité části kontejneru vyrobené ze žlutého materiálu, často se jedná například o žluté víko, případně může být kontejner žlutý celý. Samolepka se značením obsahuje informace o tom, co konkrétně do této nádoby třídit. Obvykle tam najdete také recyklační symboly označující materiály, které patří vyhodit do kontejneru na třídění plastu. Třídíme plastové obaly s recyklačními značkami PET 1, HDPE 2, LDPE 4, PP 5, PS 6, 7 (obaly od CD a DVD nosičů, pouzdra na mobily apod.). Do kontejneru na třídění plastů patří např. plastové sáčky a tašky, fólie, PET láhve, plastové nádoby a obaly (od kosmetických a drogistických přípravků), obaly od sypkých potravin nebo bonbonů, plastové kelímky (od jogurtů, pokrmových tuků), výrobky z plastu (kbelíky, některé typy hraček). Obal bychom měli vyprázdnit, zbavit nečistot a sešlápnout.

Kontejnery na třídění skla

Kontejnery na třídění skla jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené příslušným značením, případně barvou. Pro třídění skla používáme v České republice zelenou a bílou barvu kontejnerů nebo jejich kombinaci. Kontejnery na třídění skla jsou buď samostatné – na barevné sklo (zelený) a na čiré sklo (bílý), nebo existuje dvojkombinace ve formě jednoho kontejneru přepaženého napůl se dvěma vhozovými otvory. Kontejnery jsou označené samolepkou, která obsahuje informace, co do příslušné nádoby třídit, a opatřené symboly označujícími materiály, ze kterých je obal vyroben. Třídíme obaly označené recyklačními symboly pro sklo: GL: 70, 71 a 72. Do zeleného kontejneru obecně patří tzv. barevné sklo (zelené, hnědé, modré ve formě láhví, skleněných obalů potravin a kosmetiky), dále menší kusy tabulového skla (vč. čirého – v tomto případě netřídíme do bílé části kontejneru nikdy). Do bílého kontejneru na sklo patří bezbarvé – tedy čiré sklo (např. láhve, obaly od potravin, kosmetiky, zavařovačky).

Kontejnery na tříděný odpad

Kontejnery (na odpad) jsou veřejně přístupné nádoby určené k odkládání vytříděného odpadu, který je určen pro použití v recyklačním procesu. Kontejnery na tříděný odpad mohou mít různé tvary a velikosti – tedy objem. Kontejnery mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů (železného plechu, tvrdého laminátu nebo plastu). Mohou být speciálně upravené, aby vyhovovaly specifikům tříděného materiálu. Informace o surovinách, které se v kontejneru shromažďují, naleznete přímo na sběrných nádobách – nejčastěji prostřednictvím značení specifikovaném na samolepkách. Nádoby na tříděný odpad jsou značené příslušnou barvou odpovídající druhu odpadu, který se má do nádob třídit. Kontejner je buď vyrobený v příslušné barvě celý, nebo pak jeho část (nejčastěji se jedná o víko), vždy je označený samolepkou příslušné barvy. V České republice se kontejnery na tříděný odpad označují dle druhu tříděného odpadu následovně: modrá – papír, zelená – barevné sklo a bílá – čiré sklo, oranžová – nápojový karton, žlutá – plasty, hnědá – biologický odpad atd. Sběr tříděného odpadu spadá do kompetencí obcí, proto se může systém třídění odpadu v jednotlivých obcích lišit. Další používané výrazy: třídící kontejnery, třídicí kontejnery, nádoby na třídění.

l

Likvidace odpadů (odstranění odpadů)

Činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje proces nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Komunální odpad je nejčastěji odstraňován skládkováním. Pojem odstraňování nahradil dřívější pojem zneškodnění či likvidace odpadů.

m

Mechanická úprava odpadů

Se rozumí např. lisování, drcení či rozplavování odpadů a dále úprava složení odpadu, která zahrnuje i dotřídění odpadu, tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich roztřídění podle druhů a typů materiálů, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem.

o

Obal

Obalem rozumíme výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy (plast, papír, sklo, nápojový karton atd.), který plní několik úloh. Především slouží k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli. Obal především chrání produkt před vnějšími vlivy, ovlivňuje jeho trvanlivost, uchovává chuť a barvu a dodává výrobku finální tvar. Dále obal hraje zásadní roli při prodeji produktů – lidé vnímají produkt jako celek, svoji roli hraje kvalitní a neotřelé zpracování, barvy, kvalita obalového materiálu a další. Významná je také informační úloha obalu, která poskytuje spotřebiteli povinné a další užitečné informace o produktu. Obal obsahuje informace o složení materiálů, ze kterých je vyroben – každý druh obalu má specifické značení – tzv. recyklační značky nám napovídají, kam obalový odpad správně vytřídit, příp. jak jinak s ním naložit. Specifickou skupinou jsou vratné obaly, pro které existuje zvláště vytvořený způsob pro možnost vracení použitého obalu tomu, kdo jej uvedl do oběhu (zákon o obalech).

