TŘÍDĚNÍ ODPADU DOMA – KAM S BIOODPADEM?

POVÍDÁNÍ O BIOODPADU

Někteří z nás patří mezi šťastlivce, kteří žijí v krásném domě a zbytky zeleniny a ovoce vyhazují do kompostu na zahradě. My ostatní, žijící v bytech, často vynášíme organicky rozložitelný odpad do hnědé nádoby na bioodpad, pokud ji máme k dispozici.
Nabízejí se ale i další řešení a postupně se z nich stává běžná součást každodenního života i ve městě. 

Data Ministerstva životního prostředí ČR uvádějí, že dvě třetiny bioodpadu tvoří tzv. gastroodpad, tedy zbytky jídla, masné a mléčné produkty nebo zkažené potraviny, se kterými si občané v rámci systému třídění odpadu zatím neumí sami poradit – odpad vyprodukovaný domácnostmi končí vdrtivé většině ve směsnému komunálním odpadu.

PTÁTE SE, PROČ TŘÍDIT BIOODPAD?

Obecně je smyslem třídění odpadu snižovat jeho množství a maximálně se snažit o jeho efektivní využití v souladu s tzv. hierarchií nakládání s odpady.

Proč třídit bioodpad?
Důvodů pro využití organického odpadu je celá řada – lze ho zúročit jako humus – hnojivo.
Smícháním s vhodným množstvím zeminy, trávy, listí, písku apod. je z něj cenná součást zeminy, kterou využijeme v půdě na zahrádce nebo v květináčích. Efektivně nám tak vzniká nejúčinnější podoba přírodního „hnojiva“. Největším bonusem je absence jakýchkoliv chemikálií.  

Pokud ho třídíme do hnědých nádob, jejichž obsah se sváží, pak obvykle putuje do obecních či městských kompostáren, příp. do bioplynových stanic, kde je využit na výrobu tepla – tím pak můžeme topit nebo třeba ohřívat vodu.

Biologicky rozložitelný odpad by neměl končit ve směsném odpadu. Lze ho přeměnit v hnojivo nebo energii. (Zdroj: Shutterstock.com)

BIOODPAD A JEHO „PRAVIDLA HRY“

CO PATŘÍ DO ORGANICKÉHO ODPADU

• Rostlinné zbytky (odřezky ovoce, zeleniny, části rostlin, jako jsou listy, větvičky, tráva apod.);
• čajové pytlíčky a kávová sedlina;
• pečivo;
• lepenka (ruličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek či papírové kartonové obaly od vajec);
• skořápky od vajec;
• peří, chlupy (pokud češete kočku nebo psa, tak odpad ze zvířecího hřebenu);
• piliny (třeba po čištění klece křečka nebo morčete);
• popel z dřevěného uhlí;
• zemina (hlína, písek);
• hnůj od býložravých zvířat (koně, krávy, ovce, králíci apod.);
• seno, sláma, dřevěná štěpka apod.

CO DO BIOODPADU NAOPAK NEPATŘÍ?

• Maso a odpad živočišného původu (kosti, masové odřezky, šlachy, uzeniny atd.);
• rostliny napadené chorobami, hnilobou, plísní či ošetřené chemickými látkami
• cigarety a nedopalky;
• vlhčené ubrousky;
• papírové kapesníčky;
• pečicí papír;
• většina obalů z bioplastů (pokud není přímo uvedeno, že se hodí pro kompostování v domácích podmínkách);
• exkrementy zvířat, která krmíme masem;
• odpad, který patří do jiných třídicích nádob.

CHCEME TŘÍDIT BIOODPAD, ALE KDE? SLYŠELI JSTE UŽ O KOMPOSTOVÁNÍ V BYTĚ?

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU DO HNĚDÝCH POPELNIC

Pokud si nevíte rady nebo jste na speciální hnědou popelnici na bioodpad ve svém okolí ještě nenarazili, neváhejte se obrátit na městský úřad. V každém městě či městské části se možnosti liší. Současně se různí i možnosti spolufinancování ze strany města. Podmínky pro třídění organického odpadu bývají výhodné a nic nebrání tomu domluvit se se sousedy, pořídit si vlastní nádobu na bioodpad a zařídit i její svoz. 

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU DO VELKOOBJEMOVÝCH KONTEJNERŮ 

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU VE SBĚRNÝCH DVORECH

I toto je možnost, kterou mohou lidé využít. Hodí se hlavně ve chvíli, kdy potřebujeme odvézt větší množství bioodpadu najednou.
Typicky sem zamíříte s odpadem ze zahrady, jako je posekaná tráva, listí nebo větve, které se do hnědé nádoby běžně nevejdou.

Sběrné dvory provozují jednotlivé obce a pro místní bývá odevzdání bioodpadu zdarma nebo za symbolický poplatek. Než vyrazíte, vyplatí se ověřit otevírací dobu a to, co přesně dané místo přijímá – podmínky se totiž liší podle obce.

TŘÍDĚNÍ BIOODPADU V KOMUNITNÍCH ZAHRADÁCH 

V neposlední řadě je zde i alternativa kompostování v rámci komunitních zahrad. Ve velkých městech jde už také o poměrně běžnou praxi. 
V Praze najdeme hned několik takových možností (například Prazelenina a KomPot) a jako bonus si zde můžete i něco vypěstovat. 

I když se vám mohou zdát nabízená řešení komplikovaná a říkáte si: už ne další třídění!, nepropadejte strachu z komplikací a práce navíc.
Uvidíte, jak málo nakonec vyhodíte do klasické popelnice – a to se počítá! 

A dobrý pocit, že jste součástí fungující společnosti nesoucí zodpovědnost za následky vysokého životního standardu, převáží nad prvotní leností. 
Návrat ke kořenům, tedy k přírodě, se nám jednou vrátí!  

Často kladené dotazy (FAQ)