Zdroj: Shutterstock.com

Co způsobuje požáry skládek odpadu a jaké jsou dopady?

Skládky odpadu vnímá mnoho z nás jako hromady různorodého odpadu a harampádí, které se nás netýkají. V poslední době ale můžeme v médiích čím dál častěji postřehnout informace o požárech skládkovaného odpadu, které mají negativní vliv nejen na obyvatele v okolí, ale i na životní prostředí či ekonomiku. Více o problematice požárů skládek v tomto článku na Samosebou.cz!

V České republice vznikají každoročně miliony tun odpadu. V ideálním případě jsou vytříděny a putují k recyklaci nebo k dalšímu využití.
V opačném případě končí odpad v černých popelnicích, odkud může putovat na legální skládky odpadu nebo k energetickému využití. Někteří z nás mají zálibu v nelegální činnosti, a tak bez ladu a skladu odkládají odpad na černé skládky.

Stav skládkování odpadu v ČR a požáry

Podle oficiálních údajů máme na našem území na 178 oficiálních skládek odpadu. V roce 2024 bylo evidováno téměř 500 požárů na povolených skládkách. Pro představu, jednoduchá matematika říká, že to je, jako kdyby každá legální skládka zahořela ročně 2–3x!1

Specifickou kategorií jsou černé skládky – bohužel ani v 21. století se nejedná o memento dob minulých, kdy jsme u nás neměli propracovaný komplexní systém umožňující pohodlné třídění odpadu, a tak lidé odváželi odpadky za humna. I dnes, kdy můžeme třídit odpady do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo kdy je můžeme odevzdávat na speciální sběrná místa, vznikají nové černé skládky…

Zajímavost

Obce a dobrovolníci se snaží černé skládky mapovat a likvidovat, přesto jich v ČR v loňském roce bylo 365.2

Právě tyto skládky se navíc často stávají zdrojem požárů. Jsou totiž skladištěm odpadu bez patřičných povolení a často bez jakéhokoli zabezpečení. Mnohdy jsou na veřejně přístupných místech či na soukromých pozemcích, s vědomím či bez vědomí majitelů, v lesích, na polích, v příkopech a při okrajích cest či ve starých areálech.

Dobré vědět

Nezodpovědní jedinci na tato místa odkládají různé druhy odpadu, často se jedná o stavební suť a odpad, různý velkoobjemový odpad (starý nábytek, okna, matrace atd.), textil, ale i nebezpečný odpad.

I když má 99 % Čechů možnost třídit odpad, černé skládky stále vznikají a obsahují spoustu nevytříděných materiálů. (Zdroj: Samosebou.cz)

Jen v roce 2024 vyjížděli hasiči k celkem 1335 požárům skládek, z toho 841 požárů vzniklo na nelegálních skládkách odpadu.3

Bude líp?
Dle legislativy by měly v roce 2030 vstoupit v platnost právní předpisy zpřísňující skládkování využitelných odpadů. Obce a firmy tak mají časovou rezervu se na tyto změny v odpadovém hospodářství připravit.

Zajímavost

Z cílů v připravované legislativě vyplývá, že od roku 2035 bude možné skládkovat maximálně 10 % z celkové hmotnosti komunálního odpadu.

Díky tomu vznikne prostor pro další rozvoj systému třídění, recyklace odpadu a pro lepší využívání druhotných surovin.

Co způsobuje požáry skládek odpadu?

Příčiny požárů bývají různé – při skládkování, resp. při rozkladu odpadu dochází k jeho zahřívání a ke vzniku různých plynů. Ty se v legálních skládkách jímají a dále využívají, na černých skládkách tomu tak ale není, a tak plyny unikají volně do atmosféry.

Zajímavost

Asi nejznámějším skleníkovým plynem je metan (je jedovatý a vznětlivý, zásadně přispívá ke změně klimatu), ale vznikají také různé směsi jedovatých a nebezpečných látek.

Vlivem čím dál vyšších teplot tak častěji dochází k samovznícení skládek, příčinou ale může být i nedbale odhozený nedopalek, technické závady v zařízeních či na manipulačních strojích a v extrémních případech i úmyslné zapálení. Zejména v horkých letních dnech se riziko vzniku požárů výrazně zvyšuje.

Jaké jsou dopady požárů skládek?