Oddělený sběr (tříděný sběr, separace)

Činnost, při které dochází k oddělení vybraných složek odpadů za účelem jejich využití nebo odstranění. Tříděným sběrem odpadů je sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy konkrétního odpadu s cílem usnadnit jeho specifické zpracování (např. recyklaci). V praxi je tento pojem spojován nejčastěji s odděleným sběrem využitelných složek, které se dále recyklují nebo jinak využívají. Označuje se tak i sběr nebezpečných složek komunálních odpadů, protože ty vyžadují speciálnější způsoby dalšího nakládání, než běžný komunální odpad.

Odpad

Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit – např. z důvodu ohrožení životního prostředí nebo lidského zdraví. Definice je podle platného zákona o odpadech mnohem složitější. Pro běžnou praxi je důležité, že se jedná o movitou věc a máme úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

r

Re-use (znovupoužití)

Populární a rozšířený anglický termín, v České republice známý jako „znovupoužití“. Jedná se o opětovné použití už existujících výrobků, které probíhá v podstatě v nezměněné podobě (oproti upcyklaci). Typickým příkladem je např. darování hraček, oblečení apod.

Recyklace

Recyklací je jakýkoli způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní, nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů. Recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které se používají jako palivo nebo zásypový materiál.

Recyklační značky

V obchodech nás obklopují tisíce různých výrobků. U těch sledujeme hlavně ceny. Málokdo si na obalech vedle nadpisů, obrázků a barev všimne nenápadných symbolů. Ať je to kelímek od jogurtu, sáček od arašídů nebo krabička od sýra, na všech najdeme symboly: písmena a čísla. Jde o tzv. „recyklační značky“ – tedy označení, které se skládá z trojúhelníkové grafické značky doplněné buď o číselné, nebo textové označení materiálu. Případně se uvádí číselné i textové označení zároveň. Díky recyklačním značkám je jasné, z jakého materiálu je daný produkt vyroben a do kterého kontejneru jej můžeme po vytřídění odložit. Nejčastěji na obalech výrobci uvádějí jednoduché zkratky jako PAP nebo GL. Takže je na první pohled jasné, že se jedná o papírový nebo skleněný obal (sklo = GLASS). Složitěji jsou označené plasty. Zkratky jako PET, PP nebo PS přímo označují druh plastu, ze kterého je obal vyroben. Často se taky setkáme s označením ALU (hliník) nebo C/PAP 81. Ty najdeme na hliníkových obalech od sýrů a na nápojových kartonech od džusu nebo mléka.

Recyklát (druhotná surovina)

Pojem „druhotná surovina“ není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Druhotnou surovinou se rozumí látky a předměty, které jsou získány různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností). Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu – druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET lahve nebo upravené skleněné střepy. Každá druhotná surovina ale musí splňovat náročné kvalitativní podmínky zpracovatelů, aby se dala dále použít.

s

Sklo

Je homogenní (stejnorodá) a amorfní (nemá pevnou krystalickou mřížku) látka, která vzniká rychlým ochlazením taveniny, jejíž hlavní složkou bývá nejčastěji oxid křemičitý (SiO2). Vyrábí se ze sklářského (tavného) písku, což je křemičitá hornina, a dalších přísad, které ovlivňují proces dalšího zpracování a využití finálního materiálu. Rozlišujeme různé typy skla, např. obalové sklo, autosklo, umělecké sklo, technické sklo, optické sklo a další. Z hlediska třídění skla se jedná o cenný druh odpadu, protože sklo lze po jeho správném vytřídění do kontejnerů na sklo recyklovat donekonečna. Jeho tříděním můžeme při výrobě nového skla ušetřit cca 65 % surovin v podobě sklářských písků a až 90 % energií. Současně šetříme přírodní zdroje a životní prostředí. Barevné sklo třídíme do zelených kontejnerů, čiré sklo třídíme do kontejnerů bílých.

Směsný komunální odpad

Pojem zahrnuje směsnou část komunálních (včetně domovních) odpadů, která zůstává po vytřídění využitelných složek (papír, plasty, sklo, nápojový karton) a nebezpečných složek. Do směsného odpadu se nezahrnuje objemný odpad, odpady ze zeleně, použité výrobky podléhající zpětnému odběru ani odpady z udržování čistoty obce. V praxi se jedná o odpad, který vyhazujeme do nádob na směsný (zbytkový) odpad. Odpad je pak dále využíván ve spalovnách nebo odstraňován na skládkách.

