08.12.2016
ReTřídění
ReCyklace

Bali a (ne)třídění v ráji…

Zelený eden

Indonéský ostrov, jehož popularita v posledních letech mezi českými turisty prudce stoupá, je proslulý jako hinduistický ráj s pověstí ojedinělého místa. Zájmu ze zahraničí se těší už několik desetiletí. Vděčí za to nebývale měnlivé kráse přírody a velmi milé a přátelské povaze místních obyvatel. Tento článek však nebude o krásách balijského ráje, ale o (ne)třídění odpadu. Protože i to nakonec souvisí s udržením jeho výjimečnosti.

Zjistit přesný počet turistů, kteří ročně navštíví Bali, je poněkud obtížné, jelikož často nelze přesně odhadnout, kdo z cizinců trávících čas na Bali je již rezidentem a kdo tam pouze dočasně přebývá při cestách po Asii. Fluktuace expatů je vysoká. Odhadem ale v roce 2014 pobývalo na Bali 3,71 milionu cizinců. Obyvatel má přitom něco přes 4 miliony. To je na ostrov o rozloze 5 632 km² značný nápor. Ačkoliv velká část ostrova stále působí jako nedotknutelná džungle a jsou místa, kde se nedokážete vynadívat na dramatické scenerie nádherné přírody, přeci jen se tento nápor lidské civilizace a výdobytků moderní doby na ostrově podepisuje.

Fotky pláží posetých odpadky a zděšené posty na sociálních sítích o environmentální katastrofě se v souvislosti s Bali, a s Indonésií celkově, poslední roky jen hromadí.

Mnoho návštěvníků přijíždějících z Evropy je v Asii většinou konfrontováno při první návštěvě s odlišnou kulturou, do které patří i jiný vztah a přístup k životnímu prostředí. Větší spirituální rozměr asijské kultury, a hindusimu především, ale stejně jako ve zbytku světa narazil na globální realitu a plastová všudypřítomnost se projevila i zde. Katastrofické scénáře jsou ale předčasné, lidé milující tento ostrov se snaží vracet tyto nemilosrdné údery.

 


Zde kráčí turista 

Ačkoliv je negativní dopad turismu na balijskou kulturu nepopiratelný, ruku v ruce s ním jde i pozitivní vliv na všeobecnou informovanost. Právě snaha o rozšíření povědomí o environmentálních tématech se v posledních letech setkává s pozitivním ohlasem hned v několika rovinách. Pochopitelně nejsilněji se projevuje v oblasti turismu, kdy se trend udržitelného rozvoje stal vlastní lidem napříč generacemi. V současné době mnoho přijíždějících turistů vyhledává ubytování nebo restaurace, které se profilují jako ekologicky šetrné. Ne náhodou se toto silně dotýká právě Bali, kde mnoho zahraničních usedlíků dalo základ hippie atmosféře. Ta se sice v posledních letech na některých místech proměňuje v komerční strategii, stále ale probleskuje v původní myšlence.

 

 

Eko Bali 

Jedním z velkých témat je nejen sběr odpadu a čištění pláží, ale také efektivní třídění. Už jsme vás informovali o svérázném indonéském projektu, který poskytuje lékařskou péči výměnou za odpadky.

I na Bali se setkáme se soukromými subjekty, které v rámci svého podnikání nabízí služby v souvislosti s tříděním odpadu, včetně šíření osvěty, bez které je celá snaha bez šance. Role státu je na Bali oproti evropskému prostředí slabá, ačkoliv v celoindonéském měřítku je viditelná snaha o změny shora.

Stále ale jde především o rovinu soukromého podnikání a soukromých (či doslova individuálních) akcí. Ekologické semináře, workshopy, veřejné akce a výroba propagačních materiálů jsou na Bali samozřejmostí, ačkoliv se s nimi setkáme především ve větších centrech ostrova a jsou často spojené s životem expatů.

