06.12.2016
ReTřídění
ReCyklace
ReStyl

Tomáš Klus o třídění, výletu na Bali a Recyklus tour

Samosebou.cz: Jak se máš právě teď, Tomáši?
Tomáš: Skvěle. Právě odešel Thom Artway, s nímž jsme si zahráli v kuchyni na kytary a z obýváku nás doprovázel náš syn Alfréd sedící u piána s přítelem HarmoNicem z Argentiny, Josefína tančila a Tamara dělala špagety. Mám se skvěle. Máme se.

Samosebou.cz: Jak se ti líbí Recyklus tour? Jak sis to užil? Bylo to pro tebe jiné? A v čem?
Tomáš: Myslím si, že se odpočinek promítl do všech aspektů tour, od sehrání s kapelou po můj osobní pocit svobody. Jiné pak bylo především tím, že má konečně jasný koncept, jednotnou tvář, a tudíž zpětnou vazbu bez rozpaků. Podařilo se, co se podařit mělo. Vyjasnilo se.

Samosebou.cz: Třídíš odpad odmalička, protože se u vás doma prostě třídilo, nebo jsi k tomu musel vyrůst a dospět?
Tomáš: Matně si vybavuju, že první osvěta o nutné očistě světa přišla někdy ve třetí třídě na základce, bohužel ji nenásledovaly kontejnery, a tak jsme se sběrem zůstávali u kaštanů. Myslím si, že vyrůst a dospět k tomu musíme všichni a že by to chtělo přidat. Jsem ale optimista, co se týká současných dětí. Z mých osobních zkušeností vyplývá, že jsou v problematice třídění fundovanější než jejich rodiče.

 

 

 

 

 

Samosebou.cz: Máš dvě krásné děti a mluvíš i o odkazu pro budoucí generace… Hraje, nebo bude hrát, ve vašem životě důležitou roli třídění a recyklace a přístup „no waste“? Jaké to je, předávat dětem poselství úctě? Jak je motivovat – máš radu?
Tomáš: Děti, dokud jsou dětmi, žijí, jak žijí jejich rodiče. My žijeme s tím, že máme Zemi od dětí půjčenou, a světe div se, bez nějakejch velkejch promluv to úplně stačí k tomu, aby za námi, je-li si nejistá, Jos vždycky přišla, jestli „žlutej, nebo modrej“.

Samosebou.cz: Slyšeli jsme, že tě k třídění a recyklaci všeho možného přiměla návštěva Bali. Jaký byl tvůj první pocit, když jsi tuto zemi viděl?
Tomáš: Třídili jsme už před Bali. Tam mi jenom došlo, tam mě to zabilo do očí, jakej je vlastně stav naší Země, jaké jsou naše postoje k ní a možnosti hrůzný stav zastavit a hrozbu zvrátit.

 

 

 

Samosebou.cz: Jaké jsi měl pocity, když jsi Bali začal odhalovat ve všech jeho podobách? Pohled se po prvotním okouzlení často mění… Co tedy bylo vlastně impulsem ke tvojí proměně?
Tomáš: Na Bali a vůbec ve všech rájích tohohle typu je problém, že tam bílej muž přivezl pach peněz, který se tam poměrně rychle dostávají k moci. Lidem tam chybí návaznosti, neměli nic a teď chtějí mít rovnou to, co máme my. Výsledkem je, že jsou ochotni přihlížet tomu, jak se jim vypalují pralesy a sází se tam ve velkým Nutelly a podobný zla, s příslibem lepší budoucnosti a větší televize. Pak všude ty hnusný igelitky. Dřív všechno BaliLi do banánovejch listů, který pak prostě vyhodili kdekoli a ony se rozpadly, což teď praktikují s igelitkama, o nichž mají bez jakýkoli osvěty taky dojem, že jsou v pohodě, protože to přece přišlo ze Západu. Když se pak projdete okolo rezortů, torzy lesů či po plážích po přílivu, máte celej západní svět chuť zabalit do banánovýho listu a doufat, že se rozpadne.

Samosebou.cz: Prý jsi byl ve třídírně odpadu a na skládce odpadu. Mnoho lidí se tam nedostane, vlastně nad tím ani neuvažuje, protože tato místa jsou tak trochu skryta na okraji. Jaký jsi měl z těchto míst pocit?
Tomáš: Na jednu stranu je hrůza, kolik toho je. Na druhou mě potěšilo, že se ví, co s tím. Neměnnou pravdou ale zůstává, že bychom se měli uskromnit, umírnit a především zohleduplnět. 

Samosebou.cz: Právě tam jsi měl možnost mluvit i s lidmi, kteří nakládání s odpady zasvětili značné úsilí. Funguje to u nás dobře, nebo ne? Co si o tom všem myslíš? Co by se dalo zlepšit?
Tomáš: Tam, kde jsem byl, to funguje skvěle. Průsery maj dost často jednoho společnýho jmenovatele, o němž už jsem dnes mluvil. Prachy. Jakmile odpad smrdí byznysem, i ty nejšlechetnější myšlenky dřív nebo později zetlejí. Zlepšit by se tedy dalo to, že by se oko daňového poplatníka zbystřilo a jeho ruka podnikala jasné volby.

 

 

 

Samosebou.cz: Třídění a recyklaci můžeme vnímat mnoha způsoby. Vraťme se ke tvé hudební tvorbě a řekni, už se ti někdy stalo, že bys zrecykloval svou starou píseň? Třeba základní melodii, která ti najednou s odstupem nepřišla dotažená, a tak jsi ji později vylovil? Nebo text?
Tomáš: Pokoušeli jsme se o to teď vrámci Recyklus tour. U některých písní jsme však zůstali u původních verzí. Holt, jak se ví, ne vše je recyklovatelné.

Samosebou.cz: Českou republiku jsi už určitě procestoval několikrát křížem krážem. Zajímalo by nás, jestli sis všiml, že by někde v backstagích a na stagích řešili třídění odpadu? Vidíš rozdíly? Kde a v čem?
Tomáš: Jde to nahoru a mám z toho radost. Jen houšť projektů jako je cistyfestival.cz. Držím palec a zbytek ruky přidávám k dílu.

Samosebou.cz: Děkujeme ti za rozhovor, Tomáši. Přejeme mnoho inspirace a radosti v tom, co děláš. Ať ti to zpívá a hraje a elán neustane!

Tomáš: I já. I vám. S úctou vší, T.

 

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Jako obvykle to stálo za to, zjistěte víc...
22.09.2017
Střípky štěstí jsou ty vytříděné
20.09.2017
Aneb když máš pod čepicí...
11.09.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.