Slovníček pojmů

Náš slovníček pojmů vám vše krásně osvětlí a pomůže vám stát se sofistikovaným třídilem nebo třídilkou.
a b c d e f g h ch i j k l m n o p q r s t u v w x y z
Počet výsledků:

a

Analýza životního cyklu (LCA, Life Cycle Analysis)

Jde o metodu, která posuzuje životní cyklus odpadu, včetně jeho využití. To je důležité především z hlediska dopadu na životní prostředí. Metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se dle mezinárodních norem. LCA je systematický proces, kterým byly posouzeny dopady recyklace jednotlivých tříděných odpadů (papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů) na životní prostředí ve všech fázích jejich životního cyklu od odložení odpadů do kontejnerů až po jejich recyklaci a využití, tedy náhradu primární suroviny.

b

Barevné kontejnery

Laický výraz, který označuje nádoby pro oddělené shromažďování využitelných složek komunálních odpadů = pro tříděný odpad. Rozdělení jednotlivých barevných kontejnerů se liší podle druhu materiálu tříděného odpadu. Barva v tomto případě slouží k vizuálnímu rozeznání druhu odpadu, který do kontejneru patří. V České republice rozeznáváme žlutý kontejner na plastový odpad, modrý kontejner na papír, zelený kontejner na barevné sklo a bílý na sklo čiré, oranžový kontejner na nápojové kartony. Hnědé nádoby slouží pro sběr bioodpadu, červený pro sběr drobného elektrozařízení a baterií. Ve městech a obcích můžeme najít kontejnery také pro sběr kovů i textilu. Jejich velikost a tvar se mohou lišit, nejčastěji jde o plastové, sklolaminátové či kovové nádoby. Mohou být speciálně upravené, aby vyhovovaly specifikům tříděného druhu odpadu. Obvykle bývají označeny samolepkami, na kterých je uvedeno, jaký odpad se do kterého kontejneru třídí a jaký nikoli, příp. jsou tam uvedena místní specifika.

Biologická úprava odpadů

Se rozumí řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti, kterou je infekčnost.

Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad)

Jde vlastně o jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů. Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie. Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve a slupky od ovoce a zeleniny. Odpady živočišného původu, zejména pak zbytky jídel, kompostovat nelze.

d

Druhotná surovina

Pojem druhotná surovina není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Název napovídá, že jde o surovinu, kterou se rozumí látky a předměty, získané různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností) – vznikly tedy lidskou činností a to je odlišuje od primárních surovin, které vznikly samy přírodními procesy bez lidského zásahu. Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu – druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET láhve nebo upravené skleněné střepy. Každá druhotná surovina ale musí splňovat náročné kvalitativní podmínky zpracovatelů, aby se dala dále použít.

e

Ekologická likvidace odpadu

Stejně jako pojem „druhotná surovina“, také pojem „ekologická likvidace odpadů“ není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ovšem toto slovní spojení často používá a mnohdy jde o „marketingové označení“ způsobů a forem nakládání s odpady tak, jak je definuje zákon o odpadech. Likvidace odpadů je dříve používaný pojem, který v současnosti nahradilo tzv. odstranění odpadů. Jde tedy vlastně o činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Nejčastěji je pojem „ekologická likvidace odpadů“ spojován s likvidací vozidel s ukončenou životností (autovraků) či nebezpečných odpadů obecně. Ostatně v případě celé řady kapalin a náplní ve vozidlech mluvíme právě o nebezpečných odpadech. Jsou to látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti definuje zákon o odpadech a patří mezi ně například hořlavost, žíravost, dráždivost a toxicita. Nebezpečné odpady mohou při neopatrné nebo neodborné manipulaci poškodit zdraví lidí či zvířat nebo poškodit životní prostředí. V praxi se dále za nebezpečné odpady považují zbytky barev, laků, rozpouštědel, ropných látek, léků, hnojiv, čisticích prostředků atd. Nakládání s takovými odpady je velmi složitý proces. Nebezpečné odpady, které nám případně v domácnostech vzniknou, musíme přinést na sběrný dvůr, ze kterého pak putují tzv. „oprávněné osobě“ – jednoduše řečeno firmě, která má povolení (a patřičné zázemí a vybavení) ke shromažďování a ekologické likvidaci těchto druhů odpadů. Nebezpečné odpady se musí před odstraněním dále upravovat pro eliminaci svých nebezpečných vlastností a k tomu jsou určena další specializovaná zařízení.

