Zdroj: Samosebou.cz

Encyklopedie plastů: Polyestery (PES)

Není vlákno jako vlákno! V seriálu Plastivěda nebudeme psát o bavlně, která je nejpoužívanějším textilním vláknem na světě, zaměříme se na druhé místo. To patří polyesteru – skupině hojně používaných syntetických polyesterových vláken označovaných zkratkou PES. Co jsou zač? Z čeho se syntetická polyesterová vlákna vyrábějí, jaké mají vlastnosti a kde se využívají? To prozradí nový díl Plastivědy!

Mezinárodní zkratka PES se používá k označení skupiny polymerů s esterovou funkční skupinou – tzv. polyesterů.
Tato skupina syntetických výrobků zahrnuje textilní vlákna vyrobená z tzv. polyetylentereftalátu (PET), polybutylentereftalátu (PBT), polyetylennaftalátu (PEN) a z polytrimetylentereftalátu (PTT). Tato vlákna se využívají primárně v textilním průmyslu.

Dobré vědět

Od roku 1830 je známý přírodní polyester, syntetický polyester byl poprvé použit jako impregnační materiál v 1. světové válce. Syntetické polyesterové vlákno bylo vynalezeno v roce 1941 v Anglii, od roku 1947 se vyrábí průmyslově.
V západních zemích je produkce syntetického polyesteru v posledních 30 letech na ústupu, největšími producenty jsou v současné době Čína a Indie.

Z čeho a jak se polyesterová vlákna vyrábějí?

Základní surovinou pro výrobu polyesterů je ropa – z tohoto primárního zdroje se získává tzv. dimetyltereftalát a glykol. Díky procesu tzv. polykondenzace těchto sloučenin vzniká tzv. polyetylentereftalát.

Pojem polyesterová vlákna bývá nejčastěji spojován právě s PET, ze kterého je značné množství těchto vláken vyrobeno. Může se jednat o výrobky z primárního PET nebo z recyklátu PET.

Dobré vědět

Co je polykondenzace?
Jedná se o reakci syntetických makromolekulárních látek, při které postupně kondenzují monomery a oligomery a vznikají tak polykondenzáty. V této stupňovité polymeraci vzniknou postupně z monomerů polymery. Tento proces se používá nejen k výrobě polyesterů, ale také např. fenoplastů (bakelit), silikonů, polyamidů nebo třeba silonu.

Z hlediska chemického složení tvoří u polyesterů nejméně 85 % této lineární makromolekuly ester, který je získán právě díky polykondenzaci.

Produktem vyrobeným z polyesterových vláken může být:

  • hedvábí;
  • kabílek z polyesterových filamentů, který je určen k dalšímu zpracování (např. v přádelnách dlouhých vláken, kde se kombinuje jinými vlákny);
  • střiž, kdy jsou přizpůsobena délkou a jinými vlastnostmi vláknům, se kterými jsou spřádána. 

Z polyesterů se vyrábějí například umělá vlákna, která se využívají primárně v textilním průmyslu. (Zdroj: Pixabay.com)

Základní dělení, vlastnosti a použití modifikovaných polyesterů (PES)

Z hlediska vlastností vynikají polyesterová vlákna světlostálostí, odolností vůči povětrnostním vlivům a působení mikroorganismů nebo nízkou navlhavostí (rychleschnoucí materiály).

Právě pro jejich vlastnosti se mohou aplikovat téměř ve všech textilních produktech, jejich vlastnosti lze navíc ovlivňovat dle potřeby mechanickým a chemickým zpracováním – modifikací.

Může tak být ovlivněna např. srážlivost vláken, žmolkovitost, hořlavost apod.

Přimícháním vláken s odlišným stupněm tvarování a protažení zase ovlivňuje vzhled syntetického hedvábí.

Užitné vlastnosti přírodních vláken lze dosáhnout právě mísením se syntetickým polyesterem (např. mikrovlákno může dosáhnout jen ¼ tloušťky průměrného vlákna vyrobeného z přírodní bavlny). Kombinované tkaniny se méně mačkají, jsou pevnější, lehčí a odolnější.

Polyestery – polyetylennaftalát (PEN)

Vlákna dosahují vysoké pevnosti v tahu, vyrábějí se polykondenzací etylenglykolu a dikarbonové kyseliny naftalinu. Pro pevnost v tahu se často používají k výrobě technických textilií, jako jsou výztuže pneumatik či geotextilie.

Polyestery – polyetylentereftalát (PET)

Existuje celá řada modifikací, které se liší způsobem výroby, jež má vliv na vlastnosti materiálu, a tedy i na jeho využití – např.:

  • antistatická vlákna – ochranné oděvy, podlahové krytiny;
  • dutá vlákna – výplň spacáků, lůžkovin, kdy je velkou výhodou pratelnost;
  • mikrovlákna – bytové a sportovní textilie;
  • tavitelná vlákna – netkané textilie určené např. pro filtraci či hygienu;
  • vlákna se sníženou vznětlivostí – bytové textilie jako záclony, závěsy či koberce;
  • vlákna s vysokou pevností – dopravní a bezpečnostní pásy, lana a sítě, klínové řemeny atd.

Polyestery – polybutylentereftalát (PBT)

Vlastnostmi se blíží vláknům z elastanu. Vznikají polykondenzací butandiolu (1.4) a kyseliny tereftalové. Filamenty (vlákna) jsou často opřádána bavlnou, příp. viskózou. Často se používají k výrobě módních sportovních oděvů, punčoch apod.
Vlákna se označují také jako 4GT filamenty.

Polyestery – polytrimetylentereftalát (PTT)

Mezi charakteristické vlastnosti těchto vláken patří vysoká elasticita s opakováním pružnosti, hebkost na omak. Vlákna se používají k výrobě lehkých sportovních oděvů, plavek či vlasových přízí určených např. k výrobě koberců. Vlákna se označují také jako 3GT filamenty.
Střiž slouží k výrobě netkaných textilií pro technické účely.

Polyesterová vlákna bývají ve světě označena různými obchodními názvy, např. v ČR je to Tesil, na Slovensku Slotera, v Anglii Terylene, v USA Dacron apod.

Z hlediska životního prostředí jsou problematické tzv. mikroplasty, které se uvolňují při námaze polyesterových vláken (např. při praní).

Dobré vědět

Zkratka PES označuje také amorfní plast tzv. polyétersulfon, který oplývá dobrými elektricko-izolačními schopnostmi, mechanickou pevností a odolností vůči vysokoenergetickému záření. Kromě toho je odolný vůči působení chemikálií a je vysoce ohnivzdorný. Pro své vlastnosti je dobře opracovatelný – lze do něj dobře vrtat, řezat a je ohebný. Spolu s příměsí vláken skelné vaty dochází ke zpevnění materiálu, zejména dojde ke zvýšení jeho tuhosti, odolnosti vůči působení chemických látek a tvarové stálosti.
Pro své vlastnosti se využívá zejména jako konstrukční součásti odolné vysokému zatížení – např. v leteckém, automobilovém a optickém průmyslu nebo ve světelné technice.

O čem je seriál Plastivěda? To prozradí úvodní díl Plastivědy, který se věnuje obecným informacím o plastech. A samosebou si nenechte ujít ani další díly Plastivědy!

Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.