14.09.2017
ReCyklace
ReStyl

Co je to spirituální recyklace?

Recyklují se nejen 4 základní suroviny, které třídíme do barevných kontejnerů, ale také třeba objekty a budovy. Recyklování objektů a budov se navíc může dělat i bez zbytečného konečného odpadu. I zdánlivě nepotřebné věci, které obvykle končí na sběrných dvorech, ve svozu sutin nebo které se likvidují dalším způsobem, mohou najít smysluplné uplatnění. Tímto netradičním a zajímavým způsobem přemýšlel japonský podnikatel a inovátor Šodži Jonemura a vymyslel jednoduše brilantní plán, který poukázal na neekologické počínání během rekonstrukcí. Ukázal tak, že udržitelnost a šetrnost se může stát také příjemným fungujícím byznys modelem.

 

Hotel_Okura_Tokyo

 

Letos na jaře a v létě procestoval idea-maker a podnikatel Šodži Jonemura Evropu se svým projektem RE:MEMBER a zastavil se také v Praze.
Představil evropskému publiku svůj koncept oživování objektů pomocí vzpomínek. Asi nejlepším příkladem je jeho práce s legendárním tokijským olympijským stadionem, ke kterému se váže mnoho vzpomínek, a dokonce i jedna československá: na tomto stadionu v roce 1964 závodila i naše Věra Čáslavská.

 

Šetrná iniciativa na japonský způsob
„Při recyklaci se soustředíme na vzpomínky a oživujeme zážitek z nějakého místa,“ řekl letos v červnu pro Lidové noviny Jonemura. Jak tahle myšlenka funguje v praxi?
Jonemurova firma nechala zpracovat části původního mobiliáře olympijského stadionu a vyrobila speciální edice nových, upcyklovaných designových kousků.
Ze starých sedátek nechal firmou, která se tradičně věnuje výrobě nábytku, vyrobit stoličky, dvojlavičky a židle s opěrátky (nejpopulárnějšího kousku se prodalo na 450 kusů).
Ze staré stadionové časomíry nebo ze zbytku konstrukce, která sloužila jako hořák pro olympijský oheň, nechal vyrobit limitovanou edici památečních hodinek. Veškeré produkty byly navíc na objednávku a měly punc exkluzivity a naprostého unikátu. Kdo může říct, že nosí na zápěstí kousek olympijského ohně z roku 1964?

Podobnou iniciativu, při které podnikatel a inovátor zpracovával zbytky nepotřebného mobiliáře a vybavení, pak ještě zopakoval během rekonstrukce tokijského hotelu Okura, i ten je totiž plný krásných vzpomínek – v nové designové kousky proměnil zbytky křišťálových lustrů, starých tapet a dalšího „harampádí“.

 

Inspirace pro nás všechny
Věci, které byly jednou krásné a sloužily nám, mohou dostat druhou šanci – důkazem je třeba populární upcyklace a samozřejmě třídění odpadu a jeho následná recyklace.
Z nepotřebného se dá dělat jak umění, tak třeba právě funkční design.

Důležité je nechat se inspirovat podobnými nápady a naopak se nenechat odradit. Umíte si třeba představit, jaká báječná limitovaná edice krásných designovek mohla vzniknout z mobiliáře legendárního hotelu Praha?

 

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
Sdílet
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Jsou módní „eko“ kampaně upřímné?
23.02.2018
Jaká je situace s odpadem dnes a jaké jsou vyhlídky?
16.02.2018
Vyrobte si originální stolek podle designérek „Z pokoje do pokoje“
16.02.2018
Rozumím

Tato stránka používá cookies, abychom zajistili co nejlepší uživatelský zážitek.