Například kulturní centrum ostrova, krásně město Ubud, je plné obchodů s fair trade / bio / organic produkty, kde je mikrotenový sáček největším padouchem, a popelnice dělící odpad na organický a neorganický tam nejsou vzácností. Ubud je ale také současně nejvyhledávanějším turistickým cílem a má největší koncentraci usídlených expatů na ostrově.

 

 

Vy jste Češi? 

Popularita Bali mezi českými turisty strmě stoupá. Portály s cenově dostupnějšími letenkami nabízejí akční kombinace letů, a tak nic nebrání pořídit si do 15 tisíc zpáteční letenku přímo z Prahy do Denpasaru.

Motivy a očekávání, se kterými se běžný Středoevropan vypraví do jihovýchodní Asie, se pochopitelně liší. Zatímco někteří ctí jistý organizační řád spojený s několikasetletou historií civilizačního a občanského vývoje, jiní právě před tímto utíkají a asijská spontánnost jim vyhovuje. Můžete se tak setkat s osobou, která si z výletu na Bali bude pamatovat pouze pláže plné odpadků a špinavé příkopy u silnic, zatímco někomu se zaryje do mysli obraz zelených kopců a pláží s vysokými vlnami.

Zkusili jsme se zeptat Lukáše Černého, který na Bali již několik let žije se svojí ženou a snaží se zde i podnikat, jaký je jeho pohled na současnou situaci v třídění odpadu a jaká je jeho vlastní sebereflexe.

„Nepovažuji se za ekologického aktivistu. Používám  klimatizaci, mám motorku, vlastním zařízení s lithiovými bateriemi, ale ano, pořádáme čištění pláží, které ale bez dalšího vzdělání a hlubší spolupráce jsou takovou sisyfovskou prací. Chceme najít cestu, jak vytvořit pracovní příležitosti pro místní, zaměřené tímto směrem, dělat osvětu ve školách. Manželka chce vybudovat interaktivní hřiště pro děti zaměřené na recyklaci, vyrábíme design z odpadků, stavíme domy z lodních kontejnerů. Recyklujeme, jak se dá, a snažíme se to předat ostatním, jako možnost. Nehodláme změnit svět, ale můžeme změnit prostor kolem sebe… Mnoho lidí nemá základní vzdělání a řeší, jak se o sebe postarat ze dne na den. Životní prostředí pro ně opravdu není priorita. Musí přežít. O tom my Evropané od druhé světové války nemáme ani ponětí. Těžko jim vysvětlovat, že by neměli dělat to a to, když řeší, aby měli na jídlo. To je trochu mimo mísu. Navíc je to trochu pokrytecké, protože já osobně sice třídím, ale svým životem vyprodukuji více škodlivin než oni. Má klimatizace, míra spotřeby energie, benzínu, létání letadlem…“

 

Právě vzájemný kontakt a cirkulace idejí a „know-how“, to je, zdá se, způsob, jakým zde může dojít ke změně. Vytváření lokální praxe a aplikace ač cizího, ale místním podmínkám přizpůsobeného modelu je funkční cesta, jak zavést fungující praxi šetrnějšího zacházení s odpadem.

Příběhů kolektivního čištění pláží je stále více. Často jsou organizovány právě milovníky surfování a místní weby a blogy o balijském životním stylu referují o těchto akcích velmi často.

To dává naději, že místo zbytečného obviňování je tu spontánní praxe, jež by ale mohla signalizovat i možnou změnu shora. Přeci jen je i v zájmu indonéské vlády, aby turista, ctící současné trendy, přijel a cítil se tam dobře – do ráje, na rozdíl od smetiště, se bude každý rád vracet.

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Víte, že zrecyklované sklo má perfektní izolační vlastnosti?
17.11.2017
Co skrývá modrý kontejner?  
08.11.2017
Dneska o tom, jak ekologie souvisí s tříděním odpadu...
02.11.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.