Zdroj: Samosebou.cz

Co mají společného písek, mafie a třídění skla?

11.09.2018

Končí doba letních dovolených a vy jistě vzpomínáte na to báječné poležení na písečné pláži u moře, které nám Země v dovolenkových destinacích nabízí. Podíváte-li se navíc na zeměkouli z vesmíru, jistě vám neunikne obrovská plocha vyprahlých pouští, které jsou také plné písku. Při takovém pohledu by vás asi ani nenapadlo, že by mohl písek dojít. A už vůbec by vás asi nenapadlo spojovat s pískem kriminální činnost a mafii? Jenže ono není zrnko jako zrnko. Pojďme si ta zrnka prazvláštního propojení – písku, kriminality a mafie a třídění skla – přiblížit.

Každodenní rutina postavená z písku

Ráno si vyčistíte zuby, dáte si skleničku džusu, mrknete na nové e-maily v mobilním telefonu a vyrazíte autem do práce. Běžná rutina. Všechny tyto činnosti však mají společného jmenovatele – písek. Ano, čtete správně.
Písek se přidává nejen do zubních past či kosmetiky, používá se totiž mimo jiné i při výrobě potravinářských výrobků, skla, asfaltu či telefonních displejů. I ona sklenička, ze které jste ráno pili, je ze skla, a pokud cestujete autem i MHD, i tam je použito nemálo skleněných prvků…
Na jeden materiál poměrně slušný záběr, že?

Není tedy divu, že stejně jako stoupá poptávka společnosti po zboží a službách, stoupá ruku v ruce i spotřeba písku.
Při pohledu na pouště pokrývající obrovskou část planety člověka napadne, že se vlastně nic neděje, vždyť jsou ho po světě nevyužité haldy. Opak je pravdou. Písku začíná být alarmující nedostatek!

Spotřeba písku raketově roste

Pascal Peduzzi z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) již delší dobu varuje, že písek je surovinou, které je méně, než se naoko zdá.
Současnou spotřebu Peduzzi a jeho kolegové odhadují na 50 miliard tun ročně, tedy 18 kilogramů na každého obyvatele Země.

DOBRÉ VĚDĚT

Spotřeba písku se za posledních 20 let ztrojnásobila. Pro vaši lepší představu přiblížíme, že na stavbu jednoho rodinného domu je zapotřebí zhruba 200 tun písku, tj. pro lepší představu cca 14 naplněných Tater 815 T2 E2 6X6 SC (ano, to je ten základní model). To už je slušná suma, že?

Písek – nad zlato, aneb není zrnko jako zrnko

Nedostatek „lukrativního“ písku tak vede k hledání možností, jak situaci vyřešit. Nabízí se logické řešení, které asi napadne většinu z nás – využít písek z pouště.
Tato varianta se však jeví jako nemožná. Písek z pouště je totiž pro výrobu betonu nevhodný, protože jsou jeho zrnka větrem natolik ohlazená a obroušená, že se „nezachytávají“ a nedrží tak pohromadě.

ZAJÍMAVOST

Písek je směsí drobných kamínků různého původu a rozdělujeme ho na různé druhy. Hustota písku závisí na vlhkosti, která je v něm přítomná. Dělí se podle velikosti zrnek a největší užití má ve stavebnictví, sklářství a slévárenství.
Stavební písky se dělí na jemný kopaný písek (do omítek), šterkopísek, hrubší říční písek a písek tříděný a zásypový (to je ten nejhrubší, který je vhodný k zasypání výkopů apod., ovšem nejde přidávat jako příměs do malty ani betonu).
Z technických písků známe slévárenský a křemičitý, který slouží k výrobě skla.

Zajímavostí tak jistě je, že ačkoliv se v současnosti staví v Emirátech uprostřed pouští nové kolosální budovy, písek pro jejich stavbu se dováží z jiných oblastí. Pokud toto není paradox, tak již zřejmě nic.

Dopad na ekosystémy

Odkud se tedy písek bere? Písek se v dnešní době těží z mořského dna, jezer či řek. Člověk nemusí být zrovna expert na ekologii a životní prostředí, aby mu došlo, že dlouhodobá těžba písku má nenávratný dopad na ekosystém a přírodu. Prohlubující se koryta řek, erodující pobřeží či mizející mořská fauna jsou jen některé z důsledků těžby písku.

Nabídka, která se neodmítá…

U písku platí to samé, jako obvykle platí u jiného nedostatkového zboží: kde je něčeho nedostatek, nastupuje organizovaný zločin.

Zřejmě nepřekvapí, že největším vývozcem písku je dle statistik USA, největším dovozcem pak Singapur.
Vzhledem k nedostatku zakázalo mnoho zemí v jihovýchodní Asii vývoz této cenné suroviny. Pravděpodobně vás tak nepřekvapí, že se s pískem nadále – nezákonně – obchoduje! „Písečná mafie“ řádí hlavně v Indii, kde se řadí mezi zločinecké skupiny organizovaného zločinu, které sahají i k násilí.

Řešení písečné krize

Ač to zatím není pro obyčejného smrtelníka příliš znát, krize se prohlubuje a odborníci z celé planety se snaží vymyslet řešení. Stále více se řeší možnost využití pouštního písku a dle posledních výzkumů je vše na dobré cestě. Držíme vědcům a technologům palce!

Jak může pomoci při řešení krize každý z nás?

Je to jednodušší, než si myslíte! Předcházet nedostatku přírodních zdrojů, v tomto případě písečné krizi, můžeme pomoci tříděním skla! Nevěříte, že to může být tak jednoduché?

Díky třídění skla můžeme totiž při výrobě nového skla nahradit až 65 % sklářských písků! Myslete na to tedy při dalším spořádaném jogurtu či vypitém pivu. Sklo do koše nepatří! Navíc sklo můžeme recyklovat donekonečna a to je chvályhodná vlastnost, kterou bychom měli umět zúročit v náš prospěch.

Není koš jako koš

Zdroj: Samosebou.cz

V ČR běží kampaň na podporu třídění skla v ČR.
Můžete se tak dozvědět spoustu zajímavostí, tak na to mrkněte:

statistika_sklo_sklarsky_pisek_balon_plejtvak

Zdroj: Samosebou.cz

Za povšimnutí stojí i údaje o třídění skla za rok 2017.

statistika_sklo_sklarsky_pisek_trideni_cesko_kontejner_tridit

Zdroj: Samosebou.cz

Podtrženo, sečteno: třídit sklo je důležité, skla stále končí velké množství ve směsném odpadu. A čím více skla vytřídíme, tím více ušetříme zdrojů i energie. Třiďte odpad, má to smysl!