25.01.2019
ReTřídění

Jak se odpad třídí a recykluje v indickém Dharáví?

Víte, že v Asii existuje místo, o kterém prý jednou princ Charles prohlásil, že je vzorem pro to, čemu dnes říkáme „trvalá udržitelnost“?
Pojďme se letem světem podívat do čtvrti, kterou proslavil filmový trhák „Milionář z chatrče“, a zjistit, jaké jsou stinné stránky jednoho z nejlidnatějších míst na světě.

Vítejte v Bombaji

Bombaj, hlavní město indické ekonomiky, jedno z nejhustěji zalidněných míst světa. Podle serveru mapsofworld.com je Bombaj 4. nejlidnatější město na planetě s více než 20 miliony obyvatel (data k roku 2016).

V tomhle doslova lidském úlu je jednou z „pláství“ městská čtvrť – tedy spíše slum, který se do širšího povědomí dostal díky filmové hitovce Dannyho Boyla „Milionář z chatrče“.
Moderní pohádka o tom, jak cílevědomý houževnatý chlapec ke štěstí v televizní soutěži přišel, ukázala mainstreamovému publiku rozlehlé slumy a zprostředkovaně (a samozřejmě s patřičnou filmovou stylizací) i život v nich.

Milionář z recyklované chatrče

Dharáví je druhým nejstarším slumem v celé Asii, vznikl kolem roku 1840, průměrná hustota osídlení obyvateli je 600 tisíc na km². Čtvrť Dharáví je jedním z 60 slumů, které se v Bombaj nacházejí.
Celá čtvrť je slepená z maličkých domků a chatrčí, z nichž většina má jen jednu místnost. Hygienické podmínky jsou pro našince spíš nepředstavitelné – jedna toaleta připadá na 1 500 obyvatel, kanalizace zde neexistuje.
Přesto se zde podle obyvatel čtvrti nežije na místní poměry špatně.
Při takové hustotě populace není překvapením, že jednou z nejvíce problematických otázek je ta týkající se odpadu.

 

Čtvrť Dharáví je slepená z maličkých domků a chatrčí, z nichž většina má jen jednu místnost. (Zdroj: Pixabay.com)

 

Nakládání s odpadem je v Indii tradičně považováno za sociální tabu, vychází to z tradičního hinduistického kastovního systému, kdy se péče o odpad nechávala té nejslabší a nejchudší sociální vrstvě.
Dodnes zde je toto sociální zakořenění patrné a nakládání s odpadem dopadá tak, že se ho každý chce rychle zbavit.
Svoz odpadu tam nefunguje, leží ladem, kam se podíváš: na ulicích, v moři, kolem domů.

ZAJÍMAVOST

Sběr odpadu, jakož i další práce považované podle tradiční indické společnosti za nečisté či podřadné (jako je např. zpopelňování mrtvých, čištění stok, porodní asistence a další fyzicky náročné práce), patří podle indického kastovního systému tzv. „nedotknutelným“ (nedotýkatelným).
Jedná se o specifický, marginalizovaný segment, který stojí zcela mimo hlavní 4 tzv. varny – společenské stavy ustanovené v kastovním systému, který existuje cca od doby kolem roku 1500 př. n. l.). Podle hinduistických pravidel a tradic je narození do „nedotknutelných“ odplatou za hříchy z minulých životů.
Proti tomuto tradičnímu jevu nedotknutelnosti bojoval jako jeden z prvních Mahátma Gándhí.
Dodnes se tímto zakořeněným sociálním problémem zabývají mezinárodní i lokální humanitární a lidskoprávní organizace.

Co se s tímhle „nadělením“ poházeným všude kolem děje dál, ptáte se?
Teď přichází na scénu právě dharávští obyvatelé, tedy na 120 tisíc sběračů odpadu, kteří vytřídí z vyhozeného odpadu vše, co může ještě dále posloužit.

Koloběh recyklace a „Do It Yourself“ (DIY) v Dharáví

Dharáví je druhým největším výrobcem kožených výrobků v Indii, nicméně největší obrat zde tvoří právě obchodování s vytříděným odpadem a jeho zpracováním.
Sběrači odpad prodávají za pár rupií dharavským zpracovatelům. Ti využijí vše, co se dá.

Přednostně pak zpracovávají plastový odpad: ten důkladně přebírají a rozdělují na příslušné hromady dle druhů plastů.
Z těchto roztříděných hromad je dharávští recyklátoři taví a následně suší a drtí na drobné částečky.
Vše samozřejmě pomocí strojů a „udělátek“ vlastní výroby. Ano, tímto způsobem vzniká v tomto slumu druhotná surovina.

Kovy a elektroodpad se rozebírají na dále využitelné části. Podle hrubých odhadů se takto recykluje až na 80 % bombajského odpadu.

ZAJÍMAVOST

Mimochodem, zajímavě problém s odpadem vyřešili i na Tchaj-wanu, dříve přezdívaném „ostrov odpadků“. Jak, zjistíte v článku Tchajwanská cesta ze dna na špičku v recyklaci.

Inspirace i odstrašující případ

Zdá se, že bez armády anonymních sběračů a recyklátorů odpadu by se milionová Bombaj zanedlouho utopila ve svém vlastním odpadu.
Bohužel pracovní podmínky a postavení tamních „odpadářů“ nejsou zdaleka ideální. Ač si místní politické autority dobře uvědomují jejich důležitost, v návaznosti na propojení na tradiční kastovní systém jsou zde tito lidé v jakési šedé zóně.

Oficiálně neexistují zákony, které by chránily základní lidská práva a zlepšily podmínky těm, kteří de facto papírově neexistují – na tom se shodují organizace, které se touto otázkou dlouhodobě zabývají.

Velkou část sběračů pak tvoří ženy a děti, nejslabší společenské články, které žijí a pracují v otřesných podmínkách. Často se navíc stávají terčem policie, jelikož nemají průkazy totožnosti.

 

Velkou část sběračů pak tvoří ženy a děti, nejslabší společenské články, které žijí a pracují v otřesných podmínkách. (Zdroj: Pixabay.com)

 

Ačkoli je tedy Dharáví neskutečný ekonomický generátor, který na jednu stranu ukazuje jistou formu soběstačné udržitelnosti v praxi (jak kdysi prý poznamenal výše zmíněný princ Charles), na stranu druhou je díky složitým socio-politickým podmínkám nepříjemnou připomínkou odvrácené strany Asie – od pracovních po hygienické podmínky.

Možná, že nám podobné příběhy ze světa můžou připomenout, že třídění odpadu má smysl. A možná bychom o to víc měli umět ocenit, že jsou u nás barevné nádoby na tříděný odpad vzdálené průměrně pouhých 92 metrů a nemusíme se tak topit v odpadcích!
Navíc se jedná o veřejně dostupnou síť kontejnerů a kdokoli do ní může kdykoli svůj odpad pohodlně vytřídit!

Věřte tomu, má to smysl!

Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
štítky
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
Třídění plastových, papírových, kombinovaných, bio a dalších druhů sáčků – jak na to?
28.01.2019
Jak třídit kuchyňský a motorový olej a jedlé tuky? Posviťme si na mazanější téma...
31.01.2019
Jídlo a pití na cesty bez jednorázových propriet
15.02.2019
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Třídění plastových, papírových, kombinovaných, bio a dalších druhů s...
25.01.2019
Jak třídit kuchyňský a motorový olej a jedlé tuky? Posviťme si na mazaně...
25.01.2019
Jídlo a pití na cesty bez jednorázových propriet
25.01.2019
Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.