EKONOVINKY ZE SVĚTA
DUBEN 2019

Budeme jezdit na palivo z polypropylenu?

Plastový odpad, tedy hlavně jeho zpracování, je jedna z největších výzev současnosti. Naše životní prostředí je každoročně vystaveno přibližně 300 milionům tun plastů, které jsou na Zemi vyprodukovány.

Vědci z americké univerzity Purdue nyní zveřejnili výsledky svého výzkumu, které říkají, že by velká část z této celosvětové produkce plastového odpadu mohla být přeměnitelná na palivo podobné benzínu nebo naftě.

Chemici totiž vymysleli způsob, jak polypropylenový odpad, který z celkové sumy plastů tvoří cca čtvrtinu, přeměnit na palivo.

Samozřejmě by bylo nejlepší plastový odpad neprodukovat vůbec, případně jeho výrobu alespoň omezit (mnohé státy se o to již snaží) a chránit přírodu, zejména pak oceány, které si s ním prakticky neumějí poradit. A tak právě tento nápad amerických vědců by mohl hodně pomoci.

Na čerpací stanice by se brzy mohlo dostat palivo vyrobené z plastového odpadu. (Zdroj: Pixabay.com)

Faerské ostrovy čeká dvoudenní údržba

Kdo si koupil letenku na Faerské ostrovy, měl by zkontrolovat datum, aby nebyl zklamán. Ve dnech 26. a 27. dubna totiž budou všechna místa, kvůli kterým se na tyto úžasné ostrovy jezdí, veřejnosti uzavřena.

Důvod je ale velmi pozitivní – k příležitosti oslav Dne Země (22. 4.) zde bude probíhat „generální úklid“ a údržba. A nejen tak ledajaká, budou ji totiž provádět dobrovolníci ze všech koutů světa.

Představitelé Faerských ostrovů připravili pro prvních 100 registrovaných dobrovolníků letenky, ubytování u místních obyvatel a stravu zdarma.

Krása Faerských ostrovů je dechberoucí, péči v podobě generálního úklidu na Den Země si rozhodně zaslouží. (Zdroj: Pixabay.com)

Držíme palce, ať jde práce od ruky a Faerské ostrovy jsou díky všem dobrým lidem ještě krásnější turistickou destinací!

Nezletilí studenti za školou… se snaží pomoci životnímu prostředí!

Přístup k životnímu prostředí, jakož i třídění odpadu a jeho recyklace je stav mysli. A uvědomění není závislé na věku. To dokazují ještě nezletilí studenti, kteří se rozhodli upozornit na nečinnost dospělých.

Vše začalo ve Švédsku, kde Greta Thunberg (ve svých 15 letech!) stávkovala místo školy před parlamentem a požadovala po vládě snížení emisí skleníkových plynů.

Jak to tak bývá, někdy i bláznivé činy mohou překvapit – Gretu začalo sledovat více a více studentů a její původně bezvýznamná a pro někoho možná i směšná „Školní stávka za klima“ přerostla v hnutí s mezinárodním přesahem.

Studenti na celém světě vycházejí po vzoru Grety do ulic a upozorňují i na další ekologické hrozby, nutnost ochrany životního prostředí a dodržování klimatických úmluv, které mají zpomalit globální oteplování.

Například v sousedním Německu požadovaly tisíce mladých studentů co nejdřívější zastavení těžby uhlí. Greta byla za svůj aktivismus mimo jiné 14. 3. 2019 nominována na Nobelovu cenu míru!

Greta Thunberg – dívka, která hýbe světem a za iniciativu, která dala základ projektu Školní stávka za klima, je nominována na Nobelovu cenu za mír. (Zdroj: etc.se)

Spojení mezinárodních sil by mohla být jedna z těch mála možných cest. Je třeba si uvědomit, že to jsou totiž právě mladí lidé a děti, kdo na Zemi budou muset žít v podmínkách takových, jaké je nyní tvoříme.
A protože dle vědců zbývá na zásadní změnu necelých 12 let, není čas čekat!