TOMÁŠ KLUS ODSTARTOVAL RECYKLUS!

A bylo to zábavné, poučné, dojemné i zatraceně veselé! Tomáš nás na skládce dojal a roztancoval. A dokonce to vypadalo, že umí poručit větru i dešti, protože takové babí léto, jaké na akci Vysočina předvedla, jsme dlouho nezažili!

Avizovaná exkurze s Tomášem Klusem dneska proběhla a my jsme byli u toho! Vše se stalo v Třebíči v třídičce odpadu, odkud jsme se pak přesouvali na koncert na skládku. Nebyli jste tam a chcete vědět, co se dělo? Tak pěkně popořádku:-)
Tomášova přítomnost okamžitě naplnila místnost pozitivní energií, jakoby najednou tento třebíčský „chrám třídění“ a zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, byl ašrámem.
Tomáš Klus toho o recyklaci ví hodně, i přesto se nebojí zeptat a nechat se pořádně proškolit. Stejně jako výherci naší „Recyklusí“ soutěže a přítomní novináři.
Seznámení s provozem vzalo do svých rukou vedení třebíčské třídičky, které se sympatickým nadšením povídalo o tom, jak se snažili vyřešit problémové skládkování v okolních lesích, o třídění a o občanské angažovanosti na malých obcích.

Třebíčská Esko-T je natolik napřed, že najít koš na směsný odpad byl úkol skoro hodný pevnosti Boyard. A to je dobře! Jinak bych papírový sáček žmoulala v kapse ještě cestou zpátky do Prahy, ale takhle jsem se sama musela zastydět a hezky pěkně ho vyhodit do papíru (byl papírový, víme). A věřte mi, byl to skvělý pocit!
Mimochodem, jak podotkl sympatický pán z třídičky, všechny domácnosti v Třebíči kdysi dostaly na takový to domácí tříděníčko „třídicí kabele“ (tedy pohodlné tašky pro třídění odpadu). To místní nářečí je perfektní, mimochodem. A ty třídící „kabele“ od Eko-komu jakbysmet.

Zdroj: Samosebou.cz

Společně jsme se podívali na třídicí linku, kde jsem viděli lis na plasty, zjistili, jak vypadá několik tun barevných slisovaných pet-lahví a na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit o tom, že vytříděné odpadky se skutečně dostanou tam kam mají a nekončí na skládkách! Naopak. Na manuální dotřiďovací lince jsme se seznámili s lidmi, kteří mají v náplni práce naše vytříděné petky, a obaly třebas od aviváží, přetřídit. Věřte mi, už nikdy, fakt nikdy, nevyhodím nevymytej kelímek. A Tomáš Klus je mi svědkem! Nebo byste chtěli sahat do cizích nedojedených jogurtů? Ale fujeto!

To nejlepší nás ovšem čekalo v zápětí na skládce v nedaleké obci Petrůvky o sedmdesáti obyvatelích. Přímo tam rozehrál Tomáš svojí zábavnou one-man-one-kytara-show, která všechny do jednoho roztančila, pobavila a současně donutila k zamyšlení, že na téhle planetě nejsme sami… Že si naše děti zaslouží, abychom se o ní strarali a zajímali, abychom jim tu Zemi úplně nezdevastovali…
Sluníčko zářilo z posledních letních sil a Tomáš z plných plic jen s kytarou zpíval o lásce a o světě kolem nás, s humorem, nadhledem, ale taky s jistou naléhavostí.
Za Tomášem se tyčila skládka, kterou brázdily auta naložená po vrch z velké části nevytříděným odpadem, vzduch vířily poslední zmatené vosy na pozadí lesa, a my jsme skoro zapomněli, že je pondělní odpoledne.

Výherci se tetelili blahem, seděli tváří tvář s Tomášem a nad kávičkou debatovali. I my z redakce Samosebou jsme na chvíli zapomněli na starosti běžných pracovních dní a byli myšlenkama jinde…
Bylo to krásný. A bude zas, protože tohle byl jen začátek, Tomášovo turné „Recyklus“ totiž právě tímto oficiálně začíná!

Zdroj: Archiv Tomáše Kluse