f

Fyzikálně-chemická úprava odpadů

Se rozumí např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

k

Kontejnery na třídění nápojového kartonu

Kontejnery na třídění nápojového kartonu jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené oranžovou samolepkou s informacemi o dalších detailech třídění. Kontejnery nebo jejich části jsou také označeny oranžovou barvou, často se jedná například o oranžové víko, případně může být kontejner oranžový celý. Důležité je označení na kontejneru, v případě nápojového kartonu jsou to recyklační značky C/PAP, C/PAP 81 a C/PAP 84. Tyto údaje značí typ nápojového kartonu a kombinace materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. Vlastnosti složení ovlivňují další zpracování nápojového kartonu vč. procesu recyklace. Do tohoto kontejneru patří krabice od mléka, džusů nebo vína, mléčných výrobků (např. ochucených mlék) a dalších typů nápojů. Každý nápojový karton bychom měli před vytříděním do příslušného kontejneru vyprázdnit a sešlápnout. Podrobněji viz Zajímavosti o oranžovém kontejneru.

Kontejnery na třídění papíru

Kontejnery na třídění papíru jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené příslušným značením, případně odpovídající barvou. V případě papíru se jedná o barvu modrou. Běžně se setkáváme se značením formou samolepky nebo určité části kontejneru vyrobené z modrého materiálu (často se jedná například o modré víko, případně může být kontejner modrý celý). Samolepka se značením obsahuje informace o tom, co konkrétně do příslušné nádoby třídit, a také se symboly označujícími složení materiálu, ze kterého se obal skládá. Do kontejneru na tříděný papír patří obaly označené recyklačními značkami PAP: 20, 21, 22 a 39. Do kontejneru na třídění papíru patří: kancelářský papír, sešity, knihy bez vazby, krabice, papírové obaly, výrobky a obaly z lepenky, papírové obálky, letáky.

Kontejnery na třídění plastu

Kontejnery na třídění plastu jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad s příslušným značením, případně odlišené použitou barvou. V České republice používáme v souvislosti s tříděním plastů žlutou barvu. Může se jednat o značení na kontejnerech formou žluté samolepky nebo určité části kontejneru vyrobené ze žlutého materiálu, často se jedná například o žluté víko, případně může být kontejner žlutý celý. Samolepka se značením obsahuje informace o tom, co konkrétně do této nádoby třídit. Obvykle tam najdete také recyklační symboly označující materiály, které patří vyhodit do kontejneru na třídění plastu. Třídíme plastové obaly s recyklačními značkami PET 1, HDPE 2, LDPE 4, PP 5, PS 6, 7 (obaly od CD a DVD nosičů, pouzdra na mobily apod.). Do kontejneru na třídění plastů patří např. plastové sáčky a tašky, fólie, PET láhve, plastové nádoby a obaly (od kosmetických a drogistických přípravků), obaly od sypkých potravin nebo bonbonů, plastové kelímky (od jogurtů, pokrmových tuků), výrobky z plastu (kbelíky, některé typy hraček). Obal bychom měli vyprázdnit, zbavit nečistot a sešlápnout.

