28.02.2017
ReCyklace
ReStyl

TŘÍDĚNÍ V KLUBECH: PAPÍRNA PLZEŇ

Plzeňská Papírna je v kontextu města dané velikosti něco jako zjevení. Alternativní prostor s úctyhodnou velikostí žije každý den přednáškami, koncerty, divadly, tancem, zkrátka čímkoli, co si zamanete. Viktorie Lörinczová nám zodpověděla naše zvídavé dotazy a přiblížila, jak to vlastně vypadá, když se člověk snaží udržet chod takové instituce. Kultura je je totiž věc ducha povznášející, ale když zrovna „nejde karta“, nebo spíš návštěvník, dokáže ducha i ubíjet.  O tom ví své nejeden promotér či promotérka kdekoli na planetě.

 

 

Čím se promotéři zabývají, kdy a jak vznikl nápad se vůbec do takového díla pustit?
Které faktory ovlivňují chod klubu?
A odkud čerpají energii, když se zrovna nacházejí v horším období provozu?
To se dozvíte v našem rozhovoru.

SS: Ahoj, začneme již tradičně – je nový rok, s ním jsou spojené nové projekty, vize, plány. Na co se letos těšíte nejvíc?

VL: Ahoj, tak nestačíme se flákat. 🙂 Jsme poměrně obsáhlý, mezioborový prostor. Proto se snažíme, aby žil naplno. S tím přicházejí stále nové super věci a události. Už o letních prázdninách jsme začali přetvářet celkový vizuál Papírny, o který se starají kluci z ČernýBeran. Některé plakáty jsou dělané ručně na sítotisku, takže co plakát, to originál. 🙂 Plánujeme několik větších akcí, koncertů i festivalů, pak se u nás konají nejrůznější přednášky, bazary a tak. Ten záběr je opravdu široký. V Café Papírna máme vlastní kuchyň, kterou se snažíme využívat naplno. 🙂 Budeme pokračovat v pravidelném pořádání úspěšných veganských večeří. Holky vaří neuvěřitelně poctivé věci a pořád vymýšlejí nové pochutiny, takže i jídlo je dalším bodem naší pozornosti. Chystáme se rozjet i podávání poledních menu. Co se týká další náplně, chtěli bychom se soustředit na lokální umělce a tvůrce všeho druhu, poskytnout jim podporu a dále pracovat na poskytování kvalitní kultury v Plzni. 🙂 Jinak nás čeká dokončení části rekonstrukce v patře, kde se také konají výstavy/koncerty/performance, a budeme zde moci fungovat i v zimní sezóně. Těšíme se na všechno. 🙂

 

 

SS: Podobně jako MeetFactory jste „zrecyklovali“ dříve technickou budovu do podoby kulturního centra. Jak nápad vlastně vznikl? A jak jste se k areálu dostali?

VL: Vše začalo cca před pěti lety nadšením kluků Jardy Bláhy a Petra Terzla, kteří hledali prostor, kde by si mohli postavit taneční studio a dělat vlastní projekty. Město Plzeň takové místo neposkytlo a objevila se Papírna, která je v soukromém vlastnictví. Tak nějak bez většího promýšlení to začalo. Vlastníma rukama dali dohromady s kamarády podstatnou část prostoru, vznikl taneční sál, zkušebny pro hudebníky, fotoateliér, multižánrové patro a pak i Café Papírna, která se dnes dle akce proměňuje v klub, parket, posezení apod. Díky propojení s lidmi ze Studia Petrohrad dostala Papírna obličej a dnes jsme tam, kde jsme. Cesta k vlastnímu fungování byla a je trnitá. 🙂

SS: Inspirovali jste se u jiných podobných provozů? Jezdili jste někam za inspirací? 

VL: Ze začátku to až tak moc nebylo. Až posléze jsme začali jezdit klasiku jako Berlín, Budapešť, Londýn, Lipsko, Nizozemí, NY atd., zkrátka kde se dalo.

SS: Jaké to vlastně je, vládnout tak obrovskému prostoru? Jak je těžké v Plzni nalákat potenciální zájemce o kulturu, sport, …?

VL: Papírna je poměrně nezvykle velký prostor a musíme přiznat, že jak rychle jsme do toho po hlavě skočili, tak rychle jsme se museli naučit plavat, ale za chodu. A stále se samozřejmě učíme. V Papírně je spoustu skvělých lidí, tak to pak jde i přes překážky o něco jednodušeji. Je potřeba pozitivní energie, důvěra a nadšení, bez toho by to nešlo. 🙂 Každý děláme určitý díl práce a fungujeme. Není jednoduché probudit v lidech zájem o kulturu, ale snažíme se, co můžeme, aby kdokoliv, kdo přijde, našel zalíbení v tom, co děláme, a rád se vracel. Nicméně časem si přiznáte, že Plzeň nemá stejné předpoklady jako třeba Praha. Vytvářet kulturní podhoubí holt občas bolí. 🙂 Na druhou stranu musíme říct, že je v Plzni čím dál tím víc lidí, které třeba zajímá i něco víc, než je mainstream. 🙂

 

 

SS: A teď ke třídění a ekologii – je to pro vás téma? Snažíte se minimalizovat ekologickou stopu klubu? 

VL: Samozřejmě je to pro nás téma. Recyklace je u nás samozřejmostí. Naše kuchyně se v podstatě řídí ročním obdobím. Snažíme se vařit a využívat kvalitní suroviny z našeho podnebného pásu a odebírat převážně z Čech. Pěstujeme si v kavárně vlastní bylinky. Snažíme se do programu zahrnovat akce, které nesou právě myšlenku trvale udržitelného rozvoje. Já osobně si myslím, že je to velmi podstatné pro nás všechny. 🙂 V plánu na tento rok máme i otevření Zero waste shopu.

SS: Koukal jsem, že se ve vašem programu objevují témata jako zero waste či život na Bali. To jsou věci, kterými se zabýváme i my. 🙂 Jak skládáte program? Podle vlastních zájmů? Snažíte se otevírat dosud neotevřená témata? 

VL: Náplň programu má na starosti Tomáš Strnádek a nově i Petr Čeček, za hudbu je to Roman Werner. Všichni cítíme věci podobně a víme, jak bychom rádi Papírnu posouvali a prezentovali. Program skládáme podle vlastního přesvědčení a hodně z okruhu našich zájmů. Do vosích hnízd občas rýpneme. 🙂

 

 

SS: V roce 2015 byla Plzeň EHMK (Evropským hlavním městem kultury) – odrazilo se to u vás? Byl větší zájem např. ze sousedního Německa?
VL: O tolik větší zájem jsme nezaznamenali, ale dění okolo EHMK se pozitivně odrazilo na dosahu povědomí o Papírně.
SS: Děkuji za rozhovor a přeji spoustu povedených akcí a co nejvíce návštěvníků do budoucna!
VL: My děkujeme a zastavte se někdy. 🙂

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Jako obvykle to stálo za to, zjistěte víc...
22.09.2017
Střípky štěstí jsou ty vytříděné
20.09.2017
Aneb když máš pod čepicí...
11.09.2017
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.