Při hoření skládkovaného odpadu dochází k uvolňování toxických látek i prachových částic – samozřejmě v závislosti na druhu odpadu (při hoření plastů budou vznikat jiné látky než při hoření textilu či bioodpadu).
Do vzduchu se tak mohou dostávat i plynné zplodiny včetně těkavých organických látek, saze obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky a těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť, arsen). To vše škodí zdraví lidí, zvířat a životnímu prostředí obecně.

Požár skládky v Rokycanech znovu ukazuje, jak nebezpečné může skládkování být. (Zdroj: Instagram/pozarycz)

Další věcí je, že se tyto látky dostávají také do půdy a do vody a stávají se tak součástí potravního řetězce…

Z hlediska finančních dopadů se mnohdy jedná o vysoké škody na soukromém i veřejném majetku a komunikacích a často tak dochází k zásahům záchranných, bezpečnostních či specializovaných složek – likvidace požárů je velmi nákladnou záležitostí s negativním dopadem na veřejné rozpočty.

Nebezpečí požárů skládek s plastovým odpadem

Při hoření plastů vznikají například chlorované dioxiny, které patří mezi nejnebezpečnější látky. Jsou velmi stabilní, hromadí se v půdě, ve vodě i v organismech a dostávají se do potravního řetězce.
I v případech, kdy se vyskytují ve stopových množstvích, mají vážné negativní účinky na zdraví – jsou karcinogenní, narušují hormony a oslabují imunitu.

Lokální problém ČR? Kdepak…

Požáry skládek ale rozhodně nejsou problémem pouze v tuzemsku. Stačí si připomenout požár obří skládky plastů u Athén nebo časté požáry skládek v Indii – hašení trvá i několik dní či týdnů. Problémy vzniklé těmito masivními požáry pak mají dopad globálního rozměru…

Zajímavost

V roce 2017 došlo ve Velké Británii k jednomu z největších požárů skládek v historii – během tohoto požáru se uvolnily do ovzduší tisíce tun toxických plynů. Uhašení trvalo několik týdnů, situaci komplikovalo složení skládky (plasty, chemikálie, elektronika a další).

Cesta z ohnivého kruhu: třídění a energetické využití odpadu

Skládky často obsahují směs biologicky rozložitelných odpadů, plastů, textilu, kovů i stavebního odpadu – a právě tento materiálový mix zvyšuje riziko požárů i množství škodlivin, které se při nich uvolňují do ovzduší.

Účinným řešením je proto důsledné a správné třídění odpadu, kterým snižujeme množství odpadu na skládkách. Díky tomu lze odpad buď recyklovat, nebo energeticky využít v zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO), ve kterých se přeměňují na teplo a elektřinu.

Zbytkový odpad vzniklý spalováním lze využít jako druhotné suroviny, například ve stavebnictví.

Pomoci může každý z nás

Pro snížení rizika požárů nestačí jen spoléhat na to, že to za nás ostatní vyřeší. Každý z nás může přispět důsledným tříděním odpadu (například aerosolové nádoby třídit prázdné, obaly bez zbytků, zmáčknuté či sešlápnuté atd.), kterým pomáháme odklonit odpad ze skládek k recyklaci. Nedílnou součástí je také odpovědná spotřeba a chuť podporovat moderní a udržitelná řešení (například znovupoužití věcí, jejich opravování či třeba energetické využití).

1 Hořící skládky odpadu: Problém, který už nelze přehlížet. Odpadové fórum. 2025, roč. 2025, č. 6, s. 8–10.
2 PETRÁŠEK, Daniel. Počet černých skládek i náklady na jejich odklízení rostou. Online. ČT24. 2025. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pocet-cernych-skladek-i-naklady-na-jejich-odklizeni-rostou-359277. [cit. 2025-07-16].
3 BUŘÍVALOVÁ, Irena. Požárů skládek, jako byl nyní ten u Rynholce, přibývá. Na vině je ukládání odpadu, jeho složení i vedro. Online. Ekonews. 2025. Dostupné z: https://www.ekonews.cz/pozaru-skladek-jako-byl-nyni-ten-u-rynholce-pribyva-na-vine-je-ukladani-odpadu-jeho-slozeni-i-vedro/. [cit. 2025-07-16].
Nastavení souborů cookie

Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Vaše důvěra, pro nás moc znamená, děkujeme. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“. Na stejném odkazu můžete Vaši volbu kdykoli upravit (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz). Podrobnější informace o zpracování Vašich osobních údajů najdete v Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies.

Nastavení souborů cookie

Nastavení můžeš kdykoli změnit v nabídce „Nastavení cookies“ v dolní části stránky.