Kontejnery na třídění skla

Kontejnery na třídění skla jsou veřejně přístupné nádoby na tříděný odpad označené příslušným značením, případně barvou. Pro třídění skla používáme v České republice zelenou a bílou barvu kontejnerů nebo jejich kombinaci. Kontejnery na třídění skla jsou buď samostatné – na barevné sklo (zelený) a na čiré sklo (bílý), nebo existuje dvojkombinace ve formě jednoho kontejneru přepaženého napůl se dvěma vhozovými otvory. Kontejnery jsou označené samolepkou, která obsahuje informace, co do příslušné nádoby třídit, a opatřené symboly označujícími materiály, ze kterých je obal vyroben. Třídíme obaly označené recyklačními symboly pro sklo: GL: 70, 71 a 72. Do zeleného kontejneru obecně patří tzv. barevné sklo (zelené, hnědé, modré ve formě láhví, skleněných obalů potravin a kosmetiky), dále menší kusy tabulového skla (vč. čirého – v tomto případě netřídíme do bílé části kontejneru nikdy). Do bílého kontejneru na sklo patří bezbarvé – tedy čiré sklo (např. láhve, obaly od potravin, kosmetiky, zavařovačky).

Kontejnery na tříděný odpad

Kontejnery (na odpad) jsou veřejně přístupné nádoby určené k odkládání vytříděného odpadu, který je určen pro použití v recyklačním procesu. Kontejnery na tříděný odpad mohou mít různé tvary a velikosti – tedy objem. Kontejnery mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů (železného plechu, tvrdého laminátu nebo plastu). Mohou být speciálně upravené, aby vyhovovaly specifikům tříděného materiálu. Informace o surovinách, které se v kontejneru shromažďují, naleznete přímo na sběrných nádobách – nejčastěji prostřednictvím značení specifikovaném na samolepkách. Nádoby na tříděný odpad jsou značené příslušnou barvou odpovídající druhu odpadu, který se má do nádob třídit. Kontejner je buď vyrobený v příslušné barvě celý, nebo pak jeho část (nejčastěji se jedná o víko), vždy je označený samolepkou příslušné barvy. V České republice se kontejnery na tříděný odpad označují dle druhu tříděného odpadu následovně: modrá – papír, zelená – barevné sklo a bílá – čiré sklo, oranžová – nápojový karton, žlutá – plasty, hnědá – biologický odpad atd. Sběr tříděného odpadu spadá do kompetencí obcí, proto se může systém třídění odpadu v jednotlivých obcích lišit. Další používané výrazy: třídící kontejnery, třídicí kontejnery, nádoby na třídění.

m

Mechanická úprava odpadů

Se rozumí např. lisování, drcení či rozplavování odpadů a dále úprava složení odpadu, která zahrnuje i dotřídění odpadu, tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich roztřídění podle druhů a typů materiálů, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem.

r

Re-use (znovupoužití)

Populární a rozšířený anglický termín, v České republice známý jako „znovupoužití“. Jedná se o opětovné použití už existujících výrobků, které probíhá v podstatě v nezměněné podobě (oproti upcyklaci). Typickým příkladem je např. darování hraček, oblečení apod.

Recyklace

Recyklací je jakýkoli způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní, nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů. Recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které se používají jako palivo nebo zásypový materiál.

s

Sklo

Je homogenní (stejnorodá) a amorfní (nemá pevnou krystalickou mřížku) látka, která vzniká rychlým ochlazením taveniny, jejíž hlavní složkou bývá nejčastěji oxid křemičitý (SiO2). Vyrábí se ze sklářského (tavného) písku, což je křemičitá hornina, a dalších přísad, které ovlivňují proces dalšího zpracování a využití finálního materiálu. Rozlišujeme různé typy skla, např. obalové sklo, autosklo, umělecké sklo, technické sklo, optické sklo a další. Z hlediska třídění skla se jedná o cenný druh odpadu, protože sklo lze po jeho správném vytřídění do kontejnerů na sklo recyklovat donekonečna. Jeho tříděním můžeme při výrobě nového skla ušetřit cca 65 % surovin v podobě sklářských písků a až 90 % energií. Současně šetříme přírodní zdroje a životní prostředí. Barevné sklo třídíme do zelených kontejnerů, čiré sklo třídíme do kontejnerů bílých.