t

Třídění odpadu

V prvé řadě je potřeba oddělit význam slov „sběr“ a „třídění“ odpadů. Sběr odpadů je širší pojem a jde o soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání (odpadářská firma) od obce a jiných subjektů za účelem předání odpadů k využití nebo odstranění. Třídění odpadů (separace odpadů, oddělený sběr) je sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy konkrétního odpadu s cílem usnadnit jeho specifické zpracování (např. recyklaci). V praxi je tento pojem spojován nejčastěji s odděleným sběrem využitelných složek, které se dále recyklují nebo jinak využívají. Označuje se tak i sběr nebezpečných složek komunálních odpadů, protože ty vyžadují speciálnější způsoby dalšího nakládání než běžný komunální odpad. V České republice se tedy odděleně sbírá např. papír, sklo, plasty, nápojový karton, bioodpad, elektroodpad a objemový odpad, nebezpečný odpad a další. V praxi se jedná o sběr odpadů do nádob, pytlů, velkokapacitních kontejnerů, ve sběrnách, sběrných dvorech a výkupnách apod.

Třídicí hnízdo

Skupina sběrných nádob určených ke shromažďování a sběru odpadů. V obcích se jedná nejčastěji o sběrné nádoby objemů 60 až 4000 litrů, plastové, kovové nebo sklolaminátové, různého tvarového provedení s barevnou odlišností podle shromažďovaného druhu odpadu. Pojem není v legislativě odpadového hospodářství vymezen

Trvale udržitelný rozvoj

Chcete-li, používáme také pojem životní styl či rozvoj společnosti. Jde o termín, který je dokonce zakotven v naší i v evropské legislativě. A oč vlastně jde? Je to rozvoj společnosti, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Zkráceně řečeno je to životní strategie, která naší společnosti dovoluje existovat a rozvíjet se, ale přitom nám říká, že je nutné dbát na životní prostředí a být k němu ohleduplný, tak aby mohlo být zachováno pro budoucí generace.

u

Upcyklace

Jedná se o přetváření odpadového materiálu nebo použitých výrobků v nový předmět užitné hodnoty. Na rozdíl od přístupu re-use (znovupoužití) má v tomto případě nový a jiný účel a využití (např. z nápojových krabic vyrobíme květináče na bylinky atd.). Nový výrobek má pak, oproti původnímu, často také jiné vlastnosti. Upcyklací se může zvyšovat i kvalita oproti původnímu výrobku. Tento upcyklace byl poprvé použit v roce 1994 v teoretickém textu, který poukazoval na to, že je třeba upřednostnit takovou recyklaci, která ještě zvýší kvalitu výrobku, tedy právě upcyklaci. V opačném případě mluvíme o tzv. downcyklaci.

Úprava odpadů

Každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich dotřídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, dotřídění nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Rozlišujeme biologickou úpravu odpadů, fyzikálně-chemickou úpravu odpadůmechanickou úpravu odpadů.

v

Využitelné složky odpadů

Druhy komunálních odpadů získané odděleným sběrem (tříděním), které lze přímo nebo po úpravě recyklovat nebo jinak využít. V praxi se především jedná o odpady z papíru, plastů, kovů, skla, nápojových kartonů, případně textil. Zvláštní podskupinou jsou biologicky rozložitelné odpady – bioodpady.

z

Zelený bod

Značka ZELENÝ BOD je ochrannou známkou. Označení obalu značkou ZELENÝ BOD znamená, že za tento obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující fungování systému zpětného odběru a využití obalových odpadů. V České republice takový systém zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., v souladu se směrnicí ES 94/62.

Životní prostředí

Celková množina složek, ze kterých je tvořeno naše okolí. Jedná se o vzájemnou interakci všech složek kolem nás, které ovlivňují život a životní styl nás všech, nejen lidí, ale veškerých živých organismů. Hlavní složky, které tvoří životní prostředí, jsou ovzduší, voda, půda, horniny, organismy, ekosystémy a energie. Jiná definice životního prostředí pak zní: „… Je to vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka, a je předpokladem jejich dalšího vývoje.“

Znovupoužití (re-use)

České označení pro anglický termín re-use. Jedná se o znovupoužívání již existujících výrobků (někteří pojem zaměňují s upcyklací). Nejčastěji se termínem rozumí opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují, ale je jim líto je vyhodit. Například se může jednat o nábytek, zařízení a vybavení domácnosti (např. keramické, porcelánové i skleněné nádobí, hrnce, plechy na pečení, talíře, hrníčky), obrazy, rámy na obrazy, vázy, dekorace do domácnosti, květináče, mechanické domácí spotřebiče atd. Ale třeba i mediální produkty (CD, DVD, videokazety, knihy, časopisy) či hračky, sportovní vybavení apod.
Nejčtenější články
Vydejte se s celou rodinou do tajemných kukuřičných labyrintů…
27.06.2018
Přes dvě třetiny odpadu v mořích jsou podle EU totiž plasty…
20.06.2018
Uživatelské tipy na start domácího kompostování
17.04.2018
Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.