Zdroj: Samosebou.cz

Ekonovinky ze světa
červenec 2018

Letem světem podle toho, co nás ze světa ekologie a třídění odpadu zaujalo ve světových médiích. V červenci spolu vystoupáme na vrcholek Mount Everestu, ze kterého je dnes spíše smutný pohled, a podíváme se blíže na souboj papírových a plastových tašek. Na závěr se, jako už poněkolikáté, vrátíme do Indonésie, kterou možná zachrání od zamoření plastem mořské řasy.

Nejvýše položená skládka světa?

Mount Everest je legenda. Nejvyšší vrchol světa, ležící na území Nepálu, symbolizuje nepokořitelnost a nebezpečnost. Bohužel se v moderní době žádný kout světa neskryje před turistikou, a tak i tento tajemný vrchol himálajského pohoří poznal, co s sebou turista přináší. Jsou to především odpadky.

Nejen podle francouzské tiskové agentury je pohled na cestu na vrchol tristní. Lemují ji plasty a jiné obaly od jídla, opuštěné spací pytle, horolezecké propriety a jiné doklady o stanování horolezeckých turistů. Nepál se přitom snaží regulovat počet turistů vysokými vstupními částkami. I tak je ale návštěva „Střechy světa“, jak se Himálaji přezdívá, lákadlem, za které mnozí velmi rádi zaplatí.

 

ekonovinky_everest_trideni

Obtížný výstup na Mount Everest (Zdroj: Pixabay.com).

 

V takové výšce se totiž díky nízkým teplotám odpad nerozkládá. To se týká také biologického odpadu, a tak dalším problémem jsou výkaly tisíců turistů, kteří Himálaj již navštívili.

Znečištění má nejdrtivější dopad na kvalitu místní vody. Někteří už mluví o ekologické katastrofě.

Nepál se snaží bojovat podle dostupných možností – odpad sbírají šerpové a bioodpad likviduje bioplynová stanice. Ani to ale bohužel nestačí a je třeba hledat komplexnější řešení.

ČÍSLA Z HIMÁLAJE
  • Každý rok přibude na Mount Everestu 12 tun výkalů;
  • za vstup na Mount Everest můžete zaplatit až 2 miliony korun;
  • na vodě z himálajských ledovců je závislých přes 1 miliardu obyvatel Asie.
 

Souboj titánů – papírový, nebo plastový sáček?

Poslední velká debata ve Velké Británii ohledně používání plastových sáčků v supermarketech měla nečekaný vývoj. Ačkoliv se většinou tyto plastové obaly staví do negativní pozice, výjimečně se objevil i jejich obhájce. Divíte se?

Ano, zpráva komise působící pod vládou Velké Británie (Environment Agency) zveřejnila zprávu, podle které mají papírové sáčky horší dopad na životní prostředí než plastové.

 

ekonovinky_morrisons_nakup_papirovy_sacek

Nákupy v Morrisons´se už bez papírových sáčků neobejdou (Zdroj: Mikael Buck/Morrisons).

 

Podle britské environmentální agentury The Environment Agency zatěžují papírové sáčky od momentu své výroby až po vyhození přírodu méně jen v případě, že je použijete vícekrát než ty plastové.

Jedním z důvodů celé diskuze bylo rozhodnutí obchodního řetězce Morrisons’ přejít k papírovým sáčkům na ovoce a na zeleninu. Majitelé obchodu ale trvají na svém, údajně všechna pro a proti zvážili a věří, že po vyhození papírového sáčku do komunálního odpadu je jeho rozložení snazší než u plastu. Tento fakt a přání zákazníků údajně rozhodly.

Jak dlouho se rozkládá papírový versus plastový sáček?
  • Igelitový sáček se rozkládá okolo 25 let;
  • papírový sáček okolo půl roku.
 

Mořská řasa nejen na talíři

Indonésie je země s milionem příběhů. Ať už jste navštívili Bali, nebo se zajímáte obecně o asijské reálie, tak asi víte, že v Indonésii si přijde na své každý. Zemi ale, stejně jako celý region, trápí silné znečištění odpadky. A to jak v případě moří, tak ve vnitrozemí. Lidé stále nejsou zvyklí třídit odpad a stát jim nevychází moc vstříc.

Právě teď ale indonéská vláda hledá co nejrychlejší řešení, jak vyřešit obrovské znečištění svých ostrovů a moří, a rozhodla se investovat do biologicky rozložitelného plastu.

Ten chce vyrábět z mořských řas, jichž je největším světovým producentem hned po Číně.

 

ekonovinky_indonesie_rasy_trideni

Indonéské naděje se upínají na mořské řasy (Zdroj: www.theguardian.com).

 

Největším argumentem pro použití mořských řas je fakt, že při jejich pěstování nedochází k přehnojování polí jako v případě kukuřice, která je oblíbenou surovinou pro výrobu bioplastu. Řasy jsou také pro kultivaci velmi levné.

Vše je zatím v počátcích plánování, důležité je celý technologický proces především doladit. Otázkou ale je, zda takový byznys mořím spíše neuškodí, než aby jim ulevil. Vše ukáže až čas.

Čísla o Indonésii
  • Indonésie čítá přes 17 000 ostrovů;
  • na ostrovech žije okolo 250 000 000 obyvatel;
  • Indonésie má v plánu snížit objem plastu v mořích až o 70 % do roku 2025.
Nastavení souborů cookie

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Vaše důvěra, pro nás moc znamená, děkujeme. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“. Na stejném odkazu můžete Vaši volbu kdykoli upravit (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů najdete v Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.