Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR v roce 2024

Kovové obaly nejsou jen plechovky od nápojů – patří sem i konzervy od masa, polévek, paštik, rybiček, oliv, ale také alobal, různá kovová víčka, tuby, plechovky, spreje a další. A právě třídění kovových materiálů má smysl! Nová data o třídění a recyklaci kovů v ČR ukazují, jak jsme si vedli v roce 2024 – nenechte si ujít nejnovější údaje v infografice od Samosebou.cz!

Třídění odpadu je v ČR dlouhodobě běžnou součástí života pro tři čtvrtiny obyvatel. Čísla mluví jasně a můžeme za to poděkovat i komplexnímu systému třídění odpadu v ČR, díky kterému máme pro třídění k dispozici rozsáhlou síť sběrných nádob doplněnou o jiné způsoby sběru (například door-to-door či sběrné dvory apod.).

Za pozornost stojí, že průměrná vzdálenost k nejbližším nádobám je pouhých 91 metrů! A kvalitnímu systém třídění samozřejmě velmi napomáhá i důslednost a ochota obyvatel zmírňovat negativní dopady na životní prostředí třeba právě tříděním odpadu. A tak se podařilo i letos meziročně posunout laťku zase o něco výš.

V tomto článku se ale zaměříme na třídění a recyklaci odpadu z kovů. Fakta a zajímavé přepočty prozradí další řádky a infografika.

Co říkají data o třídění kovů v ČR v roce 2024?

Podle nejnovějších údajů vytřídil každý obyvatel v průměru 30,5 kg kovového odpadu včetně kovů, které lidé odevzdávali i do výkupen. K recyklaci bylo předáno za celý rok 2024 téměř 50 000 tun kovového odpadu, v přepočtu tak bylo ušetřeno více než 77 000 tun emisí CO₂ ekv.

Infografika třídění kovů za rok 2024 – čísla rostou, Češi třídí kovy čím dál poctivěji! (Zdroj: Samosebou.cz)

Máme to blíž: dostupnost nádob i vícekomoditní sběr

Od roku 2015 mají obce povinnost zajistit svým obyvatelům možnost třídit kovy a kovové obaly.
V ČR bylo na konci roku 2024 k dispozici více než 227 000 nádob na třídění kovů. Toto číslo zahrnuje nejen samostatné nádoby na třídění kovů označené šedou samolepkou, ale nádoby určené k třídění různých druhů odpadu společně – jedná se o tzv. multikomoditní sběr odpadu. V takovém případě můžeme třídit kovy například společně s plasty do jednoho kontejneru. Sběrná síť se navíc neustále rozšiřuje a třídění kovů je tak čím dál dostupnější.

Hliník vs. železo: data ukázala i prostor pro zlepšení

Když se podíváme na míru recyklace vytříděných kovových obalů, vidíme, že průměrně činila 68 %, konkrétně u železných obalů dosáhla míra recyklace dokonce 89 %, u hliníku ale máme ještě rezervy ke zlepšení.

Naučte se, jak správně třídit kovy, a dejte každému obalu šanci na druhý život! (Zdroj: Samosebou.cz)

Proč třídit kovy? Recyklace výrazně šetří přírodní zdroje i energii

Třídění kovů má obrovský ekologický i ekonomický význam. Z hlediska materiálových úspor lze například recyklací jednoho kilogramu hliníku ušetřit až 8 kilogramů bauxitu a 4 kilogramy chemických látek, které by jinak byly potřeba při výrobě nového hliníku z primárních surovin.

V případě oceli víme, že recyklace jedné tuny oceli znamená úsporu až 1100 kg železné rudy, 630 kg uhlí a 55 kg vápence. Výrazný přínos má i recyklace ocelových plechovek, kde jedna tuna ušetří až 1,5 tuny železné rudy, 0,5 tuny uhlí a až 40 % vody potřebné při výrobě nové oceli!

Tříděním kovů tak výrazně snižujeme spotřebu přírodních zdrojů i energetickou náročnost výroby.

Výzva pro rok 2025

A co z toho všeho vyplývá? Třídění kovových obalů má v Česku čím dál pevnější místo – rostou nejen čísla, ale i naše každodenní návyky. Díky dobré infrastruktuře, možnostem vícekomoditního sběru a vysoké míře recyklace dáváme kovům druhý život a šetříme cenné zdroje. Ať už jde o plechovku, víčko, nebo alobal, každým správně vytříděným kouskem přispíváme k tomu, aby se odpad nestal problémem, ale příležitostí. Děkujeme, že třídíte odpad – trvale udržitelná budoucnost není jen vizí, ale je realitou, kterou pomáháme tvořit každý den. Třídění (nejen) kovů má smysl, poděkuje za něj příroda i budoucí generace!