Zdroj: Samosebou.cz

Ekonovinky ze světa
ŘÍJEN 2018

Chladné počasí udeřilo v říjnu jako blesk z čistého nebe. Ani to nám však nebránilo opět vyrazit do světa – byť toho internetového – a vybrat ty nejzajímavější novinky z nejrůznějších koutů naší planety. Nejprve se podíváme na průběh Celosvětového úklidového dne, kde Česko v jedné z kategorií hrálo prim. Následně společně vyplujeme unikátní lodí do Tichého oceánu sbírat plastový odpad. Naše putování zakončíme opět u nás doma, a to nikde jinde než v pražské zoo, kde začali používat kompostovatelné nádobí.

Když se celosvětově uklízí svět

Přesně v polovině září se 15 milionů lidí ze 158 zemí světa připojilo k celosvětové akci World Cleanup Day, kterou iniciovala estonská iniciativa „Let’s do it“ s ušlechtilou myšlenkou – vypomoci rekultivaci životního prostředí. Akce vzhledem k časovým pásmům začínala na Fidži, kde také jako první na světě slaví Nový rok, a konec akce pak byl o 24 hodin později na americké Samoi. Akce na sebe strhla nejen zájem odborné veřejnosti, ale dokonce i významných státníků, a tak Zemi uklízeli i prezidenti Estonska, Kyrgyzstánu či Gruzie.

 

plaz_uklid_trideni_ekonovinky_rijen_2018

Přesně v polovině září se 15 milionů lidí ze 158 zemí světa připojilo k celosvětové akci World Cleanup Day (Zdroj: Pixabay.com).

 

Chybět samozřejmě nemohli ani čeští dobrovolníci, kterým není stav naší přírody lhostejný. Z dostupných dat vyplývá, že se v České republice konalo celkem 463 organizovaných úklidů, do nichž se zapojilo více než deset tisíc účastníků.

Tříměsíční Fanda z Prahy byl dokonce nejmladším dobrovolníkem na celém světě a v tomto směru má ČR prvenství v nejmladším účastníkovi.

Během jediného dne se na našem území podařilo uklidit z přírody přes sto tun odpadů. Z významných českých zástupců se zúčastnil např. ministr životního prostředí Richard Brabec.

Cílem celé akce je, kromě samotného úklidu přírody, i podpora a využití potenciálu a příprava plánu, který zakotvuje zásady strategie „nulového odpadu“, a nastartování změny v řízení odpadového hospodářství.

 

Křížem krážem Tichým oceánem za plasty

Počátkem září začala kromě zaoceánských parníků křižovat vody největšího oceánu na světě i unikátní loď. Čím je tak unikátní? Jejím úkolem je sbírat plastový odpad z mořské hladiny.

Jedná se o úspěšně zrealizovaný nápad 24letého Boyana Slata z Nizozemska, který během svého potápění v mládí usoudil, že odpadu je v oceánu pomalu větší množství než ryb.
Ptáte se, jak takový systém vypadá a hlavně jak funguje?

 

Úkolem této 600 metrů dlouhé plovoucí hráze je sbírat plastový odpad z mořské hladiny. (Zdroj: The Ocean Cleanup, www.youtube.com)

 

Jedná se o 600 metrů dlouhou plovoucí hráz, na níž je upevněna zespodu přepážka sahající až do tří metrů pod hladinu oceánu. Působením větrů, mořských proudů a vln se systém automaticky zformuje do písmene U a pohybuje se rychleji než samotný plastový odpad. Jakmile senzory ohlásí, že je záhyb plný odpadu, připluje přivolaná loď a nahromaděné plasty odveze na pevninu k recyklaci. Jednoduché a přitom tak účinné, že?
ZAJÍMAVOST

Velká pacifická skládka se nachází v Tichém oceánu, zhruba mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy. Na ploše čtyřikrát větší než Německo jsou nahromaděné plastové odpadky různého druhu. Podle vědeckých odhadů zde pluje na 1,8 bilionu kusů plastu.

Pražská zoo zpracovává kompostovatelné nádobí

Kdo jiný může jít ekologickým příkladem než zoologická zahrada? Toto si s největší pravděpodobností řekli i v pražské zoo a vydali se vstříc unikátnímu projektu, který zatím nemá ve světě zoologických zahrad obdoby.

Pracovníci Zoo Praha postupně nahradili veškeré plastové nádobí zcela kompostovatelným bioplastem z rostlinného škrobu.
Toto nádobí je posléze nejen kompostováno, ale výsledný materiál je nadále možné zužitkovat pro potřeby zahrady na substrát.

Pražská zoo se tak stala první z českých zahrad, kde byla zavedena linka na zpracování kompostovatelného odpadu.

 

zoo_praha_kompostovatelny_bioplast_brcka_kelimky_pribory_tacky_ekonovinky_rijen_2018

Pracovníci Zoo Praha postupně nahradili veškeré plastové nádobí kompostovatelným bioplastem z rostlinného škrobu. (Zdroj: Petr Hamerník, www.zoopraha.cz)

 

Co zní složitě, je ve svém principu poměrně jednoduché. Svezený kompostovatelný odpad (kelímky, tácky, příbory či brčka) je ručně roztříděn, rozdrcen a nakonec vsypán společně s biologickým gastroodpadem (převážně zbytky z očištěné zeleniny) do kompostéru, kde se při teplotě kolem 60 °C rozloží ve výsledný substrát.
Nastavení souborů cookie

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Vaše důvěra, pro nás moc znamená, děkujeme. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“. Na stejném odkazu můžete Vaši volbu kdykoli upravit (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů najdete v Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.