t

Třídění odpadu

V prvé řadě je potřeba oddělit význam slov „sběr“ a „třídění“ odpadů. Sběr odpadů je širší pojem a jde o soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání (odpadářská firma) od obce a jiných subjektů za účelem předání odpadů k využití nebo odstranění. Třídění odpadů (separace odpadů, oddělený sběr) je sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy konkrétního odpadu s cílem usnadnit jeho specifické zpracování (např. recyklaci). V praxi je tento pojem spojován nejčastěji s odděleným sběrem využitelných složek, které se dále recyklují nebo jinak využívají. Označuje se tak i sběr nebezpečných složek komunálních odpadů, protože ty vyžadují speciálnější způsoby dalšího nakládání než běžný komunální odpad. V České republice se tedy odděleně sbírá např. papír, sklo, plasty, nápojový karton, bioodpad, elektroodpad a objemový odpad, nebezpečný odpad a další. V praxi se jedná o sběr odpadů do nádob, pytlů, velkokapacitních kontejnerů, ve sběrnách, sběrných dvorech a výkupnách apod.

Trvale udržitelný rozvoj

Chcete-li, používáme také pojem životní styl či rozvoj společnosti. Jde o termín, který je dokonce zakotven v naší i v evropské legislativě. A oč vlastně jde? Je to rozvoj společnosti, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Zkráceně řečeno je to životní strategie, která naší společnosti dovoluje existovat a rozvíjet se, ale přitom nám říká, že je nutné dbát na životní prostředí a být k němu ohleduplný, tak aby mohlo být zachováno pro budoucí generace.

u

Upcyklace

Jedná se o přetváření odpadového materiálu nebo použitých výrobků v nový předmět užitné hodnoty. Na rozdíl od přístupu re-use (znovupoužití) má v tomto případě nový a jiný účel a využití (např. z nápojových krabic vyrobíme květináče na bylinky atd.). Nový výrobek má pak, oproti původnímu, často také jiné vlastnosti. Upcyklací se může zvyšovat i kvalita oproti původnímu výrobku. Tento upcyklace byl poprvé použit v roce 1994 v teoretickém textu, který poukazoval na to, že je třeba upřednostnit takovou recyklaci, která ještě zvýší kvalitu výrobku, tedy právě upcyklaci. V opačném případě mluvíme o tzv. downcyklaci.

v

Využitelné složky odpadů

Druhy komunálních odpadů získané odděleným sběrem (tříděním), které lze přímo nebo po úpravě recyklovat nebo jinak využít. V praxi se především jedná o odpady z papíru, plastů, kovů, skla, nápojových kartonů, případně textil. Zvláštní podskupinou jsou biologicky rozložitelné odpady – bioodpady.

z

Zelený bod

Značka ZELENÝ BOD je ochrannou známkou. Označení obalu značkou ZELENÝ BOD znamená, že za tento obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující fungování systému zpětného odběru a využití obalových odpadů. V České republice takový systém zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., v souladu se směrnicí ES 94/62.

Znovupoužití (re-use)

České označení pro anglický termín re-use. Jedná se o znovupoužívání již existujících výrobků (někteří pojem zaměňují s upcyklací). Nejčastěji se termínem rozumí opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují, ale je jim líto je vyhodit. Například se může jednat o nábytek, zařízení a vybavení domácnosti (např. keramické, porcelánové i skleněné nádobí, hrnce, plechy na pečení, talíře, hrníčky), obrazy, rámy na obrazy, vázy, dekorace do domácnosti, květináče, mechanické domácí spotřebiče atd. Ale třeba i mediální produkty (CD, DVD, videokazety, knihy, časopisy) či hračky, sportovní vybavení apod.
Nejčtenější články
Nenechte si utéct iPhone, foťák nebo cool tašku!
20.11.2017
Určitě se sami najdete...
31.10.2017
Sklo je jednoduše geniální...
27.11.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.