16.07.2018
ReTřídění

Ekonovinky ze světa
červenec 2018

Letem světem podle toho, co nás ze světa ekologie a třídění odpadu zaujalo ve světových médiích. V červenci spolu vystoupáme na vrcholek Mount Everestu, ze kterého je dnes spíše smutný pohled, a podíváme se blíže na souboj papírových a plastových tašek. Na závěr se, jako už poněkolikáté, vrátíme do Indonésie, kterou možná zachrání od zamoření plastem mořské řasy.

 

Nejvýše položená skládka světa?
Mount Everest je legenda. Nejvyšší vrchol světa, ležící na území Nepálu, symbolizuje nepokořitelnost a nebezpečnost. Bohužel se v moderní době žádný kout světa neskryje před turistikou, a tak i tento tajemný vrchol himálajského pohoří poznal, co s sebou turista přináší. Jsou to především odpadky.

Nejen podle francouzské tiskové agentury je pohled na cestu na vrchol tristní. Lemují ji plasty a jiné obaly od jídla, opuštěné spací pytle, horolezecké propriety a jiné doklady o stanování horolezeckých turistů. Nepál se přitom snaží regulovat počet turistů vysokými vstupními částkami. I tak je ale návštěva „Střechy světa“, jak se Himálaji přezdívá, lákadlem, za které mnozí velmi rádi zaplatí.

 

Obtížný výstup na Mount Everest (ilustrační fotografie).

 

V takové výšce se totiž díky nízkým teplotám odpad nerozkládá. To se týká také biologického odpadu, a tak dalším problémem jsou výkaly tisíců turistů, kteří Himálaj již navštívili.

Znečištění má nejdrtivější dopad na kvalitu místní vody. Někteří už mluví o ekologické katastrofě.

Nepál se snaží bojovat podle dostupných možností – odpad sbírají šerpové a bioodpad likviduje bioplynová stanice. Ani to ale bohužel nestačí a je třeba hledat komplexnější řešení.

ČÍSLA Z HIMÁLAJE
  • Každý rok přibude na Mount Everestu 12 tun výkalů.
  • Za vstup na Mount Everest můžete zaplatit až 2 miliony korun.
  • Na vodě z himálajských ledovců je závislých přes 1 miliardu obyvatel Asie.

 

Souboj titánů – papírový, nebo plastový sáček?
Poslední velká debata ve Velké Británii ohledně používání plastových sáčků v supermarketech měla nečekaný vývoj. Ačkoliv se většinou tyto plastové obaly staví do negativní pozice, výjimečně se objevil i jejich obhájce. Divíte se?

Ano, zpráva komise působící pod vládou Velké Británie (Environment Agency) zveřejnila zprávu, podle které mají papírové sáčky horší dopad na životní prostředí než plastové.

 

Nákupy v Morrisons´se už bez papírových sáčků neobejdou. Zdroj: Mikael Buck/Morrisons.

 

Podle britské environmentální agentury The Environment Agency zatěžují papírové sáčky od momentu své výroby až po vyhození přírodu méně jen v případě, že je použijete vícekrát než ty plastové.

Jedním z důvodů celé diskuze bylo rozhodnutí obchodního řetězce Morrisons’ přejít k papírovým sáčkům na ovoce a na zeleninu. Majitelé obchodu ale trvají na svém, údajně všechna pro a proti zvážili a věří, že po vyhození papírového sáčku do komunálního odpadu je jeho rozložení snazší než u plastu. Tento fakt a přání zákazníků údajně rozhodly.

Jak dlouho se rozkládá papírový versus plastový sáček?
  • Igelitový sáček se rozkládá okolo 25 let.
  • Papírový sáček okolo půl roku.

 

Mořská řasa nejen na talíři
Indonésie je země s milionem příběhů. Ať už jste navštívili Bali, nebo se zajímáte obecně o asijské reálie, tak asi víte, že v Indonésii si přijde na své každý. Zemi ale, stejně jako celý region, trápí silné znečištění odpadky. A to jak v případě moří, tak ve vnitrozemí. Lidé stále nejsou zvyklí třídit odpad a stát jim nevychází moc vstříc.

Právě teď ale indonéská vláda hledá co nejrychlejší řešení, jak vyřešit obrovské znečištění svých ostrovů a moří, a rozhodla se investovat do biologicky rozložitelného plastu.

Ten chce vyrábět z mořských řas, jichž je největším světovým producentem hned po Číně.

 

Indonéské naděje se upínají na mořské řasy. Zdroj: www.theguardian.com

 

Největším argumentem pro použití mořských řas je fakt, že při jejich pěstování nedochází k přehnojování polí jako v případě kukuřice, která je oblíbenou surovinou pro výrobu bioplastu. Řasy jsou také pro kultivaci velmi levné.

Vše je zatím v počátcích plánování, důležité je celý technologický proces především doladit. Otázkou ale je, zda takový byznys mořím spíše neuškodí, než aby jim ulevil. Vše ukáže až čas.

Čísla o Indonésii
  • Indonésie čítá přes 17 000 ostrovů.
  • Na ostrovech žije okolo 250 000 000 obyvatel.
  • Indonésie má v plánu snížit objem plastu v mořích až o 70 % do roku 2025.
Share on FacebookTweet about this on TwitterPin on PinterestEmail to someone
štítky
Další z této kategorie
Všechny související
Řecké „báje“ o třídění odpadu, aneb čeho si všímá Evropská unie,...
16.07.2018
Týden pokusů – kolik odpadu za sebou za týden necháme?
16.07.2018
Jak řeší nakládání s prázdnými spreji čeští sprejeři?
16.07.2018
Nastavení souborů cookie

Jménem společnosti EKO-KOM, a.s. vás chceme požádat o souhlas s používáním souborů cookies pro účely výkonu, sociálních médií a reklamy. Sociální média a reklamní soubory cookie třetích stran používáme k tomu, abychom vám mohli nabízet funkce sociálních médií a přizpůsobenou reklamu. Další informace nebo doplnění nastavení získáte kliknutím na tlačítko „Více informací“ nebo otevřením nabídky „Nastavení cookies“ v dolní části webové stránky. Podrobnější informace o souborech cookie a zpracování vašich osobních údajů najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookie. Souhlasíte s používáním souborů cookie a zpracováním souvisejících osobních údajů?

Nastavení si můžete kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení souborů cookie“ v dolní části stránky.